Chtěl jsem mlčet
Sándor Márai
Vydání knihy Chtěl jsem mlčet se v Maďarsku stalo skutečnou literární senzací. Z autorovy pozůstalosti se nečekaně vynořily neznámé rukopisy, mimo jiné i toto velmi osobně laděné vyznání mapující zhruba dekádu po anšlusu. Jde o období, které nebylo pojato ani do Zpovědi, ani do Země, země! Příčiny tohoto mlčení rovněž ozřejmily až nově nalezené texty. Například v zápise z roku 1949 Márai píše: „Nedovolím, aby se tato kniha dostala před zahraniční veřejnost, nechci, aby to smutné vyznání, tuto obžalobu Maďarů, četli i cizí čtenáři.“ Nejde tu však o kritiku Maďarů obecně, ale především o kritiku vlastní společenské vrstvy, která nese břímě odpovědnosti za roli, kterou Maďarsko sehrálo ve druhé světové válce.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2019 , AcademiaOriginální název:
Hallgatni akartam, 2013
více info...
Přidat komentář
No .. moc nechápu ty oslavné tantiémy. Ta kniha je strašně složitá, některá souvětí jsem musela číst několikrát, než jsem vůbec pochopila, co chtěl autor říct (a mnohdy to ani reálné vyznění nemělo). Ano, díky knížce mám větší vhled, co se týče maďarské historie (poslední dvě kapitoly byly doopravdy zajímavé). Ale jinak mě kniha moc nenadchla, pokud to porovnám s oslavnými články, které říkají, že díky knize čtenář více porozumí současné geopolitické situaci. Některé myšlenky zajímavé byly (feudální systém atd), ale vcelku mě kniha jako taková spíše zklamala.
Bolo zaujímavé sledovať kritické slová Máraiho- najviac ma fascinovali jeho popisy ako košického rodáka, ktorý sa narodil počas Rakúsko-Uhorska a jeho postoje voči rodnému mestu po 1.sv.vojne, do ktorého odmietol vstúpiť, práve z dôvodu, že si ho privlastnila iná krajina. Poviete si, aký národovec. Pozn. Do Košíc nakoniec vstúpil až po "oslobodení mesta maďarskou armádou", ale práve nepopisoval žiadny salvy obyvateľstva (ako som sa o tom dočítala v mnohých publikáciách ja), ale skôr rozpačité ticho Košičanov, ktorí sa vraj obávali, nakoľko demokratický bude tento staronový štát, keďže už za tých 20 rokov stihli navstrebať česko-slovenské slobodné ovzdušie.
Máraiho pamäti na tieto udalosti beriem s rezervou, veď predsa vieme, že história nikdy nie je objektívna a každý si na ňu hľadí z vlastného uhla pohľadu.
Kritický pohled na maďarskou společnost, její třídní vývoj, postoje a typické projevy chování. Více než obecnou charakteristikou ji autor přiblíží vylíčením pocitů ze svého návratu do rodného města.
Nesnadné čtení. Autor je ponořen do svých úvah o příčinách selhání Maďarska, jeho elit. Zajímavé jsou reflexe týkající se měšťanstva jako třídy. Zkušenost s návštěvou Košic, které byly znovu připojeny k Maďarsku v důsledku První vídeňské arbitráže, je velmi pozoruhodná. Košičané měli dvacetiletou zkušenost s demokracií, takže byli pro Maďary nedůvěryhodní. A pak jsou zde výborné portréty maďarských politiků.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) 20. století maďarská literatura dějiny Evropy
Autorovy další knížky
2009 | Svíce dohořívají |
2003 | Zpověď |
2005 | Judita |
2006 | Noc před rozvodem |
2004 | Země, země...! |
Brilantní kniha nevelká rozsahem, ale překvapující hloubou svých myšlenek, velmi užitečná pro pochopení i nynějšího středoeropského kontextu, a to navzdroy skutečnosti, že ne každý se nutně musí ztotožňovat se všemi autorovými názory. Navíc stylisticky a jazykově zcela vybroušená ve vynikajícím překladu. Uvažuji, že bych si přečetla i další knihy tohoto autora, s jehož dílem jsem se setkala poprvé.