Cranford: Cranfordské dámy

Trochu mi to připomnělo Kroniku Picwickova klubu v tom smyslu, že jsou to drobné příběhy několika hlavních hrdinek, ale na rozdíl od mužských, tady jsou ženské protagonistky. Spíš povidkový styl, milé, ale jinak mě kniha moc nezaujala.

12.11.2019

Takové miloučké povídání o dámách, jež se nám dnes mohou jevit jako pošetilé. Ony se se však chovaly podle tehdejších, na dnešní dobu mnohdy nepochopitelných, pravidel. Jen to trochu moc řešily a připadaly si dokonale vychované. (Člověku je jich někdy až líto.) A paní spisovatelka si z nich dělá laskavou legraci. Seriál na motivy této knížky je, řekla bych, životnější.

Nejnudnější kniha, kterou jsem kdy četla. Žádný děj, žádná pointa. Koupila jsem knihu po zahlédnutí části seriálu, myslela jsem, že si oddychnu u knihy typu Jane Austenová, ale byla jsem zklamaná a jen z puntičkářství jsem ji dočetla.

24.02.2018

Mě teda čtení vůbec nebavilo, dočetla jsem sotva do půlky a poté jsem knihu odložila. Přišlo mi, že děj není žádný a vše se staví jen na klevetách a výrocích, co která paní povídala. Je patrné, že autorka má svůj osobitý styl humoru, ale nějak mi to nestačilo a čekala jsem víc.

No hrůza. Naprosto nezáživný popis extrémně nezáživných příhod.

18.07.2017

Potřebovala jsem propláchnout hlavu po několika Děsivých Detektivkách a měla jsem štěstí. Cranfordské dámy neřeší typ mobilu či dovolenou v zámoří, jejich mysl je stejně sešněrovaná předsudky jako tělo velrybími kosticemi. Naštěstí je autorka obdařena perfektním nadhledem a všechno to venkovské snobství popisuje s chutí a vtipem. Milé, jemné čtení. A vlastně... nic se nezměnilo, jen ta šlechta už se nevyskytuje :)

03.07.2017

Nedočetla jsem, snažila se, ale neudrželo mě to. Možná někdy příště. Hvězdičku alespoň za příjemný text a jeho rozložení na stránce.

21.01.2017

Cranfordské dámy, to vám je spolek k pohledání. Jejich příběhy jsou sice v podstatě naprosto všední bez nějakých zásadních zvratů a zlomů ve srovnání s jinými literárními díly, jenomže tahle skupinka ze všech okamžiků pokaždé hodně vytěží, a tak se pro mě návštěva tohoto maloměsta stala příjemnou záležitostí, plnou živých postaviček s vlastními pravidly, humorem, osobitostí. Ono to maloměšťáctví je totiž vděčné a nadčasové. Ostatně, které město nemá své Cranfordské dámy? Není na škodu občas sáhnout po lehčí duševní stravě. A madam Gaskell mě zatím nezklamala. Závěrečná příhoda s klecí je pak lahodná třešnička.

20.01.2013

Kniha napsaná před cca 160 lety dává nahlédnout do života tehdejších dam na maloměstě. Je napsaná velmi dobře, s laskavým humorem a znalostí lidských povah. Život těchto dam nám může připadat nudný, svázaný nesmyslnými nepsanými pravidly, plný etikety, která je vlastně stálou přetvářkou. Ale po srovnání s dnešními životními reáliemi a "přestěhování" těchto postaviček do současnosti je vlastně najdeme i zde. Lidské povahy se letem časem nemění, jejich podstata zůstává.