Chocky
John Wyndham (p)
Autor stále vydávané science fiction Den trifidů se představuje neméně proslaveným příběhem, jehož hlavním hrdinou je dvanáctiletý chlapec Matthew, který je nadán mimořádnými schopnostmi.
Přidat komentář
Pokud se začne váš desetiletý syn ptát, proč má den zrovna dvacet čtyři hodin, proč neefektivně spalujeme ropu a domácí úkol bude chtít vypočítat binární soustavou, zpozorněte. A přečtěte si tento perfektní román.
Krátká kniha na jeden, dva večery, ale výborně napsaná. Vhled do rodiny, která musí řešit zneklidňující synovo chování a které vyústí v krásný a dojemný závěr.
Keď sa mi podarilo zohnať Chocky v antikvariáte, nevedela som sa dočkať,kedy ju prečítam. Je to príjemná chuťovka na jeden večer. Dej sa občas spomaľuje a niektoré úseky sú zbytočne dlhé, no téma je zaujímavá, iná a prekvapivo desivá. Bolo to dobré čítanie, teším sa na ďalšie knihy od tohto autora.
V pořadí moje čtvrté Wyndhamovo dílo. A pááni ten spisovatel byl ale borec. Vymyslet takovýto příběh v roce 1968. Do 24 hodin přečtená knížka... to svědčí o těch nejvyšších kvalitách spisovatele.
Neuvěřitelně filozofická díla, uchvacující a přitom tak jednoduchá a přesto složitě vystavěná a promyšlená.
Wau, nevím co je lepší Den Trifidů, Kukly, Midwichské kukačky a teď Chocky.
---
Chocky je úžasnou knížkou, která Vám nedá spát, chcete vědět co je Chocky zač, co Matthew, co rodiče a ve škole... a jak to skončí, jak a proč ...
Doporučuji všem - tahle knížka má zkrátka pořád, co říct!
Chocky patří mezi mé nejoblíbenější Wyndhamovy romány a v mnoha ohledech mě baví více než třeba kultovní Den trifidů. Záhadná existence Chocky, u které zprvu tápeme, zda je opravdu skutečná, obvyklé rodičovské starosti, kontakt s nadpozemskou inteligencí i lidský boj o moc a znalosti je kombinací, která knížce dává i přes její klidné tempo vyprávění šmrnc. Nechybí ani klasický Wyndhamův zdvižený prst, který nás před obdobným chováním varuje.
Autor opět bez komentáře. Patřil mezi klasiky, což potvrzuje i to, že se jeho díla vydávají přetiskem dodnes. A kniha je opět skvělá. Trošku jiné téma než Trifidí, kniha velmi zábavná a maličko vede k zamyšlení jak by a co kdyby při kontaktu s nepozemskou inteligencí, která nás vývojově převyšuje. Poctivých 4.
Mami.Tati.Poslechněte co se mě dneska stalo.
Což milý synu ? Pověz.
Mám takovej problém rodičové.A ted nemyslím to jak vás otravuju s tou kérkou.
Nojo vousy už ti raší copak to asi bude vid mamko.Říká tatínek.
Máme ještě ty pohlavní choroby doc.Šmoka pane vedoucí ? Zeptejte se příští týden,máme dostat zboží.Douchová vytáhněte tu roletu ! A na co Vy tady čekáte...Na pohlavní choroby.Nemáme nevedeme !!
Co to sem sakra taháte.To jsem vůbec nemyslel.
Mami tati vždyt je mi dvanáct.Kluci mají penis a holky vagínu.No a co.V tomhle věku ? Na co hned nemyslíte.Nevím jak to bylo za vás,ale ted to chodí jinak.Je to všechno docela jinak.
Tak co to je,řekneš nám to už kruci,ty kluku ušatá.Z tebe to taky tahat,jak z chlupatej deky.
Ta věc se má tak.Ješte nevím jestli je to on ona ono.Jmenuje se Chocky.
...........................................................................................................................
To se takhle puberta rozhodne.Dostanu tě.Je to v tobě hochu.
Matthew je hoch jako každý jiný.Až na jeden detail.Není sám.Má kamaráda.
Cokoliv dalšího není třeba rozmazávat.
Wyndham opět jede svou.Vypravěč ve stylu : a o tom vám ted vyprávět budu.Že se to vážně stalo.A jaký to mělo dopad.
Johna Wyndhama nezajímá a nemá potřebu psát o tom jaké to mělo výhody mít Chockyho.Jde o to jak reagovaly lidé na jeho činy ve spojení s Matthewem.Rodina.Škola.Doktoři.Psychiatři a jiné autority.
Tohle není Marvel milé děti.Nikomu z očí plameny nešlehají.Ani se nikdo nevznáší či nepřemistuje objekty u kterých člověk čeká především klid a místo něčeho k odložení.Snad jen ty pohlavní choroby toho by se člověk nenadál :)
Civilní přímá zdánlivě jednoduchá komorní novelka s troškou scífka navrch.A řádně promícháno.
