Chirurg
Petra Dvořáková
Chirurg v příhraniční nemocnici MUDr. Hynek Grábl se ocitl v mrtvém bodě a balancuje se svou neutěšenou profesní i osobní situací. Jeho kariéru špičkového odborníka na pražské klinice uťal opilecký karambol – a následky teď nese nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena, kterou už ani nedokáže mít rád, a dospívající děti, jež krizi intenzivně vnímají. Život ani rodinné finance nevykazují příznivou účetní bilanci a na horizontu zítřka číhají všechny symptomy krize středního věku. Hrdinova snaha nalézt východisko se ale dál podobá spíš jízdě na horské dráze a nejednou končí kocovinou. Pomůže mu, když najde vztah ke stárnoucím rodičům, pořídí si milenku nebo se přiměje odborně růst? Na operačním sále i mimo něj se většinou dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz, kdo poražený a kudy kam. Hynkovi často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Taková modernější páralovka . Dobře vystavěný příběh , reálie vycházející patrně z osobních zkušeností autorky . Příjemné čtení .
Myslím, že dobrá kniha. Líbila, ale to je takové alibistické vyjádření, nenudila, těšila jsem se na další čtení - vývoj příběhu. Prima.
Knihy z lékařského prostředí si nevybírám, tato byla výjimka. Zajímalo mě s jakým problémem se hrdina bude potýkat a jak si s ním poradí. V optimistický závěr jsem po přečtení několika autorčiných knih moc nedoufala. Přiznávám se, že jsem doslova hltala stránky, abych se dozvěděla, jak dané situace pan doktor ustojí. Něco jsem čekala . Závěr jsem očekávala horší. I když jak v čem.
Po dlouhé době knížka, která mě chytla a nepustila. Hynek byl vlastně dost hajzl, ale i tak jsem ho tak trochu chápala a fandila mu. I když byl schopný podvádět ženu a celkově nebyl bůh ví jaký charakter, tak to byl určitě skvělý doktor se svědomím. Jeho vztah s tátou a pak jeho odchod mě dost chytil za srdce. Lékařské prostředí bylo skvěle vykresleno, takhle nějak to v těch našich špitálech asi fakt funguje. No zkrátka opět další skvělá Dvořáková.
Skvělá kniha. Knihy paní Dvořákové jsou hodně drsné, ale skvěle se čtou. Už se těším na další její knihu.
Petra Dvořáková prostě psát umí. Dokazuje to s každou další knihou. K této jsem se dostala až po přečtení Vran, Zahrady a Pláňat.
Jsem ráda, že tady máme autorku, která jako většina českých autorů nepíše na téma komunimus nebo obě světové války. Navíc téma z lékařského prostředí, které je pro mě dost neznámé - asi jsem sama ještě nic z tohoto prostředí nečetla, takže jsem byla ráda za tuhle změnu.
Kniha mě bavila a chytla. Přečteno za dva dny a nemohu jinak než opět plný počet. Hlavní postava padá z problémů do problémů. Jeho žena je dost děsná semetrika - s tou bych žít nechtěla. Doma je dusno, že i děti tam nechtějí trávit čas. Hynek radši tráví čas v práci či u své milenky....Vše se pak točí o doktorově minulosti s alkoholem a co s ním alkohol dělá v přítomnosti po sedmi střízlivých let. Hynek jako hlavní postava je dost nesympatický, ale snaží se nějakým způsobem. Jsou chvíle kdy to zas vzdává a padá dolů....
Skvělé téma, skvělá kniha, skvělá autorka!
Kniha se mi moc líbila. KOlik lidí pije a nikdy bychom to do nich neřekli. Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán, v této knize to platí dvojnásob. Od autorky jsem přečetla Vrány a Zahradu, moc se mi knihy líbily. Hynek mi moc sympatický nebyl, byl nepoučitelný a nebylo mu asi rady ani pomoci. Rozhodně bych se s ním na operačním sále potkat nechtěla.
AUDIOKNIHA: Sonda do života jednoho muže, na kterého doléhá krize středního věku a moc se s ní neumí poprat. Partnerské a rodinné vztahy, problémy na pracovišti, na maloměstě a hlavně vztah se sebou samým řešený lahví tvrdého alkoholu. Knihou se line spousta negativních emocí a toxicita vzájemných rodinných vztahů je tak silná, že si člověk říká, jak je smutné, že někdo inteligentní a vzdělaný "musí" žít život, jaký vlastně nechce. Interpratace v podání Pavla Batěka velmi povedená.
Moje první kniha Petry Dvořákové a mile mě překvapila. Knihu jsem přečetla za dva dny a musím napsat, že mi byl Hynek sympatický. Sice jsem s ním v některých chvílí nesouhlasila a někdy si říkala, ne... snad nezačne znovu pít, ale nevím se honí hlavou léčenému alkoholikovi, který se ocitne v takové situaci. Za mě 5*.
Těším se na další knihy.
