Chlapec z bloku 66
Limor Regev
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518722/bmid_chlapec-z-bloku-66-649dbd906d3b5.jpg
4
57
57
Zažil víc hrůzy, než by kterékoli dítě mělo zažít, teď ale musí přežít Blok 66. Leden 1945. Čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z vlaku v koncentračním táboře Buchenwald. Prožil horory tábora Osvětim-Birkenau, přišel o celou svou rodinu a přežil i pochod smrti v mrazivé evropské zimě. Za svůj krátký život zakusil Moše víc hrůzy, než je možné. O Buchenwaldu však ví jen jednu věc. Každý to ví. Jestli chceš přežít, musíš se dostat do Bloku 66. Němci jsou krutí a odhodlaní, nejsou však připraveni na buchenwaldský tajný odboj, který má za cíl jediné: zachránit děti. Kniha vypráví neuvěřitelné skutečné svědectví Mošeho Kesslera o Bloku 66 – dětské části koncentračního tábora, ve které se odehrály šokující a zároveň inspirující osudy přeživších holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2023 , BourdonOriginální název:
The Boy From Block 66, 2023
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že kniha se mi velmi líbila. Měla jsem pocit, že už je toto téma na mě moc a opět budu mít problém knihu dočíst, ale ne. Byla napsaná velmi dobře, nenásilně, neměla jsem pocit, že mě někdo nutí číst bibli (se kterou nemám problém), ale někdy je těch cizích slov až moc, což u této knihy nebylo, i přesto, že je to životopisný příběh, je napsaný velmi dobře. Doplněny fotkami, což se mi líbilo, že k příběhu občas vidíte i obrazy lidí i místa. Dodává to tu reálnou podobu. Kniha je tenká a výstižná, i když jsem měla v některých odstavcích pocit, že se opakují. Ale možná to byl záměr, opakování je matka moudrosti.
Co se mi osobně líbilo a uchvátilo, že Antonín Kalina žil relativně blízko, což mě teď ještě víc láká město Třebíč znovu navštívit.
Takže opravdu tuto knihu doporučuji.
Kniha vypráví (spíše) dokumentární formou cestu Mošeho během 2. SV a holocaustu. Zvěrstva nacistů z pohledu třináctiletého chlapce, kterého při první selekci na rampě v Birkenau zachránila lež o jeho skutečném věku. Nečetlo se mi to dobře, a tentokrát to nebylo jen díky tématu, ale také z toho důvodu, že mi kniha a její písemná forma nesedly, ale cítila jsem, že je potřeba se tímto "svědectvím" prokousat. Jelikož tyhle silné a hrůzné příběhy by se měly číst a jejich "odkaz by se měl předávat dál.
Po delší době jsem se pustila do knihy, která čtenáře seznamuje s osudem malého chlapce, který zažil zla druhé světové války. Tyto knihy se mi nečtou lehce. Čekala jsem tedy na správné rozpoložení, kdy se do knihy pustit. To přišlo nedávno, takže jsem čapla knihu a dala se do čtení.
.
Hlavní postavou a zároveň vypravěčem svého příběhu je tu Moše Kesler. Kniha začíná skoro idylicky. Nejdříve se seznamuje s jeho životem před válkou. Jednoho dne ale bylo všechno jinak. S maminkou a mladším bratrem nastoupili do vlaku a pak už bylo vše jen horší..
.
Nikdo z nás si nedokáže představit ty hrůzy, které musel Moše vytrpět. Ten ale k vyprávění přistupuje citlivě a vy máte pocit, že vedle pana Kesslera sedíte a posloucháte jeho vyprávění. Tímto stylem je napsaná celá kniha. Byla místa, kdy jsem musela na chvíli jít něco dělat, zaplašit chmurné myšlenky... Ale velkou část knihy to bylo mrazení, které jsem měla z příběhu malého chlapce.
.
Kniha nemá ani dvě stě stran, takže to není čtení na nějak dlouhou dobu. Ale rozhodně má svým obsahem co nabídnout. Sama jsem ji až na malé přestávky přečetla za jedno odpoledne.
.
Chlapec z bloku 66 je moc pěkně zpracovaná. Najdete tu fotografie s popisky, ale také bohatou přílohu, která je plná doplňujících informací.
.
Nečtu takové knihy často, a vím proč. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Chlapec z bloku 66 byla velmi zajímavá kniha, se silným příběhem. Každý z přeživších má můj obrovský obdiv, za sílu, odvahu. Jsem ráda, že vznikají tyto knihy, abychom nezapomněli a poučili se.
