Maska omnibus: Kniha druhá
John Arcudi , Doug Mahnke , Evan Dorkin , Robert Loren Fleming , Rich Hedden , Bob Fingerman
Mystický artefakt z dávných dob, relikvie známá pouze jako Maska, propůjčuje svému nositeli takřka neomezenou moc... moc roztáhnout si obličej, že by mu ústy projel kamion, moc vykouzlit ze vzduchu jakoukoliv zbraň, moc rozmlátit na cimptcampr všechno v azimutu půl kilometru. Připlácněte si Masku na obličej a rázem není nic, co by vám – nebo vašemu dortu s bombou pod šlehačkou – stálo v cestě; což je také ten důvod, proč chce Masku dostat do svých všivých pracek každý zloduch, zlosyn a padouch proradná, co jich jen na světě je. Honba za tímhle omnipotentním zeleným muzejním kouskem se odehrává v gangsterských kasinech i v bažinách plných krokodýlů a zapojí se do ní kouzla voodoo, amazonští domorodci, ninjové, mafiáni, kryptonacisti... i ti krokodýli. Tenhle karnevalově psychotický kolotoč vám roztočí před očima komiksoví borci jako je Evan Dorkin, Kyle Hotz, Bob Fingerman, Peter Gross, John Arcudi, Doug Mahnke a další, z nichž ani jeden – jak vzápětí jistě usoudíte sami – to asi nemá v hlavě tak úplně v pořádku.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
The Mask: Omnibus: Volume 2, 2009
více info...
Přidat komentář
Oproti prvnímu svazku mi přišel druhý omnibus Masky zajímavější a pestřejší, stále si však nedokážu zvyknout na specifický styl humoru, který je divokou kombinací totálně šílené komedie s poměrně složitými mravními tématy. Moc tomu nepomáhá ani skutečnost, že jednotlivé příběhy obsažené v knize jsou kvalitativně dosti nevyrovnané – něco je přímočaré, něco komplikovanější a něco zas absolutně střelené. Co se ovšem povedlo, byly způsoby, jakými si mezi sebou střídající se scenáristé vyměňovali magickou relikvii, aby udrželi alespoň zdánlivou kontinuitu epizod. Zároveň platí, že čím kratší, tím údernější; jakmile někdo dostal více prostoru, většinou to sklouzlo k nezáživnému fňukání nad nespravedlností života, nebo psychologickému hloubání o vině a nevině. Když se ale člověk chce především bavit, má album rozhodně co nabídnout, ať už jde o zábavnou přehlídku superhrdinů bojujících s Maskou nebo fascinující detaily v kresbě Douga Mahnkeho, který se zde představuje ve své vrcholné formě.
Kebuloně, prosím, nepodceňujte!!
To není jen tak nějaký pošuk!
Věřte mi, že dokáže
způsobit vážné škody!
(3# - Jižní spojka)
Komentáře k povídkám zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Vždy, když se řekne Maska mi na mysl vytane Jim Carrie, představitel stejnojmenné tváře, tedy masky. Já si to snad bez něj nedovedu představit. Když jsem četl tento svazek povídek, pokaždé jsem Ho tam viděl. Králík Bugs a Terminátor v jednom s obličejem Jima. I když Masku zrovna „oblékne“ žena. Dost ujetý, co? No, a o tom to celé je. Ale ať už chtěné nebo nechtěné, vždycky je v tom trochu humoru.
Citát: Ryzí pravda, to je Maska, za níž skryješ lež, převlek zda-li skvělý hledáš, radši nahý běž. (5# - Kdo si hraje, nezlobí)
Mám rád barevné komiksy. A Maska není v ničem jiná. Vlastně mám pocit, že ilustrátoři Masce dali novou formu barev. Takové ti zelené až blitkové odstíny – co víc chcete. Barvy ve všech příbězích jsou živé a veselé. A vlastně i nálada v nich je jen velká akční jízda, podporovaná černým humorem a ironií.
Citát: Hasta la Vortex, bejby! (2# - Letem světem)
Ve všech povídkách vystupuje Maska a v některých se objevuje jeho pronásledovatel, policejní vyšetřovatel poručík Kellaway. Jinak postavy v každém příběhu se mění. Jediné, co tak dává pocit navazování, je ten fakt, že tam, kde je Maska uložena nebo uschována na konci příběhu, tam další příběh začíná. To platí u prvních třech povídek. Což navozuje zdání uceleného příběhu, ale není tomu tak. Příběhy jsou samostatné, jen se mění prostředí.
Citát: No tedy, to jsem netušil, že ledničky krvácej. (4# - Noc návratu oživlého Ipkisse...nebo tak něco)
Bohužel, překladatel, Darek Šmíd, se ve snaze přiblížit příběh Českému čtenáři, dostal až za hranici trapnosti a nesmyslnosti. Některé jeho překlady mi doslova kazily požitek z již tak dobrých příběhů. Tím se pro mě ty příběhy nestaly zas tak dobrými. Šestnáct darovaných hvězd, děleno pěti povídkama rovná se 60% Při čtení tohoto povídkového svazku (pět příběhů) jsem poslouchal španělskou power metalovou skupinu Dark Moor.
Citát: ….tu masku si nasadím znovu. (1# - Honba za zeleným pokladem)
Docela prdel. Kresba fajn a náměty jednotlivých scénářů byly stejně ujetý, jako MASKA sama o sobě.
Série Maska se v podstatě stala takovým smetištěm pro klasické příběhy, které se podávají s jediným rozdílem - je tu chlápek, většinou chlápek, se zeleným ksichtem, co nezavře hubu. A to je bohužel všechno.
Oproti první knize mne nijak zvlášť nezaujalo. Zápletky značně vycucané z prstu a kresba se mi snad ani u jednoho příběhu nelíbila. Jednička je zkrátka jednička a Dough Mahnke je Dough Mahnke ;)
oproti první knize opravdové překvapení-toto je mnohem záživnější než(podle mě)odfláknutý první díl-mnohem lepší kresby a i děje(příběhů je tu víc) se tu víc posunuli k záživnosti-celkově oproti třeba Batmanovi nic moc,ale ve srovnání s prvním dílem je toto tak o sto procent lepší,tak lepší průměr
Štítky knihy
Část díla
- Honba za zeleným pokladem
- Jižní spojka
- Kdo si hraje, nezlobí
- Letem světem
- Noc návratu oživlého Ipkisse... nebo tak něco
Je to vtipné, místy možná až trapné, však "maskoízní", jak má být. Bohužel malba u některých příběhů byla natolik fantasmagorická, že mě to více odrazovalo než bavilo, však když to sečtu, omnibus mě bavil.