Cujo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308409/bmid_cujo-B7u-308409.jpg
4
2341
2341
Příběh se odehrává v Castle Rocku v létě roku 1980. Jeho zdánlivý pokoj naruší bernardýn nakažený vzteklinou. Z milého a přítulného psa se stává hrozná bestie, která terorizuje Donnu a jejího syna Tada uvězněné v rozbitém autě, a kolem není nikdo, kdo by jim pomohl... Vydání třetí, v nakladatelství Pavel Dobrovský - Beta s.r.o. druhé.... celý text
Přidat komentář
Cujo - jedna z prvních mých knížek od Kinga, naprosto mně strhla, velice napínavé. Bylo mi líto Cuja a na konci jsem byla trochu zklamaná, že kniha nedopadla zrovna nejlépe. Ale super, doporučuju.
Cujo...veledílo mistra žánru, kniha, která vámi zatřese a jíž se tak snadno nezbavíte.. Vzpomínám si, jak jsem první dny po Cujovi pokukoval po každém krysaříkovi s pocitem, že se "něco stane"..A stalo se..na tuto knihu vzpomínám s absolutním respektem ke spisovatelskému umu Stephena Kinga. Svým rozsahem je mezi jinými "kingovkami" trpaslíkem, ale svou děsivou atmosférou a hrozivým napětím vpravdě obrem..Nepochybně se jedná o jednu z nejlepších Kingových knih. Ze zvědavosti jsem se podíval i na filmovou verzi, která mě zklamala o něco méně než jsem očekával. Trýznivé chvíle, které prožívá matka, uzavřená s malým dítětem v nepojízdném autě, ohrožovaném šíleným psíkem a neméně šíleným horkem, hladem, žízní a jinými peripetiemi, jsou vykresleny pozoruhodně ve shodě s knižní předlohou. Samozřejmě, tvůrci filmu pozměnili závěr a to je věc, která je neodpustitelná..Nicméně kniha je vynikající. Otázkou zůstává, jak se má správně jméno Cujo vyslovovat, pátral jsem po tom a je nepochybné, že poangličtělé "Kužo" či "Kudžo" neobstojí. Cujo je patrně španělské slovo a v tom případě by se správně mělo číst jako "Kucho"..Opravte mě, prosím, pokud to někdo víte lépe..
Nemůžu jinak, musím prostě dát pět hvězd, Cujo je má zasloužené. Je to výborně napsané, moc se mi líbil ten styl vyprávění z různých pohledů, podobně jako píše G.R.R. Martin. Závěr byl moc povedený, tentokráte nemám opravdu co vytknout. Zato film podle knihy se mi moc nelíbil, ten prostě postrádá hlavně tu atmosféru a závěr se ve filmu mě taky zklamal, neměli ho vůbec měnit. Zato v knize je skoro všechno vynikající. Hodnocení 90%.
Co na to říct,snad jen:Pan King se opravdu vyznamenal.Výborná kniha,zatím nejlepší co jsem od něj četla
Další skvělá kniha made in King.Na mém pomyslném žebříčku ji řadím na 2.místo,o chloupek za Dlouhý pochod.100%.
Cujo byl můj první thriller / horor, který jsem od Kinga přečetl. Pomalejší a nenápadný rozjezd, který v tomto případě rozhodně nebyl na škodu, se vyvinul ve velmi solidní zápletku. Vraždící pes, nakažený vzteklinou – zdánlivě jednoduché, ale skvěle napsané. King zde naprosto brilantně stupňuje napětí smíšené se strachem, které jakoby dosahuje své kritické hranice s každým dalším, až neuvěřitelně dynamicky popsaným, útokem. Co však musím přiznat je, že v průběhu celé knížky mi bylo Cuja strašně líto. A jak sám autor v závěru dodává – „možná neuškodí připomenout, že chtěl být vždycky hodný pes.“
Velmi dobrá, pane King!
Hodně se mi líbil styl a gradace příběhu. Hřebík uhozený na hlavičku. Ještě po letech mi leze mráz o zádech, když si vzpomenu, jak ....
Pomerne krátka kniha o neštastnej zhode náhod ktoré dajú dohromady matku a syna vs besné zviera. King obdivuhodne opisuje aj myšlienkové pochody psa a jeho postupný prerod v monštrum plné hrôzy. Kniha má iný koniec než film…
Chudák pes, který se jen nakazil vzteklinou, trochu více slintal a o ještě o trochu více honil králíčky po poli. A pan King z toho udělá horor, u něhož se člověk klepe, jestli to ti lidé přežijí nebo ne. Super čtení!
