Cujo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486985/bmid_cujo-JQ0-486985.jpg
4
2341
2341
Také tento příběh se odehrává v Kingově oblíbeném městečku Castle Rock, tentokrát v létě roku 1980. Jeho zdánlivý pokoj naruší bernardýn nakažený vzteklinou. Z milého a přítulného psa se stává strašlivá bestie, která terorizuje Donnu a jejího syna Tada uvězněné v rozbitém autě, a kolem není nikdo, kdo by jim pomohl...
Přidat komentář
Psům jsem se vždycky vyhýbal. Já vím, nikdy vám nic neudělají, jen si chtějí hrát, ale já si jen chci v klidu zaběhat a nepotřebuju, aby na mě něco slintalo.
Po přečtení se moje obava z hravých psů přirozeně zvýšila a jen se bojím, že za mnou jednou bude utíkat další Cujo.
Parádní kniha. Byl to můj první King a nezklamal mě. Hodně se mi líbily ty části, kdy jsme viděli Cujovým pohledem. Bylo to super. Během čtení příběhu jsem získal značný respekt k velkým štěkajícím psům, No, respekt. Spíše značnou ostražitost. Parádní příběh.
Kingovo oblíbené městečko Castle Rock a v hlavní roli dvě rodiny. Vic, Donna a čtyřletý Tad Trentonovi. Joe, Charity a desetiletý Brett Camberovi a jejich pes – bernardýn Cujo – hodný pes, který byl prostě ve špatný čas na špatném místě a stal se z něj... No... Nehodný pes.
Kdo nezná, říká si: pes se vzteklinou? Kdekoho to odradí a řekne si, co to může být za fádní nápad a jaké může být jeho zpracování. V Kingově podání? FENOMENÁLNÍ! To vám zaručuju. I já totiž tuto knihu podceňovala. Byla jsem nadšená a nevím, jestli když ještě někdy uvidím bernardýna, tak nepůjdu velikou oklikou nebo nezačnu trošku vnitřně vyšilovat.
•••
Kniha mě opravdu děsila, asi možná proto, že člověk narazí na nějakého psa na každém rohu. V akčních scénách ( a že jich nebylo málo) je kniha nesmírně čtivá a já to vážně hltala. Byla jsem do příběhu tak zažraná a často mi přes den vytanula myšlenka co bude v příběhu dál.
•••
Svým způsobem mi Cuja bylo líto, když King popisoval jak mu je a co vše prožíval, ale sama mám čtyřletého syna a mnohokrát mě napadlo co bych dělala já, kdyby nás ohrožoval obrovský pes v rozbitém autě.
Cujo.. milý a hodný pejsek, který byl ve špatnou chvíli na špatném místě.
Čtení mi rušila nudná práce Vika a Rogera. Každopádně jsem nečekala až tak smutný konec.
Napínavé od začátku až do konce a společně s Dlouhým pochodem zatím můj nejoblíbenější King. (Stále si ale myslím, že je to trošku peďák.)
Nenávist, láska, rodinná hádka, sex, a pes! Ještě před pár dny dobrosrdečný mazlík, z kterého autor udělal bestii, kterou byste nechtěli potkat ani za vysokým plotem.
Přečtěte si tenhle příšerný horor, zadívejte se do věrných očí svého psího miláčka, a přemýšlejte, zda jste si neměli místo rotvajlera pořídit raději andulky!
Tato kniha je prostě klasika, nevím proč jsem se jí tak dlouho vyhýbala... Jako snad ve všech Kingových knihách, které jsem zatím přečetla, i zde jsou skvěle vykreslené postavy i jejich vztahy a osudy. King zkrátka umí bravurně popisovat lidi, prostředí i atmosféru. Chvílemi jsem si připadala, jako kdybych postavy osobně znala, některým jsem fandila, některým jsem přála rozsápání vzteklým Cujem už od začátku.. Jen ten konec... Doufala jsem že to dopadne malinko...lépe..
Každopádně dávám 5*, prostě nemůžu jinak.
Čekala jsem, že King bude čtivě napsaný, knihu jsem louskala dlouho a ztratilo se mi tak napětí. Jinak zajímavý příběh a hlavně konec knihu docela zachránil, až na to, jak chudák pes tolik trpěl. Vyobrazení postav bylo skvělé - žádní hrdinové, jen obyčejný lidi s osobními problémy a chybami, přesto mi nebylo líto ani jednoho.
