Chladný žár
Alexandr Sergejevič Puškin
Výbor z básní ruského básníka, prozaika, dramatika a esejisty (1799-1837), který je považován za zakladatele moderního ruského básnického jazyka, dýchá atmosférou carského Ruska plného milostných vášní, soubojů a intrik.
Přidat komentář
Melancholická sbírka básní - o lásce, jejím naplnění - i o její ztrátě ....
Já vás měl rád a na dně srdce podnes
vás chovám snad a touha nezhasla .
Nechci však víc vám vyčítat svou bolest
vy nesmíte být proto nešťastná.
Já vás měl rád tak mlčky, bez naděje
hned žárlivý, hned plachý byl můj cit.
Dnes modlím se, ať s druhým bůh vám přeje
tak něžnou lásku ještě okusit.
/Puškin roku1829/
Chladný žár mne zaujal. Nejspíš to bylo hlavně onou jednoduchostí, která se ve slokách odrazuje. Někdy člověk potřebuje uniknout ze složitosti reality do světa vlastních myšlenek. Ale tohle může také vést k šílenosti. Střídavý verš mi také dobře seděl. V básních jsem nemusel ani hledat nějaký hlubší smysl. Ve většině případů jsem za něj raději, protože tím alespoň napínám své mozkové závity. Ale nyní jsem si raději četl něco jednoduchého, nepříliš složitého. Jediné co mi občas vadilo, byla růžová barva emocí. Nešťastná či naplněná láska, o které toho bylo již tolik napsáno, že mi připadalo, že jsem tyhle verše již někde četl
Tato sbírka romantických básní mě jednoznačně přesvědčila, že stojí za to číst poezii a je dobré číst klasiky. Člověku to dá mnohem víc. Můžu jedině doporučit.
Jedna z nejvyváženějších a kvalitativně nejvyrovnanějších básnických sbírek,co jsem četl.
Verše romantismu, to jsou samé lásky, boje a pitky.
Jímavý jazyk autorův to vše krásně vyjadřuje, leč přijde mi, že cit těmito básněmi popisovaný je až příliš jednostraný. Jde jenom o vyjádření smutku, rozervanosti z nešťastné lásky a z nenaplněného osudu, ale co jiného chtít od "zbytečného člověka" ?
+ Koketě; Veselá pitka; Černý šál; Přežil jsem sny, dal sbohem touze; Kalmyčce; K domovským břehům z cizí země
Část díla
Pro *** / K xxx
1825
Talisman
1827
Autorovy další knížky
1999 | Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
1955 | Piková dáma |
1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
1960 | Piková dáma a jiné povídky |
1938 | Měděný jezdec |
Zajímavé pointy, rozhodně ne špatné, ale ani strhující.