Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335618/mid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu-yeX-335618.jpg
4
1942
1942
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , Slovart (ČR)Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Skvělá a vlastně strašná kniha. Mám ráda romány z této doby, ale teď poprvé jsem četla knihu o válce z pohledu malého kluka. Hodně ve mě zůstalo a asi dlouho zůstane. Velmi silný příběh o dětské naivitě a o přátelství na život a na smrt. Přečetla jsem během pár hodin. Dojímal mě Brunův nezkažený dětský pohled na svět, ve kterém neexistuje zlo.
Ohromně silná kniha s krutým koncem a ještě silnějším poselstvím. Tenhle příběh je ukázkou toho, že příběh malého chlapce, který se svým dětským rozumem snaží dopátrat toho, co se kolem něj děje, může být mnohdy silnější než podrobné líčení válečných zvěrstev.
"Samozrejme, stalo sa to pred mnohými rokmi a nič podobné sa už nikdy nemôže stať.
Nie dnes, nie v tejto dobe."
Kniha Johna Boyna môže byť malým zrniečkom piesku na púšti, ktorá by sa mohla pričiniť o to, aby sa to už naozaj nikdy nestalo.
Viac k tomu nemám. Prečítajte si to.
Kniha o hledání domova a přátelství. Čtivým a citlivým způsobem, očima devítiletého kluka se díváme na jedno z nejhorších období dějin. Určitě všem doporučuji. Stojí to za to.
Smutné poznání malého německého chlapce, že otec, který je pozorný k němu, není už tak hodný k Židům. A že každý voják nemusí být hrdina. Kratičká kniha napsaná citlivě, jakoby ji psal malý kluk. Jen se obávám, že tím elektrickým plotem by k sobě chlapci neprošli...
Jiný pohled na již mnohokrát zpracované téma holokaustu...Kniha mě zasáhla, přečetla jsem ji jedním dechem... Kamarádi na život a na smrt...Najednou to dává úplně jiný význam. DOporučuji k přečtení.
Stejně tak jako spousta čtenářů jsem viděl nejprve film. Válka očima malého kluka, který těžko mohl chápat co se okolo něho děje a proč se tak děje. Děsivé rozuzlení příběhu vnímám jako poselství všem lidem, aby nikdy nedopustili opakování hrůz druhé světové války. Kniha by měla patřit mezi povinnou četbu.
Knížku jsem přečetl jedním dechem a myslím, ze snad ani není třeba hodnocení. Co ma člověk hodnotit u tak silného příběhu? Nikdy na ten příběh uz nezapomenu...
Velmi dobrá kniha, vhodní i pro děti a následnou diskusi s rodiči, kteří ji budou mít přečtenou za chvilku. A rozhodně doporučuji upřednostnit knihu před filmovým zpracováním.
Pekne napsana, ctiva kniha. Doporucuji. A kniha je rozhodne lepsi nez film.
Tuto knížku jsem přečetla během pár týdnů v angličtině... a moc mě bavila! Přiznávám se, že na konci jsem se málem rozbrečela.
Určitě tuto knihu doporučuji v originále, protože když ji zvládla přelouskat za dva týdny třináctiletá holka, tak už to jistě zvládne každý! :-D
DOPORUČUJI!
Kniha je napsaná silně sugestivně. Jen když o ní někomu vyprávím , tak mě mrazí a mám szy v očích. Je to tenká knížka , ale za to velmi kvalitní! I film je moc dobře udělaný. Pokud nečtete nebo knihu již nemůžete sehnat , podívejte se i na film. A nechejte se překvapit ! Já můžu jedině doporučit.
Zcela jiný pohled na válku a holocaust očima devítiletého Bruna. Zvídavý chlapec nedokáže pochopit, proč Fíra jeho rodinu poslal na to strašné místo - do toho Oušicu. Proč vlastně bydlí za plotem, a kdo jsou všichni ti lidé v pruhovaných pyžamech? Proč jeho nový nejlepší kamarád na život a na smrt, Šmuel, je vyzáblý a v očích má vepsaný všechen smutek světa? Proč si spolu nemůžou hrát a navštěvovat se?
Geniálně jednoduchý styl, ze kterého mrazí, je Vám smutno a nenávidíte celé to zpropadené místo a lidi, kteří je vedou. Máte nutkání Brunovi všechno vysvětlit, ukázat mu, že ti fešáci v uniformách nejsou žádní hrdinové, že žádný člověk není nadřazený druhému...