Dlouho jsem po přečtení knihy neměla tak špatné pocity. Doma máme úplně stejně srovnaná synova autíčka, úplně stejně vyháníme příšery ze skříně .... Tohle je opravdu úžasná kniha, o spoustě blbých náhod, o tom jak málo stačí na to aby se lidi nepotkali, o tom jak moc si lidi nerozumí, o tom jak může každý zešilet... Mimo jiné výborná psychologie manželského páru. Nechávala jsem posledních 30 stran dlouho čekat až budu připravena ...
Nebyla jsem.
Ctive psany pribeh s trochou syrovosti a osklivosti o velkem dobrem psu, ktery se dostal na spatne misto a stejne tak i par lidi..
Stephena Kinga čtu celkem dost a i Cuja jsem někdy v osmnácti přelouskal. Zkusil jsem znovu a trochu to vyvanulo. Je hodně vidět, že jsme na začátku psaní jinak super autora. Je tam hodně balastu, které má oddalovat napínavější čtení. Ale zápletka a zpracování finalní části knihy je pořád na tři až čtyři hvězdy.
Geniálně pracuje s atmosférou a postupně gradovaným napětím. Malý prostor využitý maximálně. Pro mě ty mistrovi starší věci mají specifické kouzlo a užívám si je víc.
Od Kinga jsem četl Mrtvou Zónu od které jsem nemohl odtrhnout oči, jak to bylo napínavé a zajímavé čtení. U Cuja jsem se prvních 100 stran tak strašně trápil, že jsem knihu nakonec nedočetl. Strašně pomalý rozjezd, mnoho jmen a jejich příběhů mě donutilo knihu odložit. Mrzí mě to Kingu. Mám nachystané ještě Osvícení, tak snad mě do třetice nezklameš!!!
Na Cuja mě nalákala kolegyně s tím, ze se po přečtení budu bát vlastního psa. Bohužel mě kniha příliš nenadchla a o strachu se vůbec mluvit nedá. Toho Bernardyna mi bylo hrozně líto a postavy mě spíš štvaly, než ze bych s nimi nějak soucitila... Zkrátka jsem čekala podstatně víc...
První knížka, kterou jsem od Kinga zvládla přečíst celou, ale stejně mě nenadchla. Chci viiiiic strachu. A Cuja mi bylo líto.
Pekny priklad komorneho hororu z pociatkov Kingovej tvorby. Minimum postav, husta atmosfera, situacia do ktorej sa kludne mozete dostat aj vy, staci zaparkovat niekde na vidieku kdekolvek. Besny pes, s ktorym aj trosku sympatizujete. (Inak, film som nevidel, ani po troch precitaniach neviem ako sa psie meno vlastne spravne vyslovuje, Kudžo, Kadžo, Kucho, Kacho, Čucho? :) . Vnutorne prezivanie postav tak ako je Kingovym zvykom, rozpitvane do detailov. Veru veru, hroza sa odohrava v hlavach. Nadhera. Nie najlepsia autorova kniha, ale vyborna a oproti neskorsim jeho megadielam, priam jednohubka.
Audiokniha.
Vyslechnuto v autě, takže klidnější úvod do příběhu utekl jak voda a pak už napětí jenom vzrůstalo. Trochu mi to připomnělo Dolores Clayborneovou, kde je taky podobně nudnější start. Cujovi jsem držel palce at z toho vyvázne živý a ať ho vyléčí, zbytek jsem bral jak to přišlo. A to mám doma místo psa kocoura :-)
Až do dnešního dne jsem bernardýny miloval a v žádném případě jsem je neměl za nebezpečné psi jako například bulteriéry a jim podobné. Prostě kulatý, rozvážný dobrák do morku kosti. Ale když se dostaví nemoc je z něho drak.
Z počátku mi trochu vadilo, když byl popis pozadí děje příliš detailně popisovaný. Postavy byli neurčité a zdánlivě nepodstatné. Ale potom úžasný. Vše do sebe zapadlo a vše co oči zachytili jen vtahovalo přímo do příběhu a jeho prostoru.