Co nám jde k duhu
Andrej Platonov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55616/bmid_co-nam-jde-k-duhu-aWA-55616.png
4
8
8
Tři satirické prózy (Kterak Makar zapochyboval, Město Gradov, Co nám jde k duhu) sovětského spisovatele, jedné z obětí kultu osobnosti, jenž teprve v poslední době dochází náležitého ocenění. Jsou nazvány podle nejrozsáhlejší z nich, jež čerpá látku z kolektivizace venkova, autorovi vynesla označení "očerňovatele sovětského zřízeni a trockisty" a na léta mu za ni bylo znemožněno publikovat.... celý text
Přidat komentář
U Platonova je jeden velký problém: čtenář neví, zda si dělá legraci, anebo to myslí vážně. Pokud to myslí vážně, pak jsou některé scény doslova bizarní. Pokud si legraci dělá a je to ve skutečnosti satira (jak se nás snaží přesvědčit úvodní text), pak je to satira, při níž mrazí. Zvláštní naivita, hloupost prostého lidu je zde vydávána za čistotu. Připadá mi, jako by autor převrátil lidovou zbožnost pravoslavných mas ve zbožnost komunistickou. V próze Co nám jde k duhu (Co to je? Cestopis? Reportáž? Provokace? Stalin k textu připsal: Svoloč!) sice odhaluje různé absurdity kolektivizace, včetně "odhalení" všemožných úchylek, jak o nich pojednával stranický tisk, nicméně skutečnost byla mnohem horší - to množství pobitých, okradených (u Platonova se lidé rozhodují, zda do kolchozu vstoupí), odvlečených do Gulagu. Ani náznak zde není o hladomoru na Ukrajině. Vím, nemohl. A přeci se otřel o Stalinův článek Závrať z úspěchu a udělal si z něj legraci. Něco tedy mohl.
Kniha tří Platonovových kratších próz navazuje na Čevengur, v němž se autor mnohem více rozmáchl a byl také mnohem explicitnější v líčení blbosti-naivity bolševiků. Však mu to taky Gorkij krásně řekl, že naivita jeho hrdinů hraničí s výsměchem.
Vlastně je to nesnadné čtení - pro nepoučeného čtenáře nesrozumitelné. Skutečnost, že zde, v Databázi knih, není ani jeden komentář, taky o něčem vypovídá.
Štítky knihy
stalinismus satira Rusko ruská literatura socialismus ruská revoluce Josif Vissarionovič Stalin, 1879-1953 politická satira
Část díla
- Co nám jde k duhu 1931
- Kterak Makar zapochyboval / Prečo Makar zapochyboval 1929
- Město Gradov / Mesto Gradov 1927
Autorovy další knížky
| 1995 |  Čevengur |
| 1969 | Finist – jasný sokol |
| 1966 | Co nám jde k duhu |
| 1982 | Dcery pouště |
| 1967 | Džan |
Řezal jsem se smíchy u všech tří povídek. Zejména skvěle beztvaré univerzální typy byrokratů z Gradova jsou tak výborně charakterizovany, že se to dá prakticky beze změny číst jako satira středního managementu jakéhokoliv soudobého korporátu nebo státní správy kdekoliv a kdykoliv jinde.