Říká vám něco jméno Antonín Kalina? Pokud jste odpověděli ne, pak mi dovolte, abych jej trochu představila. Čech Antonín Kalina byl za druhé světové války vězněm v koncentračním táboře Buchenwald v Německu. Sám čelil každodenní hrozbě smrti, ale díky jeho odvaze a vynalézavosti se mu i přesto podařilo zachránit více než devět set dětských životů. Nejen o něm, ale také o dalších pro nás z dnešního pohledu jen těžko uvěřitelných a neméně silných okamžicích vypráví Moše Kessler, přeživší dvou koncentračních táborů i pochodu smrti. Do Osvětimi se dostal, když mu bylo pouhých třináct let. Jaké pro něj bylo procházet si touto noční můrou sám a bez své rodiny? Jak se mu podařilo přežít všechny útrapy? A jaké pocity měl, když byl Buchenwald osvobozen?
Tohle a mnohem mnohem víc odhaluje útlá knížečka, která je dalším svědectvím o tom, co za zvěrstva a nepředstavitelné zlo se za druhé světově války dělo. O to více přínosná je, že odhaluje rovněž souvislosti událostí před i během války, předtím než se mnozí Židé do koncentračních táborů dostali, a stejně tak i to, jak se přeživší vězni vypořádávali s následky války a toho, že museli dlouhé měsíce či roky čelit násilí, smrti a ztrátě mnoha blízkých. Člověk se nepřestává divit, jak neuvěřitelně silní tito lidé byli, jak pevnou měli vůli, a že i na místech tak temných dokázali najít touhu žít a přežít. Jsem nesmírně vděčná za každou takovou knihu, autentickou výpověď, která nám umožní pamatovat, co se dělo a vyvarovat se stejným chybám. Protože historie, a obzvláště ty její nejtemnější části, jsou něco, na co bychom si měli neustále připomínat
Hodnocení: 90%
Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Bourdon.
Příběh malého chlapce a ostatních dětí, jak se vyrovnávaly z hrůzami ve kterých se ocitly, nepřipravené a opuštěné.
Příběh chlapce,který přežil hrůzy války.
Dva dospívající chlapci A-4913 a A-4914. Smutný příběh.
Pokud jste "fanoušky" lágrové literatury, tato kniha Vám pravděpodobně nepřinese příliš mnoho nových poznatků. Zážitky z koncentračních táborů byly již mnohokrát zpracovány rozsáhleji a v mnoha ohledech možná i lépe. Přesto má i tato útlá knížečka co nabídnout - především zmínku o ne příliš známém dětském bloku 66 v Buchenwaldu, za jehož vznik se zasloužil český komunista Antonín Kalina, o kterém se toho obecně moc neví, ačkoli díky své odvaze zachránil více než 900 židovských chlapců. Je velmi dojemné, s jakou úctou na něj Moše ve své knize vzpomíná, a jsem ráda, že autorka plánuje vydat knihu i přímo o něm.
Vyprávění je vcelku strohé, ne příliš zaujaté. V doslovu autorka zmiňuje, že Moše sám měl po přečtení pocit, že se nejedná o jeho život, ale spíše o film o jeho životě. Přesně tak to i působí, nicméně právě takto si představuji vyprávění devadesátiletého muže o hrůzách jeho dětství, na které jistě nevzpomíná rád. Co už mi však moc blízké nebylo, je Mošeho silný, ač samozřejmě pochopitelný židovský nacionalismus, ke kterému si sám našel cestu zpět až po letech, neboť se netají tím, že po prožitém traumatu na boha na nějakou dobu zanevřel. Opakované vzývání Izraele včetně zdůrazňování důležitosti lásky ke své vlasti a národu zejména v souvislosti s židovskou mládeží se mě zkrátka nedotklo, je nicméně hezké, že mu na předání tohoto poselství tolik záleží. Některé opakující se části už však působí poměrně rušivě, nemluvě o docela velkém množství chyb a překlepů.
Ráda bych vyzdvihla bohatou fotodokumentaci a také fakt, že kniha není jen dalším z mnoha přeložených svědectví hrůz koncentračních táborů, ale že má i poměrně silnou vazbu na naši zemi, neboť Moše vyrostl v Podkarpatské Rusi, která patřila před druhou světovou válkou k našemu území (později k Maďarsku, dnes k Ukrajině).
