Conan: Meče zrady
Leonard Medek
Conan (knižní série) série
>
Čtyři příběhy z Conanova života od jednoho z nejlepších českých následovníků Howardova díla. Ke conanianě autor již přispěl Studnou ghůlů a Velkou hrou.
Přidat komentář
Nebylo to špatné, ale od autora jsem četl lepší příspěvky do conanovského světa. Zde máme několik vzájemně provázaných povídek, které kromě ústřední postavy spojují i dvě další postavy.
Leonard Medek má bonusové body za částečné podchycení Howardovy atmosféry, především co se lehké obskurnosti některých mystických prvků týče.
Jeho příběhy jsou promyšlené a naplněné spoustou všeho. Což začíná jako klad, ale tahle dvousečná zbraň se, alespoň v mých očích, velmi často obrací v Leonardův neprospěch. Například hned druhá povídka je tolik zaflákaná postavami a mini-dějovými linkami, že jsem se v tom trochu zamotal. Očekávaje přímočarou Conanovskou řezničinu, dostal jsem zamotanec téměř ála Hercule Poirót, kde kde konci povídky moc nezbývalo místo na úspěšné zůročení všech Leonardových nápadů a hodně všeho v tomhle případě i vola utahalo a trochu se to rozpadlo.
Každopádně nápady tady jsou, Leonard si dal záležet. Na druhou stranu, nějak mě jeho styl psaní neuchvátil. Pořád mi z řádků sklouzávali oči bez zájmu a hlava utíkala k jiným myšlenkám, než k ději. Sem tam jsem v jeho stylu psaní byl lehce zmaten, co se vlastně děje a musel jsem určité pasáže číst dvakrát.
Zajimavostí je, že téměř všemi čtyřmi povídkami se prolíná přítomnost postavy básníka Yasíra a Slepé vědmy. Hezký nápad.
I tak docela solidní a rozhodně stále obstojná zábava, pokud už máte lepší Conanovské příběhy přečtené.
Nehowardovský Conan za plný počet. Pretože forma poviedky sedí tomuto hrdinovi najviac. Netreba mu vymýšľať zložité zápletky, detajlne popísané akčné orgie či skúšať nové prístupy k postave. Conan je klasika. A keď sa niekomu podarí zachytiť ducha a atmosféru pôvodných príbehov, ako v tomto prípade, čo viac si môžme priať? Snáď len viac takýchto conanoviek. Pánovi Medkovi tlieskam. Touto knihou zrazil drvivú väčšinu Howardových následovníkov pod podrážky Conanových zaprášených sandálov...
Jak conanovské pastiše obecně špatně snáším, Meče zrady Leonarda Medka pro mě byly skutečně velkým překvapením. A to v dobrém slova smyslu. Jeho kniha se skládá ze čtyř povídek, které tak či onak přímo navazují na některé starší texty a to jak na ty Howardovy, tak na ty jeho nejznámějších pokračovatelů (de Camp, Wagner, Carter atd). Odehrávají se v průběhu celého Conanova života, od mládí až po dospělý věk, a jsou propojeny některými postavami, se kterými se hlavní hrdina průběžně potkává, ať už v dobrém či zlém. I když příběhy nepřekypují bůhvíjakou originalitou, je v nich přesně to, co mám na tomhle kultu rád - krvavé bitvy, krásné dívčiny, mocné nestvůry a zákeřní padouchové. Čistokrevná dobrodružná fantasy, v níž čest, hrdost a odvaha mají ještě stále nějakou cenu a která jistě potěší každého fanouška, stejně jako původní tvorba Roberta E. Howarda.
Takže jo, Conan je zpátky, aby všem dokázal, že nezpitoměl pod nánosem „podivuhodných“ rukopisů. Bylo by jen fajn, kdyby mu to vydrželo.
Autorovy další knížky
2001 | Stín modrého býka |
2004 | Dobrodruh |
2020 | Taranitový triptych |
1996 | Půlnoční jezdec |
2008 | Libyjská suita |
Pěkné čtení.