Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , Slovart (ČR)Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Co napsat,..... četlo se pěkně, no konec mě opravdu překvapil. I když jsem tušila jak to dopadne, od té kapitoly co se kluci domluvili, přes to jsem doufala, že třeba náhodou......smutný, ale hezký příběh.
Já nevím. Možná na to nemám kapacitu, ale netvrďte mi, že to bylo bůhvíjak složité. V průběhu jsem si, pravda, říkala, že se dříve normálně prováděla velká zvěrstva, ale nebylo to nic dojemného. Nic, pro co bych uronila slzičku. Ale dobře. Máme prakticky ničím nezajímavý průběh. Na co čekáme? Ano. Na konec. Sice je nesnesitelně předvídatelný, ale stále dojemný. A chvíli se opravdu zdá, že tomu tak bude i v tomto případě, ale asi už tušíte, nic. Autor si dobře našlápl a pak to všechno pohřbil popisem událostí, které se děly po tom, co je (spoiler) poslali do plynu. On i ten popis toho, jak Bruno vidí plynovou komoru byl vcelku otravný. Takže máme nezajímavý průběh a zpackaný konec.
Ty tři hvězdy jsou opravdu hodně slabé. Uvažuju o dvou.
Příběh vyprávěný jednoduše, ale o to je silnější. Nevím ani co napsat, všechno co se dělo je k neuvěření. Určitě si knihu přečtu znova.
Tato kniha je sice útlounká, nicméně o to silnější v sobě skrývá příběh. Příběh kamarádství dvou chlapců, jeden je Žid, druhý je syn velitele koncentračního tábora. Za druhé světové války nemožné přátelství. Přesto vzniklo... Knih o holocaustu jsem četla již spoustu, vzhledem k tomu, o čem pojednávají, si je nikdy nedovolím hodnotit, jaké byly, jen si je vždy s velkou úctou a pokorou přečtu.
četla se sama... zajímavý pohled "z druhé strany"... ale ten konec... spadla mi brada a dlouho mi trvalo, než jsme uvěřila. Moc hezky napsáno, mohu jen doporučit!
Kniha mě překvapila, nepochopila jsem chlapce Bruna ... ale i tak to byla silná i když smutná kniha
Smutný příběh devítiletého Bruna který má za otce velitela koncentračního tábora.Přečetla jsem jedním dechem za jeden večer.Knížku bych doporučila i mladším čtenářům i když je smutná dle mě je stravitelná, protože zde nejsou vyobrazené hrůzy prováděné v táborech.
Kniha mě začala pořádně bavit až od cca 70 strany, pak jsem to jedním dechem přečetl až do konce.
Už dlouho jsem měla tuto knížku v seznamu knih, které chci číst. Je to knižní skvost!!! Zaslouží si i více než 5 hvezdiček. Nádherný příběh, který ma co říct. Obdivuji autora, že to psal jen 2,5 dne. Vážně nádherný příběh. Stojí za to si to přečíst. DOPORUČUJI!!!
Kniha se mi moc moc líbila. Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale poté už to šlo samo. Dle mého názoru by si knihu měl přečíst každý. Hrůzy války se mi zde zdají o to horší, když je chlapec nevidí a nechápe, co se kolem něj děje. A konec musí zapůsobit snad na každého.
Kniha se mi libila ale mam z ni smisene pocity. Nevim proc. Cte se sama a libil se mi ten napad. Ale konec byl hodne smutny.
Kdybych mohla tak dám knize daleko víc hvězdiček,protože si je zaslouží.Velice útlá kniha, popisuje hrůzu války,ale i velké přátelství dvou devítiletých kluků.Každý je bohužel na jiné straně plotu.A ten konec mě opravdu dostal...bylo mi z toho moc smutno.Knihu bych doporučila jako povinnou četbu.
Příběh devítiletého chlapce Bruna, jehož otec je vedoucím koncentračního tábora. Hrůza táborů je tu v protikladu s Brunovou naivitou a nevědomostí. Závěr mě ovšem dostal.
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Kniha je uzoučká a přesto mi přečtení knihy trvalo opravdu dlouho. Prostě jsem se do této knihy nedokázala začíst. Přitom je to napsáno opravdu jednoduše.
Konec mě ovšem dostal. Pro mě byl nečekaný a ironický. Knihám s tímto tématem se věnuji čím dál víc a musím říct, že už jsem četla lepší příběhy, než je tento.
