Stephan Orth
německá, 1979
Populární knihy
/ všech 5 knih
Nové komentáře u knih Stephan Orth
Lituji, minuli jsme přistávací dráhu
„Nenáročná kniha Lituji, minuli jsme přistávací dráhu je souborem historek a příhod čtenářů německého periodika Spiegel. Obsahuje několik přehledných kapitol, uvozených krátkým blokem textu, dále volně přechází do souboru tématických příhod a zakončena je krátkým populárně naučným textem. Nejedná se o náročné čtení. Kniha neobsahuje žádné technické složitosti. Jejím účelem je hlavně čtenáře pobavit a odreagovat a vybrala si za svůj cíl oblíbené odvětví letectví. Je však třeba počítat s kolísavou kvalitou jednotlivých příspěvků. Dřívější vydání knihy spojené se specifickým německým humorem jsou v knize také znát. Ale pokud dáte titulu šanci a při jeho čtení nebudete příliš kritičtí, máte vcelku ideální čtení třeba i na dovolenou.“... celý text
— katy238
Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci
„Pokud má tohle být nejslabší autorova kniha, tak si určitě seženu i ty další. Já jsem se bail. Orth svoji cestu popisuje svědomitě a jednotlivé části Číny před sebou takřka vidíte. Bylo zajímavé sledovat jednotlivé postavičky a jejich pohled na život v komunismu. Hvězdu dolů za popis jeho avantýr a zbytečné soustředění se na nekonečné sledování vládou. Možná je to v Číně všudypřítomné, ale za mě se to dost opakovalo.“... celý text
— Atlantis
Couchsurfing v Íránu: Moje cesta do země za zavřenými dveřmi
„Stephan je „vypsaný“, umí epizodkám dát hlavu a patu, má i fajn postřehy (což dává smysl, když je novinář) + Írán je destinace stojící za objevování. Úplně top to podle mě nebylo.
Četlo se to svižně, nebyly tam moc plytkosti. Jenže po chvíli to u mě zhruba naplnilo představu, jaké by to bylo, kdyby se tam vydal člověk sám (což byl možná účel?), takový glimpse, letmý pohled turisty. Není to kniha o tom poznat Írán, na to by musel člověk být v Íránu dýl než několik týdnů, musel by umět persky apod. Je to kniha o tom, jaký je Írán pohledem turisty, jak se mu bude zdát. Tady by se komentář dal vztáhnout asi na mnoho podobných titulů, ale Stephan má holt „smůlu“, že mi přišla jeho knížka do ruky.
Chybí tomu podle mě trochu i nějaká vztahová hloubka. Stephan cestuje víceméně sám, nikde se moc nezdrží, nikde nenaváže nějaký trvalejší vztah, takže postavy se jen tak míhají. Není v tom ani taková kerouacovská dychtivost. Stephan to sice někde vynahrazuje osobními prožitky a popisem tamějších reálií, jenomže je do velké míry limitovaný krátkodobým pobytem a tím, že Írán prostě až tak nezná.
Z toho, co měl ale Stephan k dispozici, vytěžil relativně hodně, po formální stránce není moc co vytknout. Jako prvotní seznámení s Íránem může sloužit velice dobře. Rozmýšlel jsem se i nad 4 hvězdami, ale nakonec jsem ubral.“... celý text
— leukjetezien
Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci
„Tuto knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě. Myslela jsem, že to bude zajímavé čtení, které bude dobře ubíhat. Ve skutečnosti mě to moc nebavilo a do čtení jsem se musela nutit. Pár zajímavých informací jsem se o Číně dozvěděla, ve světle covidu tyto informace dostávají nový rozměr a leccos objasňují. Každopádně pokud se do Číny chystáte, nebo jste tam už byli, myslím, že by se vám kniha mohla líbit.“... celý text
— Atisa
Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci
„Četla jsem díky Výzvě a moc mě to nebavilo, je to asi pro mladší nebo divočejší jedince. S kým se vyspal mě neohromilo. Že jedl psa, také ne. Přesto pár drobností bylo zajímavých.
"Čína se chce vyšvihnout úplně nahoru, do roku 2049 hodlá zaujmout vedoucí roli v oblasti vojenství, technologií i hospodářství. Z čínského pohledu je západní nadvláda jen takové 250leté mezidobí v dějinách. Před rokem 1800 byli koneckonců po dlouhá staletí světovou velmocí sami."
"V Pekingu nejsou takové případy nijak neobvyklé. Desítky tisíc obyvatel byly v posledních letech vyhnány ze svých domovů, často pod záminkou, že se jedná o nevhodné budovy, které se musí strhnout z bezpečnostních důvodů. Postiženi byli většinou ti nejchudší - přistěhovalci a námezdní dělníci, kteří mívají práci na staveništích a v restauracích po městě. Peking chce dohromady zlikvidovat 40 milionů čtverečních metrů "ilegálních" budov a počet obyvatel ve vnitřním městě zredukovat o dva miliony."
Homosexuální pár
"Dítě stojí 1,5 milionů jüanů, a my chceme dvě, od každého otce jedno, kluka a holku. Chceme taj-jün, ne adopci - jak se to řekne? Ajo, jasně, hledáme ve Spojených státech náhradní matku."... "V Číně to žel nejde. Ale jsou agentury, které nabízejí kompletní balíčky. Včetně letenek a všech dokumentů."
... "Obchodávní s dětmi." Říká to tak lapidárně, jako by to byla jen jedna z mnoha normálních variant nalézání domova. Docela zvláštní souvislosti, když jeho adoptivní rodiče museli kdysi zaplatit peníze za něj a dnes si i on hodlá za obrovské peníze pořídit dítě. "Tehdy si mě koupili od nějakého únosce dětí. Protože sami žádné dítě mít nemohli. V mé vesnici to bylo úplně normální." Dnes už za takovéto obchodování hrozí obrovské tresty. I tak se každoročně stovky obchodníků s lidmi ocitají ve vězení."“... celý text
— Jelitovna
Stephan Orth - knihy
Žánry autora
Literatura světová Literatura faktu Povídky Cestopisy a místopisy Příběhy
Štítky z knih
Čína místopisy humor letadla cestopisné příběhy Rusko Írán kultura cestování kuriozity
Orth je 2x v oblíbených.