Chirurg
Petra Dvořáková
Chirurg v příhraniční nemocnici MUDr. Hynek Grábl se ocitl v mrtvém bodě a balancuje se svou neutěšenou profesní i osobní situací. Jeho kariéru špičkového odborníka na pražské klinice uťal opilecký karambol – a následky teď nese nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena, kterou už ani nedokáže mít rád, a dospívající děti, jež krizi intenzivně vnímají. Život ani rodinné finance nevykazují příznivou účetní bilanci a na horizontu zítřka číhají všechny symptomy krize středního věku. Hrdinova snaha nalézt východisko se ale dál podobá spíš jízdě na horské dráze a nejednou končí kocovinou. Pomůže mu, když najde vztah ke stárnoucím rodičům, pořídí si milenku nebo se přiměje odborně růst? Na operačním sále i mimo něj se většinou dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz, kdo poražený a kudy kam. Hynkovi často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Čtivě napsáno. Hynek ve mě vyvolával spoustu pocitů. Sympatii, lítost a byly i chvíle kdy mi neskutečně lezl na nervy. Celkový závěr je, že je to fajn kniha.
Hned v úvodu se přiznám, že jsem extrémní milovník lékařské tematiky. Knihy, filmy, seriály, rozhovory prostě všechno, kde můžu doktořinu alespoň trošku nasát. Ale v Chirurgovi toho bylo sakra pomálu, a vůbec to neuspokojilo moji dychtivost.
Jestli toužíte po krizi středního věku a životu v pěkném bahně, tak směle do toho, Chirurg je přesně to co potřebujete. Nemůžu říct, že byl Hynek nesympatický, ba naopak. V životě to pěkně podělal, táhne se to s ním, tak přistupuje k tomu nejlehčímu způsobu úlevy.
Nejhorší je, že je hromada životů, které jsou přesně takové, nešťastné a ztrápené. Nedokážou vystoupit z komfortní zóny a tak přežívají. Tím má pro mně kniha neskutečný přesah. Jinak se ale bojím, že ta neskutečná, několikaměsíční cesta, kterou jsem s Hynkem prošli ve mně dlouho nezůstane.
Kniha je neskutečně čtivá, má spád, několikrát jsem se zasmála a taky zažila neeeee efekt. Příběh je fajn, ale tím to asi končí. Byla to jízda která si zaslouží krásných 70 %.
Když si vzpomenu na autorčinu knihu Vrány, jsem až překvapená, že tohle napsal ten samý člověk. Jednu hvězdičku dávám za to, že se to četlo rychle, druhou za to, že to bylo uvěřitelně napsané z pohledu nevrlého chlápka. Jinak jsem od knihy nedostala asi nic... Snad jen doufám, že to takhle "nefunguje" někde v mém okolí.
(SPOILER) Velmi silný příběh "obyčejného" může a jeho rodiny. Za mě skvěle popsané situace vedoucí k návratu k alkoholu, od prvotních loků pro vypjaté životní situace a hledání úlevy, útěku. Zajímavě je nakousnutý i vliv rodinných sporů a alkoholu na děti. Skvělý, svižný ale přitom velmi emotivní děj, nečekané zápletky. U některých knih mi otevřený konec nevadí, tady mne naprostou drásá, že nevím jak to s panem doktorem nakonec dopadlo.
(SPOILER) Kniha se velmi dobře četla. Jen jsem asi čekala jiný konec. Mohlo mi ale dojít, že autorka happyendem určitě neskončí. Celkem mě mrzí, že nevím, jak to bylo s panem doktorem dál.
Svižné tempo díky krátkým větám a souvětím. V druhé půli jsem četla s větším zaujetím - jestlipak dá autorka doktorovi ještě šanci? Asi bych se neshodla s některými hodnotitelkami v tom, že byla hlavní postava nesympatická a sobecká. Viděla bych to tak, že někteří muži zaujatí a vytížení svým povoláním by neměli zakládat rodiny. Prostě jim na to nezbývá ani čas ani pozornost. Stojí pak před, také sobeckými, požadavky nebo dokonce ultimáty svých partnerek. Kvůli přetížení pracovnímu i emocionálnímu potřebují úniky či berličky. Tady to byl chlast a milenka. Nemůžu říct, že by mi kniha předvedla něco nového, překvapivého či neotřelého. Prostě jen slušný standard.
(SPOILER)
Zajímavá kniha.
Lze omluvit nevěru tím, že vás žena nemiluje a nerespekruje? Nemyslím si.
Lze alkoholismus omluvit tím, že je toho na vás moc a vy to nezvládáte? Rozhodně ne.
Zaslouží si i alkoholik další a další šanci? Ano, rozhodně.
Příběh, který se určitě v podobných obměnách a jiných kulisách odehrává v tisících rodinách dnes a denně. Napsáno, jako kdyby spisovatelka byla nenápadným pozorovatelem celého příběhu. Audiokniha byla mimochodem skvěle načtená panem Pavlem Baťkem.
Poslechnuto jako audiokniha. Namluvil skvěle a příjemně Pavel Batěk. Pro mě sympatické postavy i když Hynkova žena byla pěkná mrcha. Nesnesla bych vedle sebe takového člověka a řešila bych to. Což byl jeden okamžik který v knize nezazněl a to mi tam chybělo. Pro mě zůstal konec otevřený a těším se na příští volné pokračování.
Knihu hodnotím kladně. Je to typ příběhu, který je velmi čtivý. Prostředí, ve kterém se odehrává, ho činí ještě zajímavějším. Je sympatické, že hlavní hrdina není žádný superman, ale na druhou stranu je schopen se vyhrabat i z celkem velkých problémů díky svému morálnímu nastavení.