Pohled nevinného, nezkaženého dítěte, které se ze všech sil snaží chápat, co se kolem něj děje, nenechá nikoho úplně chladným. Protože víte, že se blíží konec, zavíráte oči, polykáte knedlík v krku a zaháníte představu malých kamarádů na život a na smrt, jak se drží za ruce.
Tato kniha přínáší zase jiný pohled na válku a koncentrační tábor, pohled malého německého dítěte. Netuší, kdo je Fíra a proč se nemohli rodiče rozhodnout nestěhovat se z Berlína. Chce žít své dětství tak jak byl dosud zvyklý a to je pohled, který chtě nechtě nemůže být dospělý. Často jsem četla v komentářích, že je to příliš jednoduché, ale nedovedu si představit, že by devítiletý kluk mluvil složitěji, že by věci chápal více, postrádalo by to pak na věrohodnosti. A přitom je v knize tolik náznaků, tolik doslova nevyřčených věcí, že je může pochopit jen dospělý. Nechápu, proč je kniha zařazena do kategorie pro mládež. Já ji brala normálně v dospělém oddělení a bráním se stejně jako autor tomuto zařazení. Copak to, že to vypráví dítě znamená, že je to pro děti? Copak jednoduchý styl vyprávění nemůže být geniální? Přestože je příběh víceméně nereálný, vykresluje realitu tehdejší doby naprosto přesně a to dělá tuto knihu prostě skvělou.
Knížku měla dcera v povinné četbě (5.třída). Přečetla ji jedním dechem, já po ní. Bylo mi z toho strašně, ale strašně smutno. V mysli jsem si vytvářela obrázky jednotlivých scén. Některé pasáže jsem si nevěřícně procházela vícekrát. Knížka je psána jednoduše. Hezky. Vzhledem k tématu je to i dobře.
Pak jsem se podívala i na film... Ano, mrazilo mě. Nebyla jsem schopná shlédnout ho najednou. Dokreslil smutné dojmy z knížky.
Jenom doufám, že se to nebude už nikdy, nikdy, nikdy opakovat.
Vyprávění z pohledu devítiletého klučiny o hrozných věcech, kterým nerozumí (a ani ve svém věku moc rozumět nemůže). Ale právě proto je to tak mrazivé čtení! Bruno se sice hodně čtenářům může zdát nechápavý, ale je to přece jen malý kluk! Kluky v jeho věku opravdu zajímají hlavně kamarádi, svět dospělých chápou přes svoje vidění světa a upřímě mu v tomhle věku nerozumí. Bylo tomu tak tenkrát, není tomu jinak ani dnes. Kdo nevěří, ať si u nějakého devítiletého kluka ověří, co ví o imigrantech, následně srovná se svými názory... Samozřejmě vám takový kluk řekne něco, co slyšel ve škole (tedy záleží na učiteli) nebo doma. Bruno ve škole nemusel o Židech slyšet nic (jak jsme si řekli, záleží na učiteli a ti nebyli všichni úplní fanatici, snažili se prostě plout s dobou, znovu - stejně jako teď, takže pokud nemuseli, tak dění prostě vytěsnili, jako by se nic nedělo..), doma mu na otázku Kdo jsou ti lidi za tím plotem? odpovídá otec, že to ani lidi nejsou a dál se o tom nebaví... Takže si to Bruno srovná tak, jak by si to srovnal každý devítiletý klučina - zajde si na vlastní průzkum, aby to pochopil svojí vlastní optikou. Každopádně k přečtení rozhodně doporučuji, kniha je psaná kouzelným dětským stylem, pro devítileté ale rozhodně není. Pro starší děti, kteří už vědí, o co v té době šlo, rozhodně doporučuji a všem dospělým, kterým jednodušší styl vyprávění nevadí, určitě taky. Protože právě z toho dětského vyprávění ze všech těch hrůz kolem zamrazí ještě víc...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 let
Autorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Kniha vystavěná na neustálém střetávání protikladů oddělených jakýmsi vysokým ostnatým drátem - dětský svět X realita dospělých, Němci X Židé, krutost X přátelství. Příběh není jen posledním dobrodružstvím malého chlapce se svým přítelem, ale poselství dalším generacím - nezapomenout.