Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci
Stephan Orth
Stephan Orth cestuje s velkou oblibou po zemích, které mají špatnou pověst, a píše o nich bestsellery. V této knize po tři měsíce objevuje Čínu a zjišťuje, jak funguje nová světová velmoc. Navštíví zde metropole, které experimentují s totální kontrolou. Na své cestě od gauče ke gauči si vyzkouší roli soutěžícího při pletení košů, tančícího učitele angličtiny nebo vyzkouší štěstí v kasinu - a zjišťuje, jakými sny a jakými strachy zde lidé žijí.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2019 , KazdaOriginální název:
Couchsurfing in China – Durch die Wohnzimmer der neuen Supermacht
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě. Myslela jsem, že to bude zajímavé čtení, které bude dobře ubíhat. Ve skutečnosti mě to moc nebavilo a do čtení jsem se musela nutit. Pár zajímavých informací jsem se o Číně dozvěděla, ve světle covidu tyto informace dostávají nový rozměr a leccos objasňují. Každopádně pokud se do Číny chystáte, nebo jste tam už byli, myslím, že by se vám kniha mohla líbit.
(SPOILER)
Četla jsem díky Výzvě a moc mě to nebavilo, je to asi pro mladší nebo divočejší jedince. S kým se vyspal mě neohromilo. Že jedl psa, také ne. Přesto pár drobností bylo zajímavých.
"Čína se chce vyšvihnout úplně nahoru, do roku 2049 hodlá zaujmout vedoucí roli v oblasti vojenství, technologií i hospodářství. Z čínského pohledu je západní nadvláda jen takové 250leté mezidobí v dějinách. Před rokem 1800 byli koneckonců po dlouhá staletí světovou velmocí sami."
"V Pekingu nejsou takové případy nijak neobvyklé. Desítky tisíc obyvatel byly v posledních letech vyhnány ze svých domovů, často pod záminkou, že se jedná o nevhodné budovy, které se musí strhnout z bezpečnostních důvodů. Postiženi byli většinou ti nejchudší - přistěhovalci a námezdní dělníci, kteří mívají práci na staveništích a v restauracích po městě. Peking chce dohromady zlikvidovat 40 milionů čtverečních metrů "ilegálních" budov a počet obyvatel ve vnitřním městě zredukovat o dva miliony."
Homosexuální pár
"Dítě stojí 1,5 milionů jüanů, a my chceme dvě, od každého otce jedno, kluka a holku. Chceme taj-jün, ne adopci - jak se to řekne? Ajo, jasně, hledáme ve Spojených státech náhradní matku."... "V Číně to žel nejde. Ale jsou agentury, které nabízejí kompletní balíčky. Včetně letenek a všech dokumentů."
... "Obchodávní s dětmi." Říká to tak lapidárně, jako by to byla jen jedna z mnoha normálních variant nalézání domova. Docela zvláštní souvislosti, když jeho adoptivní rodiče museli kdysi zaplatit peníze za něj a dnes si i on hodlá za obrovské peníze pořídit dítě. "Tehdy si mě koupili od nějakého únosce dětí. Protože sami žádné dítě mít nemohli. V mé vesnici to bylo úplně normální." Dnes už za takovéto obchodování hrozí obrovské tresty. I tak se každoročně stovky obchodníků s lidmi ocitají ve vězení."
Pokračují ve svém výzkumu asijských režimů a tento cestopis mi pěkně do tohoto období zapadá.Čína mě nepřestává udivovat a překvapovat. Nadšení se ovšem nekoná. Mrazení v zádech a husí kůži objevující se např. při čtení Novinářem v Číně zde vystřídalo díky odlehčenějšímu zpracování povětšinou jen mírnější kroucení hlavou. Už si začínám zvykat. Ale jsem ráda, že Čínu mohu poznávat z bezpečí svého obýváku, protože výlet do země nepřetržitého sledování, propagandy, klamu a nesvobody mě pranic neláká.
Další s couchsurfingových cestopisů. Tentokrát Čína. Stephan zase za pár týdnu stačil procestovat "best of china". Byl v těch největších městech, "casinovém" území Macau, ve vesnicích, na hranici s KLDR, ve vysokých horách, a nakonec i v Ujgursku, kde jsou všichni sledováni na každém kroku, a pokud se znelíbíte, tak vás rovnou zavřou do převýchovného koncentračního tábora. Oproti knize o Rusku mi tahle přišla trochu slabší. Asi je to dáno tím, že Čínská kultura je zase něco úplně jiného, a pokud se na ní nespecializujete, je těžké orientovat se v kontextech všeho, co se v Číně děje. I tak ale pořád skvělý cestopis.
Toto bylo hodně zajímavé. Čína z pohledu německého cestovatele, novináře. Čínu vnímám jako stát plný rozporů. Na jednu stranu obrovský technologický rozmach, na druhou stranu chudoba a neustálý dohled vlády. Člověk si říká, jak je rád, že žije ve svobodném světě, ale spoustu z toho, co bylo v knize, mě nutí pokládat si otázku, na kolik žijeme svobodně a nakolik si to myslíme. Ten neustálý dohled a propaganda v Číně je do očí bijící. U nás v Evropě je schovaná. Každopádně jsem moc ráda, že jsem na knížku narazila.
Kniha, která vás zavede do tajuplné Číny. Země plná protikladů, pokrok tak zběsilý, že mu musí ustoupit lidé, budovy i tradice. Neustále sledování je už jen třešničkou na dortu.
Díky, že jsem tuhle zemi mohla navštívit prostřednictvím této zajímavé knížky.