Žádné kulervoucí zvraty či dramata.Klasická škola a typický John Wyndham.
Kdo nezažil nepochopí.I když kdo neměl v dětství nějakého toho druhého vnitřního Já.
Linka důvěry je tu pro vás.Inu je toho víc co za nás nebylo.A dobře tak.Pokrok nezastavíš.Dobře bylo.
A zase bude.
Milé překvapení.
Příběh je zajímavý a sympaticky odvyprávěný. Místy se sice trochu táhne, ale celkově jsem s touto krátkou knížkou spokojená.
Knihovny zavřené, vypůjčené knihy přečtené, tak jsem se konečně dostala k tomu sáhnout do domácí knihovny a znovu si přečíst knihy které jsem si léta kupovala. Po ruce byl Wyndham s tenkou knížkou "Chocky", už jsem si nepamatovala děj, ale jeho Děj trifidů jsem milovala. Chocky nemá to napětí, děj je zpočátku pomalý, ale dobře čtivý a s podtextem: Lidi, běžte do sebe a trošku přemýšlejte, ať si tu Zem sami nezplundrujete.Nakonec to bylo pěkné počteníčko
Chocky je druhá kniha od Wyndhama, kterou jsem přečetl, a opět se líbila. Jde o kontakt s mimozemskou civilizací, který je mentálního druhu. Je zde nenásilně popsáno, jak by teoreticky kontak s inteligentnější formou života mohl proběhnout. Je tu i sociologie, protože je popsána i různá reakce ostatních lidí. Líbilo se mi i to, že je tu fakt, že i superinteligentní bytost je omylná.
Originální námět této kratší prózy byl autorem zpracován způsobem, který udržoval čtenáře v napětí až do samého konce. Nebyl by to John Wyndham, kdyby se zde neobjevily jeho hlubší (takřka filozofické) úvahy. Závěr knihy proto vyústil do zamyšlení nad tím, co je smyslem existence inteligentních bytostí. Současně autor poukázal na problém vskutku aktuální: nezbytnost hledání nových zdrojů energie a racionální využití těch stávajících.
Další Wyndhamův počin je krátká, Protovsky laděná novelka o chlapci, který začne vykazovat schopnosti, které připisuje záhadné bytosti jménem Chocky. I na malém prostoru dokáže Wyndham čtenáře napínavě připoutat ke stránkám a donutit čekat na to, jestli je problém v Matthewově mysli nebo jestli je opravdu na scéně mimozemská entita. Konec je slabší, čekal jsem větší složitější pointu a větší dramatické zakončení, přesto John byl vizionář a je škoda, že nás nemohl poctít dalšími svými příběhy - 75 %
Ač příběh vypráví dospělý, je vhodný spíše pro děti. Děj se sice vyvíjí, ale plyne až nepříjemně klidně. Působí to tak, jako kdyby všechno bylo těm postavám vlastně jedno, jen se tím "problémem" zaobírali v myšlenkách.
Wyndham mě opět nezklamal. Ačkoli kniha mohla být trochu napínavější nebo dynamičtější, relativně mírný průběh celého příběhu se mi vlastně líbil. Hezká ukázka toho, že i krátká kniha může mít velký obsah. Rozhodně donutí k zamyšlení.
Kratší román se sympatickým dětským hlavním hrdinou, číst cokoliv od Wyndhama je požitek.
Krátká sci-fi novelka, určená spíš mladším čtenářům. Poslední dílo geniálního autora, které sice nepostrádá originálnost a typický morální rozměr, ale přeci jen už za předchozími díly trochu pokulhává. Za přečtení ale určitě stojí.
I díky srovnání s vynikajícími Trifidy je mé hvězdičkové hodnocení až příliš přísné. Pořád jsem čekal na to napětí, na nějaký významný zlom v příběhu, akci... cokoliv. Ani jedno se nedostavilo v té míře, v jaké bych si přál. Na můj vkus až příliš "dětská" kniha, přesto určitě patří k lepšímu průměru.
Jak je u pana Wyndhama zvykem, příběh servíruje ihned od začátku poutavě a to mu vydrží až do poslední strany. Části děje vedou člověka k zamyšlení, jaké by to bylo získat schopnosti, které jsme se nenaučili (zatím) nebo je s ohledem na lidský pokrok nemůžeme znát, leda bychom byli geniové. Ale každý genius může mít svou Chocky, inspiraci, múzu nebo vnitřní hlas.
Tento krátký román má velký přesah, ať svým lidským vyprávěním o životě obyčejného chlapce a jeho rodiny nebo rozvahami nad aktuálním pokrokem za poslední staletí (aneb stále se máme kam posouvat).
Autor dokázal velmi dobře odhadnout vývoj a alternativy získávání energie a to téměř o pět dekád. Smekám!