Moc nerozumím komentářům, které postavu vypravěče šmahem odsuzují jako nesympatickou. To je mezi námi tolik ctnostných kamenovačů, kteří jsou bez viny a bez chyby? V přístupu k pochybným praktikám kolegů v nemocnici Hynek svůj charakter, myslím, dostatečně prokázal a i z jeho sebereflexe vlastních poklesků a průserů (alkohol, milenka) je znát, že morální kompas pořád má, jen se podle něho ne vždy dokáže řídit. A kdo z nás ano? Co ale zasluhuje jednoznačný obdiv, je způsob, jakým Petra Dvořáková ten příběh podává. Zdánlivě jednoduchý a přímočarý monolog, forma bez jakýchkoli artistních schválností, ale zároveň daleko od povrchnosti. Velká literatura tak nějak mimochodem.
Hynek mi byl celkem sympatický. Byl to normální člověk s nohama na zemi, i když měl své problémy. Ale vzhledem k tomu, jaké podpory se mu dostávalo od jeho ženy, se tomu vůbec nedivím. Příběh rychle ubíhal a hodně by mě zajímalo, co bylo dál :)
Moje první setkání s autorkou, určitě nebude poslední. Styl psaní autorky se mi líbil, knihu jsem přečetla na dovolené během dvou dnů. Skvěle popsané postavy a nemocniční prostředí. Pět hvězdiček si určitě zaslouží.
Po všech přečtených knihách od autorky jsem tuto četla naposled a rozhodně se mi líbila nejvíc. Skvěle vykreslené prostředí chirurgického oddělení mě vzalo zpátky do doby mé stáže na chirurgii v malé okresní nemocnici. Ta se naštěstí obešla bez opilých lékařů a podobných skandálů. 4/5*
Obvykle mívám pochybnosti k příběhům psaným z pohledu opačného pohlaví, než je genderová identita autora. Nejinak tomu bylo v případě Chirurga, byť Petra Dvořáková nejednou předvedla, že je Spisovatelka s velkým S. Tak ráda teď říkám, ó, jak jsem se mýlila! Kniha je napsaná pohledem muže, ale autorka do jeho mysli nevkládá své ženské představy. Je to zkrátka surový muž, se vší jeho mluvou, způsobem myšlení, věcným přístupem k životu... Tahle kniha je velká paráda! A co je na tom nejlepší? Že autorka nemá, narozdíl od ostatních autorů, žádný charakteristický rukopis. Co kniha, to unikát. Smekám před Vámi, paní Dvořáková.
Vítám vás u dnešní recenze, která po delší době nevznikla v rámci spolupráce s někým.
Na tuto knihu jsem narazila náhodou při projíždění všemožných audioknih a zaujala mě svým lékařským prostředím.
O jaké knize se to ale bavíme? Samozřejmě o knize s názvem Chirurg od české autorky Petry Dvořákové, která ji vydala u nakladatelství Host. O tom si ale povíme níže, teď už pojďme na samotnou recenzi této knihy.
Nakladatelství Host je známé tím, že vydává skvělé knihy, třeba Marušku Domskou, na kterou také očekávejte recenzi. Řekla bych také, že minimálně mě se při zmínce o tomto nakladatelství vybaví hlavně fantasy literatura a je to pro mě něco, co mi minimálně trošičku zaručuje, že kniha, kterou jdu otevřít by mohla být fajn a něco si z ní odnesu.
Nicméně, u této knihy bylo vše jinak.
Jednak se nejedná o fantasy, což mě u tohoto nakladatelství překvapilo, ale možná to je jen mou špatnou informovaností o produkci tohoto nakladatelství, a jednak jsem nenašla žádnou složitou knihu, která by se hodila na přemýšlení.
Druhý bod mě, vzhledem k nakladatelství, překvapil, ale ani mi moc nevadil, jelikož jsem v době, kdy jsem Chirurga objevila, hledala něco, u čeho bych si odpočinula a to jsem v této knize dostala.
V příběhu mám podobný problém, jako kdysi u knihy Ten ľavý. V příběhu jsou sice zvraty, no nejsou to vyloženě překážky pro hlavní postavu. (Viz závěrečný průšvih. Postava má v podstatě již výsledek jistý, přesto se musí rozhodovat, ale výsledek pro ni bude hodně podobný.) Toto mě u knih vždy trošičku zamrzí, když se o hlavní postavu nemusím bát, nebo přemýšlet, kterou z variant si vlastně zvolí a jaké by mohla mít následky ta či ona volba.
V podstatě bych řekla, že je toto dílo takovým životopisem doktora Hynka. My vidíme jen jeho část, ale bez začátku a konce nám nic moc nedá. Brala bych třeba, když nad tím tak přemýšlím,, nějaký díl o jeho působení v Praze, který by, podle mého, byl mnohem zajímavější.
Musím ale pochválit perfektní popis lékařského prostředí, který mě u čtení držel.
Také chválím, jak perfektně autorka zvládla mužský pohled a přítomný čas, které příběhu dodávaly zajímavost.
Za mě dokonalá kniha, četla jsem už podruhé. Hlavní postavu, Hynka, jsem chápala a vlastně mi ho bylo líto, i když se často choval opravdu hloupě a opakoval pořád ty samé chyby. Prostě člověk, který má v životě nějaké problémy a rád by se z nich dostal, ale úplně mu to nejde. Ale přiznejme si, že takhle to někdy máme všichni. Hynek bohužel svoje životní neúspěchy řeší dost špatně, což ho často přivádí do dalších a dalších problémů. Přesto jsem s ním ale soucítila, protože mi pořád i přes to všechno připadal jako dobrý člověk...