Jako Rusko, tak i Čínu od Ortha bych zařadila mezi průměr. Zde se autor na rozdíl od zmiňovaného Ruska, kde se více setkával s místními, zaměřil na Čínu jakožto moderní velmoc - kniha je z 80 % nabitá informacemi o čínských technologiích a nejnovějších vynálezech, což není úplně to, co bych nutně vyhledávala. Ovšem i přesto jsem si v knize našla pár věcí, které mi byly po chuti, takže i nadále budu s Orthem v Couchsurfingu pokračovat :).
Další super dovolená, tentokrát v Číně. Zde platí to samé, co pro předchozí knihy. Pořád mě to baví, místy je knížka moc zábavná a dojde i k nějakému tomu sblížení. :) Takže super. Čína je šíleně obrovská země, kterou lze těžce uchopit za krátkou návštěvu. K některým věcem ohledně sledování se vyjadřovali lidé, který v Číně žijí léta a zdá se, že hodně záleží na tom, kde se člověk pohybuje a na koho narazí. Autonomie mají docela velké pravomoci. Pořád jsou to ale zajímavé zážitky s konkrétními lidmi a je super se podívat moderní totalitě pod pokličku. :)
Bystře, svěže a mile humorně popsal autor své tříměsíční putování s batohem na zádech po provincíích a městech Číny, jezdil veřejnou dopravou, přespával na matracích, kobercích a málokdy v postelích hostitelů. Poznával život normálních lidí, všudypřítomný monitoring a sledování osob i tzv.
"jazyk pod zámkem". Výstižně v závěru podotkl, že jistě po jeho odjezdu po něm zůstala podrobná fotodokumentace jeho pohybu po velmi krásné zemi, s bohatou tisíciletou historií, s překotným průmyslovým rozmachem, ale pro Evropana s těžko pochopitelným způsobem života. Ráda jsem si autorovy poznatky přečetla, ale žít bych v této zemi nechtěla.
Vtipné a ještě jednou vtipné. Ten týpek fakt umí psát. Totiž, dokáže ulehčit těžkému tématu, vyprávění prokládá přirovnáními a co věta, to perla. Určitě se pustím i do Íránu, protože jeho knížky je radost číst. Poslední téma knihy - koncentráky pro muslimské Ujgury mě dostaly. Byla bych ráda, kdyby se tato skutečnost dostala mezi co největší počet lidí co nejdříve, vláda v regionu a celý ten režim se mi po přečtení knihy zdá strašný, jsem ráda, že tam nežiju.
Autor se vydává i na méně známá místa v Číně, ale hlavně se setkává s lidmi z různých koutů Číny, takže knížka umožní nahlédnout do jejich soukromí a poznat jejich názory. V tom se celkem liší od klasických cestopisů a stojí za to si ji přečíst.
Fajn cestopis psaný z perspektivy "gauče", který dává nahlédnout do čínské mentality, se všemi jejími bizarnostmi. Kniha je informativní a zároveň vtipná, takže se těším i na další autorovy cestopisy, které jsem zatím nečetla.
Pokud chcete nahlédnout pod pokličku této země extrémů, kde funguje totální cenzura na všechno možné, určitě si přečtěte tuto knihu. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Další výborný cestopis, tentokrát o národu, který se zdá mít oči všude, a vydat tuhle knihu tedy chtělo odvahu. Jakpak to s ním asi dopadlo..
Neuvěřitelná země, neuvěřitelné zážitky: líbilo se mi to nejvíc ze všech tří "gaučových" knih, přečteno po Íránu, před Ruskem. Írán byl moc nábožensko-vojenský, Rusko politické skrz naskrz (a i dost náboženské díky menšinám), ale Čína překvapuje na každém kroku. Velice odlišná mentalita, chování, projevy a zcela odlišná současná realita i od západních velkoměst.
Tři přísloví charakteristická pro Čínu (podle autora - ten jich nabízel pět):
+Hlupák, který pracuje, je lepší než mudrc, který spí.
+Bití je laskání, láteření je milování.
+Kdo říká pravdu, potřebuje rychlého koně.
Překvapilo mě, jak místní mají západní národy stále v úctě (možná ale přece jen pokrytecky povrchně), když o Američanech hovoří jako o lidech z Krásné země, Angličané jsou lidé ze Země hrdinů, Francouzi pak lidé ze Země zákonné a Němci lidé ze Země ctností...
U autora se mi stále víc líbí i styl psaní a forma - přesně vždy víme, kde se autor nachází (což samozřejmě sledujeme i na mapě na vnitřní straně obálky), a vždy se něco málo dozvíme předem o daném místě. A pak už se seznamujeme s lidmi a jejich prostřednictvím s geniem loci.
Autorovy další knížky
2018 | Couchsurfing v Rusku - Aneb jak jsem málem začal rozumět Putinovi |
2012 | Lituji, minuli jsme přistávací dráhu |
2019 | Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci |
2019 | Couchsurfing v Íránu: Moje cesta do země za zavřenými dveřmi |
2021 | Couchsurfing v Saudské Arábii |
Pokud má tohle být nejslabší autorova kniha, tak si určitě seženu i ty další. Já jsem se bail. Orth svoji cestu popisuje svědomitě a jednotlivé části Číny před sebou takřka vidíte. Bylo zajímavé sledovat jednotlivé postavičky a jejich pohled na život v komunismu. Hvězdu dolů za popis jeho avantýr a zbytečné soustředění se na nekonečné sledování vládou. Možná je to v Číně všudypřítomné, ale za mě se to dost opakovalo.