Jsem opravdu ráda, že jsem našla další skvělou českou spisovatelku. Díky ní a jim podobným přicházím na chuť české literatuře. Těším se na další setkání s jejíma knihama. Příběh psaný tak nějak ze života a i mimo jiné (lékařské prostředí)o každodenních starostech
Čtivý příběh podává mužský pohled na život lékaře na malém městě, na jeho osobní souboje s lidskou omezeností, s pokrytectvím, ale hlavně se sebou samým a svou závislostí na alkoholu.
Kniha byla čtivá, ale upřímně, s žádnou z postav jsem nedokázala nijak soucítit, snad jen s rodiči hlavní postavy. Jinak byly postavy vlastně všechny extra sobecké a bezohledné. Zatím je pro mě nejlepší knihou Petry Dvořákové Dědina.
Na tomhle pánovi mi bylo sympatické jen to, že nebral úplatky. Jinak to byl negativistický sebedestruktivní blb, který v duchu každého kritizoval a přitom měl na hlavě tunu másla. A to jak se k sobě chovali s manželkou, jak na sebe neustále bez příčiny vyštěkávali, nemá slov.
Jenže stejně mi v knížce chyběl nějaký hlubší psychologický vhled. Podrobněji jsme se dostali jen k hlavní postavě a pokud k ní autorka chtěla vzbudit nějaké sympatie, tak se jí to asi moc nepovedlo. Jinak všichni působili jako statisti.
Sto lidí, sto chutí....mně byl navzdory sebedestrukci hlavní hrdina sympatický, navzdory vážným neveselým tématům mě příběh bavil a někdy i pobavil, a to díky reálné interpretaci autorky. Všechny postavy byly velmi dobře popsány a uchopeny, vše "sedělo" a "zapadalo". Hynkovi jsem moc fandila, a jak nemám ráda otevřené konce, tak tento zčásti uzavřený a zčásti otevřený mi vůbec nevadil, naopak, lepší snad ani vymyslet nešel. Moje první setkání s autorkou hodnotím na výbornou a věřím, že se v budoucnu opět setkáme.
Vlastně je to hodně nepříjemný čtení. O chlápkovi, který si - jeho slovy - pos*al život a dělá vše pro to, aby si ho ničil dál a dál, a nejen sobě, ale všem okolo, a to velmi úspěšně. Nejvíc mě zlobily jeho výchovné metody, dost síla...
Ale tenhle nesympatický, cynický, přisprostlý chlápek, co má ale kupodivu moc šikovný chirurgický ruce, snad v sobě nakonec něco vykřeše, možná se díky okolnostem vzchopí, možná se i zachová správně... a nebo ne?
Pro mě minimálně jedna hvězda navíc za autentičnost, věcnost, věrohodnost, a za velmi syrově a předpokládám opravdově vylíčené nemocniční prostředí, i s tím cynickým a doufejme jen zdánlivě lhostejným přístupem k "pacošům".
Je to již moje čtvrtá knížka od autorky; věrohodnost a uvěřitelnost lidských osudů v jejích knihách je pro mě velké pozitivum.
Přečetla jsem ji po Zahradě a Vránách a opět jsem byla nadšená. Autorka píše s takovou lehkostí, dokáže mě naprosto vtáhnout do děje i prostředí. Líbí se mi psychologie postav. Ačkoli zde někomu vadila hlavní postava lékaře, pro mě byl i navzdory někdy i vážným excesům spíš vzbuzující lítost.
Je to už dlouhá doba co jsem naposledy měla čas popadnout knížku a začíst se. Proto jsem chtěla sáhnout po něčem, co z recenzí nevypadá jako úplný přešlap.
Kniha určitě splnila moje očekávání. Ani jsem nevěřila, jak moc mě chytne. Snažím se dávat šanci českým autorům a musím říct, že Petra Dvořáková jako autorka určitě nezklamala. Celý příběh má spád, je čtivý a vy prostě chcete vědět, co bude dál. Na stranu druhou je to takové ''dovolenkové'' čtení - nenáročné.
V knize mi však chyběla nějaká hlubší myšlenka. Jistě - téma alkoholismu a problémů nejen z lékařského prostředí, ale i rodinného života je fajn, ale není to něco, co je prostě velmi běžná součást společnosti a my ji jen nevnímáme tak zblízka? Zdálo se mi, jakoby autorka jen plula po povrchu problému. Nebo že by to byl její záměr?
I od konce jsem čekala nějaké zajímavější rozuzlení. Na druhou stranu, je to stále kniha ze života. A pojďme si říct narovinu, že život není mnohdy zdaleka tak vzrušující, jak je v knihách prezentován.
Knihu jsem si každopádně užila a to nejen z důvodu, že se sama v lékařském prostředí pohybuji, ale čistě z faktu, že je kniha opravdu skvěle napsaná. Jestli se se k ní někdy vrátím, lze jen těžko říct. Každopádně za přečtení určitě stojí.