Je obdivuhodné, jakou lásku k životu si Moše dokázal zachovat po všech útrapách, o nichž lze jen stěží uvěřit, že je tak mladý chlapec dokázal vůbec vydržet. Snad si z toho dokážeme vzít poučení :)
Chlapec z bloku 66 je knihou, která pohne srdcem každého čtenáře. A to doslova. Autorka Limor Regev dokázala Mosheho příběh přenést na papír tak, že věřím, že se bude číst ještě po mnoho generací.
Četla jsem už mnoho knih z období druhé světové války a každý příběh ve mě zanechal nespočet pocitů.
Historii vymazat nemůžeme, ale můžeme o ní mluvit a poučit se z ní. Poučit se z ní natolik, aby se podobný scénář v budoucnu neopakoval.
Druhá světová válka ovlivnila životy miliónů lidí. Každý se s nastalou situací vyrovnával jinak a já si stojím za tím, že každý příběh je jedinečný a mělo by se o něm mluvit.
Mosheho příběh mě dostal do kolen. Obdivuji, že se nám po tolika letech rozhodl vyprávět o svém životě a o tom, jak vnímal tuhle krutou a nelehkou dobu.
Velké díky patří také Nakladatelstvi Bourdon , které se rozhodlo knihu přeložit a dostat ji tak k ještě více čtenářům.
Na závěr bych ráda sdílela jeden názor, se kterým se naplno ztotožňuji a je ideální k zakončení.
"Opravdové příběhy by vždy měli být hodnoceny 5*. Zejména příběhy od lidí, kteří prožili a přežili holocaust."
Pravdivý příběh života člověka židovského původu, který měl to štěstí, že přežil Osvětim i Buchenwald. Jeho svědectví není ojedinělé, mnoho ze zážitků popsali mnozí lépe, detailněji i obratněji. Přesto kniha stojí za přečtení, neboť působí opravdu pravdivě, nic si nepřibarvuje ani nefabuluje a cenná je i fotodokumentace. Zajímavá je role komunisty Kaliny v Buchenwaldu a knihu o tomto zachránci dětí si jistě rád přečtu.
Nejde o knihu, která jde do hloubky a rozpitvává události, které vypravěč zažil, ale stačí se i jen dotknout jednotlivých události, které zažil a prozil na vlastní kůži. Svým téměř nezaujatým způsobem popisuje své vlastní zkušenosti a mě i přesto berou tyto letmé popisy za srdce, neboť jde o vyprávění dospělého, který vzpomíná na své dětství, a tyto vzpomínky jsou těžké a bolestné. Jedině s nadhledem a odosobněním se je možné popisovat něco tak zvráceného jako jsou vybudování, pobyt a podmínky koncentračních taborů.
Tohle je neskutečně silný příběh.
Je těžké napsat pocity z knihy. Nemohla jsem přestat číst, i když mi po tvářích tekla jedna slza za druhou
.
,,Pouhých několik hodin po příjezdu našeho vlaku do cíle už nebyl mezi živými. Ani nevím, jestli s ním během těch posledních okamžiků byl někdo z příbuzných. Doufám, že babička, Hani a bratranci šli do plynu s ním. Bylo mu teprve osm.
.
Je šílený, jakého zla je člověk schopný. Co za zrůdnosti se neváhá udělat. Stačilo by pár věcí jinak a tohle se nemuselo dít.
.
Já po dočtení ani nenacházím slova. O víkendu nás čeká návštěva Osvětimi a už teď vím, že to bude šíleně silný. Být na místě těch, které tam čekala smrt. Jít stejnou cestou jako oni a vědět, jaké já mám štěstí. Zrůdnosti které se v táborech děli kolik nevinných lidí přišlo o život..
.
Tento příběh Chlapce z bloku 66 je neskutečný. Co Moš prožil. Nejen on. Co všechno ve 14 letech přežil. Že pak dokázal dál žítšílený respekt. Slova k tomu nejsou
.
Velký respekt a poklonu si zaslouží i Antonín Kalina, který svými činy zachránil 904 děti, i když byl sám vězeň..
.
,,Brána do pekla, které stvořil člověk.
S překvapením můžu ale říct, že to nebyla má poslední kniha s tímto šíleným tématem.
Život se s Moše Kesslerem nemazlil. Narodil se ve městě, které v různých obdobích patřilo k jinému státu, mluvil díky tomu více jazyky. Patřil k židovské pracovité rodině. Vše ale změnil rok 1945, kdy rodina Kesslerova musí opustit svůj domov a vydat se vlakem neznámo kam.. Ocitají se uprostřed koncentračního tábora, kde Moše je donucen opustit svou matku a mladšího bratra a zařadit se tak do jiné fronty, která mu nakonec zachrání život.
