Conan: Rudé hřeby
Robert Ervin Howard
Conan (knižní série) série
>
Do sešitu je volně vložena příloha: Conan nezničitelný. Conan v džungli najde Valerii. Pomocí jedovatých Derketiných jablek přemůžou draka a dostanou se k tajemnému nefritovému městu Xuchotlu. To je tvořeno jediným obrovským spletitým palácem. Zachrání zde Techotla, příslušníka klanu Tecuhltli, před nepřátelským klanem Xotalancem. Nechají se najmout princem Olmecem a princeznou-čarodějkou Tascelou k boji proti Xotaláncům…... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 1988 , Klub Julese VerneaOriginální název:
Red Nails, 1936
více info...
Přidat komentář
Conan Dobyvatel a jeho dalších 6 příběhů ve kterých se víceméně opakuje stejná šoblona, bohužel pro mě mě Conanům tištený svět moc nebere, filmový Arnie byl prostě jinde. V této sbírce se mi hodně líbila povídka Rudé hřeby, zbytek si jede to své, které se mi rychle zají - pletence svalů, bujné děvy, ohyzdní mohutní černoši a sem tam nějaká ta příšera - 60 %
Povídky zde obsažené už nejsou tak prvotřídní jako ve sbírce "věž slona". - Spíše jsou delší a s často zapomenutelnou zápletkou, kdy Conan někam putuje, postaví se na něčí stranu a proti něčemu vede válku. Stále to však stojí za to. Neskutečná a nenapodobitelná atmosféra starověkké civilizace, opředená mystikou a tajemnem, kde čarodějové často nečarují, ale používají chytré triky, vše je z leštěného mramoru a slonoviny, barbaři chodí jen v bederních rouškách a civilizace je stále na svém úsvitu...to vše zstává na svém místě. TOP je první polovina povídky "Šarlatová citadela". Ovšem jen ta první, dost umně zabalená do hororového žánru - druhá polovina už je opět ne tak zábavné válečné tažení, kterážto mě v téhle knize nebavily v žádné povídce.
Do třetice s originálním Conanem, bohužel naposledy. Už jsem zmínil, že nejlepší povídkou je pro mě Za Černou řekou, viz komentář přímo k povídce. Meč s fénixem autor přepracoval a místo původního Kulla Dobyvatele dosadil Conana - a v kontextu předchozích dvou právě přečtených knih se tento tah vyplatil - Conan,jako postava živoucí i literární, je tu hotovým mužem, zkušenosti z minulosti jako by se tu zúročily u něj i autora. Howard dává i v tomto malém prostoru náhled na jeho přímočarý charakter, který není schopna zášti ani v pomstě či nespravedlnosti - jako divoch má v sobě uložený jakýsi základní kodex, který mu to nedovoluje. Navíc vládne selským rozumem, což vyniká v porovnání s uzurpátory a tyrany civilizovaného světa i v následující povídce, Šarlatová citadela, kde se už jako vládce zaplete s mágy.
Ta má navíc efektně ironický konec: hlavu Conanem dekapitovaného mága odnese orel (či co to bylo), tělo se po chvíli zvedne a vydá se nemotorně na pouť za ní. Conan, zbrocený krví z bitvy a unavený štvanicí, jedním dechem zatouží po doušku vína a posteskne si, že příště už by se bez mágů nejradši obešel...
Po dočtení ve mě všechny tři knihy dlouho doznívaly (či rezonovaly s divošskou podstatou ve mě) a teď je mi věru skoro až líto, že nejsou další, že jsem dočetl, že Howard si tenkrát svůj čas pro zúročení nesporného talentu tak skoupě odměřil...
Tato knížka se četla jedním dechem. Howard je mistrem akce a napětí a zde to více než uspokojivě potvrdil.
Povídky ze života skvělého hrdiny Conana, kde se prolíná meč, magie a svaly ve prospěch dobra. Ač jednoduché příběhy bez hloubky, o to zajímavé a prudce čtivé.Doplněné obrázkem Káji Soudka, kde jsou muži vybaveni svaly a odhodláním, kouzelníci magií, monstra drápy a ženy fyzickou krásou a svými přednostmi jak jen to K. Saudek umí.
Kniha jako taková mě obsahově zaujala, ale konec byl celkem takový narychlo ustřižený. Jinak kromě toho konce mě kniha zaujala, bavila a jedním dechem celkem dobře četla.
Část díla
Gwahlurův poklad
1935
Meč s fénixem
1932
Nemedijské kroniky II
1938
Rudé hřeby
1936
Šarlatová citadela
1933
Autorovy další knížky
1994 | Conan |
1997 | Conan Barbar / Conan Dobyvatel |
1991 | Conan barbar |
2007 | Conan I. |
2001 | Solomon Kane |
Hodnotím audioknihu Conan z Cimmerie (čte Jiří Schwarz), která je skvěle načtená, hudba je výborně vybraná... a nejsou tu vyloženě hluchá místa. Škoda, že autoru samotnému nebylo dopřáno trošku Tasceliny dlouhověkosti a nenapsal toho víc...
Tuhle fantasy laskominu jsem si po čtvrtstoletí vychutnal jako malý kluk a hodnotím vysoko: 93/100