Chlebani
Jana Klimečková
Poslední třetina 19. století. Co o ní víme? Co víme o těch, kteří se v té době narodili a vydávali se na svou životní pouť? Drtivá většina z nich žila na venkově. Jaký byl jejich každodenní život? Jak si vydělávali na svůj chléb vezdejší? Čím se bavili, co je rmoutilo, na co se těšili...
Přidat komentář
Knihu mi doporučila naše knihovnice a musím říct, že se mi líbila. Rodinné ságy mám ráda a tady byla ještě přidaná hodnota venkovského prostředí, jak se asi opravdu žilo.
Ano, tak na tuhle knížku jsem narazila náhodou a jsem tomu ráda. Naprosto perfektní. Autorka se trefila do doby, místa i prostředí, které mám moc ráda. A některé scény z této knihy se mi vybavují i roky po přečtení.
Knížku jako celek hodnotím příznivě, baví mne rodinné generační romány, jejichž první hrdinové se rodí někdy v druhé polovině 19. století a které pak pokračují v příbězích dalších generací, třeba až do současnosti. Je to v podstatě příběh mých praprarodičů, prarodičů, rodičů a zajímá mne jak ti mí předkové žili, hlavně pokud pocházeli ze skromných poměrů, jako ti moji. První část knihy mne nadchla ale s postupujícímu stránkami mé nadšení poněkud ochabovalo, protože těch stránek už prostě bylo i na mne hodně a děj byl takový docela jednotvárný. Já vím, přesně takový byl život těch obyčejných lidí na vesnici, kde se v podstatě vše hlavně točí kolem hospodářství a práce na poli. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, to, jak přistupovala k řešení problémů a situací do kterých se dostala buď trochu i sama nebo do nich zasáhl osud či historické události. Trochu mne překvapil tehdejší vztah k sexu a líbilo se mi, že autorka jej popisuje takto lidsky, bez předsudků. Doposud jsem si myslela, že nemanželské děti to měli v životě těžší.
Tak pro mě je kniha mimořádná a vynikající právě kvůli těm detailním popisům každodenního života v době, které už dnes začínají chybět pamětníci. Pro toho, kdo hledá hladce klouzající čtivý literární příběh to pravda úplně není, je to poněkud realistické... Nakonec se z krásné mladé hrdinky, které společenské postavení nedovolí proměnit nadání a životní kotrmelce zabrání žít s mužem jejího života stává stará, udřená žena s křečovými žilami a bolavými klouby. A přece kniha nevyznívá nijak pesimisticky, prostě tak běží normální život a mezitím se jí stalo hodně dobrého i zlého, jako každému.
Ani moc dobré, ani vyloženě špatné. Slibný námět zabila autorka přílišnou detailností. Tak jaksi...pořád dokolečka. :)Nevím, s kým knihu konzultovala, ale určitě by bylo prospěšné seškrtat popisné pasáže a trošku víc se věnovat příběhu, knihu jím víc oživit a méně poučovat. Jako regionální literatura má kniha nepochybné kouzlo. Ale méně je více, i v literatuře. A hlavní hrdinka...docela mě baví popis jejího sexuálního života. Jakmile zjistila, že její tělesné potíže pramení z nedostatku sexu (vysvětlila jí to místní léčitelka a zdravotnice, kovářka), žije naplno! Dá se říct "ze zdravotních důvodů" S tím anebo s tím, v přírodě, v komůrce - jak se jí někdo líbí, žádný problém. Docela mě překvapuje, že ve století, o kterém se píše, byly tak uvědomělé ženy!:)
Štítky knihy
19. století česká literatura chléb chudoba, bída vesnice ságy český venkov české rományAutorovy další knížky
2015 | Přezrálé moruše |
2017 | Kočárová cesta |
2010 | Chlebani |
2018 | Slib svatojánské noci |
2019 | Pod Zelenou bránou |
Krásná kniha! Silný příběh, mnoho jsem se o životě našich předků poučila. Kniha končí současností.