Toto je další silný příběh z koncentračního tábora a života po něm.
Čas od času po knize z druhé světové války sáhnu. Byť mám pocit, že už se mnoho nového nedozvídám. I tak to jsou ale silné příběhy, které bychom si měli stále připomínat. Kniha je koncipována jako biografie a je psána v ich formě z pohledu hlavního hrdiny - Mošeho. Pro měl byl zajímavý pohled a vnímání Československa z pohledu obyvatel Podkarpatské Rusi, později i věznů z koncentračního tábora. Vyprávění je celkem přímočaré, bez nějakých květnatých souvětí, může působit až stroze. Já měla pocit, že spousta informací je nám několikrát opakovaná, i v krátkém časovém úseku. Bystrý čtenář si to zapamatuje při prvním čtení, další zmínění bylo pro mě trochu navíc q působilo rušivě. Co jsem ale velmi ocenila, byly osobní fotografie a popisky a dále také slovník a vysvětlivky slangových a židovských výrazů.
Určitě i tato kniha stojí za přečtení, stejně jako mnoho dalších, myslím si ale, že se najdou mnohem silnější příběhy. Osobně mám radši ty románové, než biografické. Ale kdo to má naopak, určitě sáhnete po této. Já se velmi ráda pustím i do připravované knihy o Antonínu Kalinovi, o jehož působení a existenci v táboře jsem neměla ani ponětí.
Chlapec Moše, jenž nám vypráví skrze spisovatelku Regev svůj příběh, nás vrací zpět do druhé světové války, kdy se v Maďarsku začal výrazně rozjíždět antisemitismus.
Zpočátku nám Moše vypráví své idylické dětství a seznamuje nás se svou velkou rodinou. Strýček, babička, bratranec, bratr, Chvilku jsem si říkala, zda je to nutné, nicméně postupem času mi došel Mošův záměr, proč tyto informace nevynechal. Maďaři začali postupně židy utlačovat a jejich vlastní kamarádi a sousedé se od nich postupně distancovali
Bylo mu teprve 13 let, když se svou matkou a mladším bratrem dorazil “dobytčákem do Osvětimi, kde ho po příjezdu čekala selekce. Když mu cizí muž ve vojenské uniformě zašeptal, aby se odpojil od maminky a tvrdil, že je mu 16 let Byl zmatené a vystrašené dítě, které muselo rapidní rychlostí dospět a začít bojovat o svůj holý život. Musel se naučit vyžít s malinkými příděly jídla, bojovat s nemocemi, vyčerpáním, smutkem a neustálým strachem. Musel se naučit stát neviditelným
Číst takové příběhy, to člověku vždy běhá mráz po zádech. Je to jiné, když vám příběh vypráví přímo člověk, který to zažil. Častokrát jsem při čtení protáčela oči nad zvěrstvy, které se děly a zároveň žasla, co tak nebohé tělíčko malého kluka zvládlo přežít. Neskutečné... Když se Moše dostal do bloku 66, byl to pro něj obrovský milník. Blok 66 vedl Antonín Kalina, který se snažil v rámci odboje více vězňům pomáhat a docílil například i toho, že právě děti oddělili do tohoto bloku a rozšířil zvěsti, že jsou nemocní, takže na ně nechodily kontroly.. Mile mě překvapilo, že autorka již píše knihu právě o hrdinovi Kalinovi, který zachránil spousty židovských dětí. Už teď se na knihu těším.
Chlapec z bloku 66 je velmi dobře napsaná kniha o životě, o náboženství (velmi dopodrobna je tu líčeno židovství) a o strachu, který působil jako denní chleba (například, když se pokaždé v umývárně Moše bál, zda pustí vodu nebo plyn. Tyhle vteřiny jeho života si neumím ani představit..).
Myslím, že tu nejsem jediný, kdo se o problematiku, které se tato kniha věnuje, zajímá, a proto také vždy po těchto knihách skočím. Podobných příběhů už dnes nemáme zrovna málo, ale Chlapec z bloku 66 se rozhodně řadí k těm, které toho ve mně zanechaly nejvíc.