No, tak to byl mazec! King dokáže myslet nejen jako vraždící monstrum (To), nešťastná ženská (Dolores Claiborne), ale dokonce jako pes, navíc s rozkládajícím se mozkem...
Budu opakovat, již vyřčené, ale toto je Mistr slova, neuvěřitelné. Přeměna rodinného miláčka v bestii díky nákaze, k tomu vedro a matka s chlapcem v autě. Napínavé, úžasné. Už se těším na další román.
Knihu jsem akorát dočetla a rozhodně se nebráním přívalu superlativů a pění ód! Brutální jízda, posledních sto stran takřka bez dechu. Stephen King je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a na tuto knihu jsem se těšila a čekala strašně dlouho. Teď už chápu, proč jde ve všech knihovnách tohle mistrovské dílo z ruky do ruky a čekací doba je tak neuvěřitelně dlouhá. Ale stálo to za to! Postavit příběh dlouhý přes dvě stě stran na tak jednoduché zápletce dokáže skutečně málokterý autor, ale mistr King opět dokázal, že se mezi takové literární perly řadí bez kapky potu na svém geniálním čele!
Já křičím BRAVO, mistře!!! Po dlouhé době kniha, která mě nadchla (asi si vybírám špatné knihy…), a za níž se nestydím poděkovat! Takže já děkuji, odcházím nadšena a literárně naprosto uspokojena! A panu Kingovi a jemu podobným autorům vzkazuji – „Prosím, VÍC takových!“
Zdá se mi až neskutečné jak dokázal Stephen popsat myšlenkové pochody psa. Postupnou přeměnu z milovníka lidí až k nelítostné zabijácké bestii. Finále je jako brnkání po hodně napjatých strunách no a úplný konec je to obávané prasknutí.
Mám rád Kingův styl. A nejvíce se mi líbí, když si King prohraje s velmi slabým námětem a díky svému božskému jazyku dokáže z něčeho co nenadchne udělat slastnou poezii slov. Když dokáže z klauna udělat bestii. Ze spisovatele připoutaného k posteli horor. (Stejně tak z ženy připoutané pouty k posteli).
Ano a přesně tohle předvedl i v knize Cujo. Smotal několik neskutečných náhod, které vyústily v závěr, který byl tak prostě jednoduchý. Až dokonalý. Jo, jeho smysl vystihnout okamžik a hlavně emoce postav, též psa, je přesný a dokáže vás připoutat k ději. Je to parádní knížka.
Kingovek mám sice přečtených už povícero, ale u téhle jsem se opravdu bála. Na jednu stranu jsem litovala Cuja, protože on za to vlastně nemohl, a na druhou stranu.. chudák dítě.. úžasná knížka, jedna z těch, ke kterým se budu vracet.
Mám ráda psy, někdy i raději než lidi... Cuja mi bylo tak strašně líto, musel tak strašně trpět. až posledních 30 stran jsem začala fandit Donně...
Prvně jsem viděl na tehdejší dobu skvělý film, pak jsem teprve četl knihu a vůbec mě nezklamala. King je king. Mistr vypravěč.
Pes nakažený vzteklinou a matka se synem uvězněna v autě? A to má být jako horor? No, to vám povím! Jako mnozí jsem mnohdy nemohla Cuja prostě jen tak nenávidět, protože chudák za to přece nemohl. King je opravdu pan spisovatel.
Co mi dělalo trochu probém bylo, že když jsem byla malá měli jsme taky bernardýna, který byl ale tak trochu agresivní už od raného věku. A já byla jako ten Cujův CHLAPEC, který mu dával jídlo a staral se o něj. Takže žádný Cujo, ale náš Don. A najednou to byl příběh, který vystoupil z knihy do reality až moc snadno.
Mírumilovný pes se změní ve vraždící bestii.... že to není dostatečně dobrý námět? Původně jsem o tom taky nebyla moc přesvědčená, po přečtení jsem ale musela souhlasit s názory jiných - tato kniha je opravdu povedená.
Jako mnozí musím podotknout, že psa mi bylo mnohdy opravdu líto...
Cujo byl perfektní. Jeho postava (?) se vyvíjela takřka bleskem. Jeho pasáže se mi moc moc líbily. Ale nudil mě Vik s jeho problémy. Proto o hvězdu míň.