Wow, ojedinělá knížka. Jde vůbec napsat o tak vážném tématu "humorná" kniha? Jde! Jistě humor tu vzniká z dosti zvláštních situací a je to spíš taková ironie. A neříkám, že jsem se řechtala na celé kolo, to opravdu ne, ale mírný úsměv pod vousy, to ano. Skvěle napsaná kniha s nadhledem, z pohledu 9 letého chlapce, který nechápe, ale čtenář ano, to je důležité. Dala bych to každému povinně přečíst, vždyť stačí jedno odpoledne.
Poslední dobou čtu celkem dost knih s válečnou tématikou. Tato je jedna z těch, na které jen tak nezapomenu. Pro mě hodně emocionální..
POZOR SPOILERY !!!!
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.
Chlapec z rodiny, jehož otec je voják a velmi ceněný muž, žije úplně obyčejný život v krásné pětiposchoďové vile. Má 3 přátelé na život na smrt, jak sám uvádí.
Jednoho dne však otec povýší a je převelen do Oušicu, kde je koncetrační tábor (kde je otec velitelem), a tak je rodina nucena se přestěhovat.
Malý Bruno (chlapec) je z toho velmi nešťasný, protože musí opustit své přátelé. Přestěhovali se do menšího domu, kde se Brunovi vůbec nelíbilo, osatně celé rodině. V Oušicu neměl žádné kamarády, se kterými by si hrál, a tak koukal z okna a zahléhl veliký plot, kde žije mnoho lidí. Jelikož byl průzkumník, tak se jednoho dne vydal na průzkum oného jiného světa za plotem. Našel si tam kamaráda Šmuela. Bruno však neromněl tomu, kde se Šmuel nachází. Každý den za ním chodil a nosil mu jídlo a stali se z nich skvělí přátelé, dokonce po čase nejlepší. Nidy si nehráli, ale pořád si o něčem povídali.
Avšak Brunova maminka už měla Oušicu plné zuby, protože ani ona neměla kamarádky (nikdo z Brunovy rodiny nevěděl, že má kamaráda) a takový život už nechtěla, a tak se s tatínkem domluvili, že se s dětmi vrátí zpět a on až bude po všem. Tatínek souhlasil, a tak se musel Bruno rozloučit se svým kamarádem Šmuelem, ten však ztratil tatínka. Bruno mu slíbil, že když mu sežene stejné šaty (pruhované pyžamo), jako má on, tak že mu pomůže tatínka hledat.
Poslední den, co se viděli, tak doopravdy Bruno podlezl plot, převlékl se a pomohl Šmuelovi hledat tatínka, bohužel ho nenašli. Avšak byl poplach, že lidé musí na "pochod", kam šel i Bruno.
Šmuel byl jeho opravdový přítel na život a smrt, jak ho také nazval.
Neskutečná kniha!!! Doopravdy se četla jedním dechem a konec je zdrcující až nádherný (pokud se to tak dá navzat). Doopravdy jedna z nejlepších knih, které jsem četla.
Otřesná doba druhé světové války, viděna očima chlapce, který ve své dětské naivitě nemá o těch hrůzách ani ponětí, je snad horší než vyprávění opravdových pamětníků. Určitě pro mě, jako matku. Nemyslím si, že Bruno by byl poněkud hloupý tím, že nevěděl. Nepochybuji o tom, že ani někteří dospělí by možná v té době nevěřili tomu, co viděli, resp. nechtěli tomu věřit . Navíc které dítě by v jeho věku v té době nevěřilo rodičům nebo ostatním dospělým? Neměl důvod o jejich slovech pochybovat. Je to o síle přátelství,o dětské naivitě, čistotě, bezelstnosti..
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 let
Autorovy další knížky
2017 | Chlapec na vrcholu hory |
2020 | Můj brácha se jmenuje Jessica |
2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
2019 | Skrytá zuřivost srdce |
2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Knihu jsem kdysi četla, před pár dny viděla film a natolik mě zasáhl, že jsem opět sáhla po knize. Je to děsivý příběh dvou devítiletých chlapců, každý z nich žije na jedné straně plotu. Žid Šmuel, hubený a šedivý ve tváři, vděčný za kousek jídla a Bruno, syn velitele, který si rád hraje na objevování. A to co je za plotem, to ho láká a fascinuje.