Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380552/bmid_ctvero-rocnich-obdobi-v-rime-9GM-380552.jpeg
4
293
293
Výjimečná kniha – je plná mimořádných postřehů a popisuje Doerrova dobrodružství v jednom z nejúchvatnějších měst na světě. Anthony čte Plinia, Danta a Keatse ‒ staré kronikáře Říma ‒ a navštěvuje náměstí, chrámy a pamětihodnosti, o kterých tito muži psali. Účastní se vigilie umírajícího Jana Pavla II. a v prosinci vezme svá dvojčata do Pantheonu, aby jim ukázal, jak dovnitř okulem padá sníh. Společně se svojí rodinou se spřátelí s místními řezníky, zelináři a pekaři, jejichž hlučné příběhy a osobité výchovné rady jsou stejně neodolatelné jako samotný Řím. Tato osobní kniha odhaluje mnohé, je oslavou Říma, úžasným novým pohledem na rodičovství a úchvatným příběhem spisovatelského řemesla ‒ díky němuž Doerr přetváří své zážitky a zkušenosti do vět.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2018 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Four Seasons in Rome, 2007
více info...
Přidat komentář
Je mi líto, že musím dát jen ***. Pro mě tato kniha není, čekala jsem něco víc... Do půl knihy jsem byla nadšená z popisu Říma, děj byl nijaký (ale pořád jsem doufala ve zlepšení) a pak už jsem se musela jen nutit, abych ji dočetla... Přijde mi to místy jako klišé, s pocitem, že z této knihy chce autor udělat skvostné dílo popisující jeho "náročný" život s dvojčaty... Bohužel, již nikdy víc...
Kouzelné vyprávění. Podzim: o změně, dětech, Pliniovi a kontrastech v architektuře. Zima: o zvyku, ptácích, houbách, žízni po vědění a kontrastu života v míru a života uprostřed katastrofy. Jaro: o vyčerpání, smrti, střídání papežů a kontrastu mezi italským a americkým myšlením. Zima: o vodě, graffiti, italštině, návratu domů a kontrastech mezi starým životem (před dětmi, před Římem, před časem) a tím novým. A o Římu, psaní, otcovství, nesnesitelné kráse a zázracích světa.
Pro milovníky Říma naprostá nutnost. Anthony Doerr má neuvěřitelnou schopnost popsat i padající list stromu tak zajímavě a živě, že se od čtení jen těžko odtrhnete. Líbil se mi i způsob, jakým Doerr popisoval život v Evropě z pohledu Američana, pro kterého je to vše velmi nové, včetně jeho vlastní rodinné situace.
Tak dnes jen za tři hvězdy. Netvrdím, že spisoval nepíše čtivě. Ze začátku jsem i měla nutkání ihned odjet do Říma, ale později mě to celkem nudilo. Světla , která nevidíme zatím nic od tohoto autora nepředčilo.
Anthony Doerr píše celým tělem. Umí se dívat, umí čichat, naslouchat, hmatat a navíc má ten dar pak všechno to, co jeho tělo vstřebá, naprosto nádherně napsat a předložit dalším očím. A napsat tak, že konzument/čtenář má až plastický pocit, jako kdyby se s autorem doopravdy procházel římskými ulicemi, s ním pociťoval všechny ty nové vjemy, stejně jako on ochutnával, nasával atmosféru, žasl a divil se, poznával, trpěl nespavostí a k tomu žil život novopečeného tatínka. Anthony Doerr Řím poznával podobně jako jeho tehdy zhruba roční dvojčata poznávala svět. Jak batolata potřebují vše ohmatat a ochutnat, tak i autor činil. A udivovaly a překvapovaly, naplňovaly ho nejen vjemy z jiného města na jiném kontinentu, ale i pokroky jeho malinkých synů. A mě s ním. Jako u většiny jeho knih, které si užívám celým tělem i já. Mám takové smyslů plné knihy ráda. A jak jsem se předtím chtěla někdy podívat do Říma, teď chci ještě víc.
Nádherná knížka! :) Na začátku jsem ji chtěl zavřít s tím, že tohle mě nemůže ničím překvapit a já se budu nudit, ale nakonec se z ní vyklubala knížka, kterou bych si nejradši přečetl znovu. Tenhle deník autora o jeho zážitcích v Římě je fakt skvělý. Nejde tu o děj a zápletku (protože tady žádná snad ani není), ale o popisy a úvahy autora, které jsou (jak všichni, kdo četli „Jsou světla, která nevidíme“ ví) dokonalé. Anthony Doerr dokázal popsat atmosféru Říma a všech ročních období tak, že si skoro připadáte, jako byste tam byli s ním a celou jeho rodinou. Do toho je to velmi citlivé a čtivé. Je mi jasné, že proto, že kniha nemá zápletku a je plná popisů a emocí atp., každému nesedne. Jde o knížku, která se nejlíp čte s prázdnou hlavou, kdy potřebujete „vypnout“ a na chvíli nepřemýšlet. Za mě splnila účel a s čistým svědomím dávám pět hvězd. :)
Krásná kniha, která není dalším románem, jaký jsem očekávala. Přesto je úžasná. Je to něco jako deník přítele, který vám vypráví přítel o všem, co mu život dává, o svém nadšení, poznání a úzkostech. A zejména o své hluboké lásce ke svým dětem, lásce, která překonává vše. Jako naopomenutelný bonus je rozšíření čtenářova povědomí o Římě současném i pradávném. Nesmím opomenout opět úžasný jazyk a formu vyprávění, která pro mě byla pohlazením po duši. Anthony Doerr opět nezklamal. Vřele doporučuji.
Štítky knihy
místopisy Řím rodičovství církevní památky archeologické památky historie měst, obcí a regionůAutorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Po přetení této knihy mám okamžitě chuť odjet do Říma. Byla to má první kniha od Anthony Doera, takže skok do neznáma, nevěděla jsem, co od něj čekat, jen to, že jeho knihy čtenáři velmi chválí. Čili očekávání jsem měla značná. Takže začátek knihy ve mně vzbudil spíš velké rozpaky. Co na tom má být tak úžasného? Popisuje jen jejich stěhování do Říma a život s dvojčaty. Takových cestovatelských nebo rodičovských deníčků vychází v současnosti mnoho. Ale vyčkávala jsem, co se z toho vyklube. A dočkala jsem se.
Kniha jako taková nemá vlastně žádný velký děj, nejedná se o román (což jsem si mohla zjistit předem, že? ;-)), je to přesně jak říká název - čtvero ročních období v Římě. A je to zachyceno moc krásně. Barevně, poutavě, osobitě, proloženo rodičovskými postřehy, které jsou pro mě jako matku takovou třešinkou. Počty Anthony Doera u příležitosti prvních narozenin jeho dvojčat mi přišli jako jedno z nejkrásnějších ocenění mateřství, jaké jsem kdy četla.