Nejenže vám je vše převyprávěno přímo z pohledu očitého svědka, který si všechny ty hrůzy musel prožít, kniha také pracuje s několika tématy, se kterými jsem se sám ještě nesetkal. Asi v žádné jiné (samozřejmě počítám jen ty, který mi prošly pod rukama) se nerozebírá náboženství tak podrobně. Umíte si představit být zavřeni na takovém místě, a ještě s vědomím, že byste za normální situace slavili Vánoce? A nejen to, kniha obsahuje mnoho takových témat, o kterých jsem se nikde jinde nedočetl, a o to víc vás může obohatit.
Mimo jiné obsahuje také mnoho fotografií i s popisy, které celému vyprávění dávají ještě větší ráz.
Autorka příběh zpracovala výborně. Nechala Mošeho odvyprávět celý jeho život, který pak jen přepsala na papír. Při čtení budete mít tedy pocit, jako by vám vše vyprávěl sám Moše a věřte mi, že to bude silné čtení
Knihu chlapec z bloku 66 můžu jedině doporučit. Jedná se o skvěle napsané dílo, které vás nejen obohatí o spoustu nových informací, ale ještě vás hluboce zasáhne.
Velice zajímavý a smutný příběh. Co bych ale vytkla byl způsob psaní knihy, který byl chvílemi lehce kostrbatý. Jinak příběh silný a dojemný.
Táto kniha je spoveďou muža, ktorý ako dieťa prežil holokaust. Rozprávanie je veľmi autentické a počas čítania som mal zimomriavky. Prvýkrát som sa stretol s knihou, ktorá okrem typických hrôz zobrazuje aj pohľad náboženský. Čitateľ sa má možnosť dozvedieť niečo o židovských tradíciách a o tom, ako ich hlavný protagonista vníma v prostredí koncentračného tábora. Považujem za potrebné podotknúť, že kniha neobsahuje dialógy, ale súvislé, chronologicky usporiadané rozprávanie Mošeho Kesslera. Nemusíte sa však báť, kniha sa aj napriek tomu číta veľmi dobre a navyše nie je dlhá. Chlapca z bloku 66 prečítate s ľahkosťou za jedno popoludnie. Je to veľmi sugestívne napísaná kniha plná emócií, ktorá sa vám dostane pod kožu. Súčasťou knihy sú fotografie a na konci slovník cudzích pojmov. Nemám čo vytknúť. Určite odporúčam.
Moše Kessler nám vypráví svůj příběh, který rozhodně nebyl jednoduchý. Ve 14 letech se ocitl v Osvětimi, přežil pochod smrti a dostal se do koncentračního tábora Buchenwald. Díky tomu, že přišel do Bloku 66 a díky tajnému odboji, který měl za úkol zachránit děti, přežil. Nyní se odhodlal, aby vypověděl světu hrůzy, které zažil jako dítě.
Opět jedna silná kniha, kdy se díky pamětníkovi můžeme dozvědět, jaké to bylo za druhé světové války pro Židy. Ale také si přečteme o tom, jaké to bylo navrátit se do normálního života a co vlastně po těch hrůzách bylo normální.
Moše Kessler se narodil v Berehovu, v podkarpatské Rusi. V roce 1930 bylo toto město součástí Československa, ale jeho historie není jednoduchá. Autorka nám přiblíží historické události města, abychom si dokázali udělat obrázek o životě na místě, kde se několikrát změní to, pod jaký stát vlastně patříte.
Je tu krásně a mile popsáno idylické dětství, rodinná pospolitost a dobré vztahy v obsáhlém příbuzenstvu. Bohužel čtenář ví, co přijde, proto je to zároveň smutné čtení.
Je to silný příběh. Jsou tu vylíčeny hrůzy koncentračních táborů a zvrácenost dozorců. Na druhou stranu je tu touha přežít a nevzdat se. Mám přečtené desítky knih s touto tématikou a nikdy mě nepřestane udivovat, že se takové věci skutečně mohly stát.
V knize najdete spoustu fotografií i dokumentů, seznámíte se s rodinou Moše Kesslera, i s lidmi, kteří pro něj byli důležití.
Autorka Limor Regev již chystá další knihu, ve které nám přiblíží českého hrdinu, díky němuž bylo zachráněno spousta dětí. Tu si rozhodně také přečtu.
Připomínejme si tuto dobru, ať na ni nikdy nezapomeneme.
Chlapec z bloku 66
Brala bych to spíše jako dokument. Na toto téma jsem těch kniha přečetla už hodně ,tak mě přijde ,že už se to skoro všechno tak nějak opakuje.