Dávno
Petr Janda
„Hudba je pro mne náplň života, jediné, co mě opravdu baví, je muzika“ říká Petr Janda, legenda české rockové scény, zpěvák, hudebník, skladatel a frontman kapely Olympic, skupiny, která na našem rockovém hudebním nebi září již bezmála 50 let...
Přidat komentář
Poslechnuta audiokniha.
Vidím, že zde v komentářích převládají převážně fanoušci a ti co Olympic "žerou" celý svůj život. Osobně znám všechny hity, dokonce i po pár prvních tónech poznám o jakou píseň se jedná a znám i každé slovo, ale biografie je dle mého názoru neúplná a místy převládá silné EGO pana Jandy. Slova typu Business mně nevyšel a proto jsem se radši držel toho co umím nejlépe a to je muziky, tak trochu postrádá smysl, když mu vlastně vyšel nejlepší Business v dějinách hudební branže ČR a tou je: OSA a tak trochu mě mrzí, že o tomto osobním majstr štychu není v knize ani slovo.
Finální hodnocení: 30 %
Pořídila jsem jako dárek audioknihu a sama si ji pak i poslechla. Je to zážitek, jeho hlas, vzpomínky a písničky. Byť vypráví i o těžkých věcech a odcházení přátel, není to smutné.
Knihu jsem přečetla s velkým zájmem. Svůj životopis Janda píše reálně, srozumitelně, lidsky, bez rádoby vzletných literárních obratů. Píše velmi otevřeně a upřímně o svém dětství, rodině, pracovních vazbách i životě svých dětí. Také se člověk dozví hodně z historie Olympiku, který jsem vždycky měla ráda. Nehraje si na tvrďáka rockera, je velmi lidský a pravdivý. Je zajímavé sledovat, jak od bouřlivého mládí dochází skrz velmi těžké životní trable k velké pokoře k životu.
Upřímné a pokorné vzpomínky člověka, který toho v životě hodně dokázal, hodně měl, ztratil i našel. Jeden z mála případů, kdy bych si vážně rád poslechl i audioverzi.
Nejsem nějaký fanoušek Olympiku, ale ani mi jeho písničky nevadí, spíš k nim mám neutrální postoj.
Ale tahle kniha (resp. audioverze čtená přímo Petrem Jandou) mě uchvátila. Je psaná vysoce lidsky a přitom vtipně a zajímavě.
Opravdu stojí za to poslechnout. Paráda!
Olympic znám od Karkulky a nepřestal jsem být velký fanda
Vynikající audio, doprovázené 25 hity ....spousta zajímavostí dělá z knihy skvost pro olympické fajnšmekry
321%
Olympic poslouchám už dlouho, Janda mi nevadí a myslela jsem si že je znám, ale mýlila jsem se, neznala jsem je vůbec. Janda mile popisuje své krásné dětství a začátky kapely,jemně s humorem i na smutné věcí je velmi otevřený , zpovídá se ze všeho , z radostí , nevěr , proher, dětí i když se trochu chvástá a chlubí. Pak přišla vzpomínka na 17. listopad :
Dneska si říkám, že jsme tehdy měli definitivně nakopat do pr... za ta svinstva a mrtvé , za Miladu Horákovou , za politické vězně , dráty kolem hranic za ta příkoří , co nám dělali, za strach , který v nás vyvolávali a že z nás udělali občany druhé kategorie .
A za to si ho vážím.
Četl jsem nové - druhé rozšířené vydání. Petr Janda je bezesporu ikonou naší populární (rockové) hudby 20. a 21.století. Uznávám ho jako skladatele a výborného kytaristu. V této knize dokládá, že je taky "člověčí" a život se s ním mnohdy nemazlil. Přečteno jedním dechem za tři dny -povinná četba pro všechny rockery v ČR.
Janda vypráví skutečně hezky, od začátku se snaží nic nevynechat, popisuje vše hezky od svého narození, hned od první chvíle, kterou si pamatuje. Dozvíte se vše podstatné z jeho dětství, dospívání i pozdějšího života, s důrazem kladeným na jeho soukromí, rodinu a osobní zážitky. Na Olympic sice dojde, ale detailní vyprávění o kapele si očividně Janda nechal pro svoji další knihu "Olympic 50" .
Jinak píše skutečně poutavě, líbí se mi, že si zde nehraje na velkého hrdinu, který to "komoušům nandal tady a vyjebal s nima támhle", ale bez obalu přiznává všechny své chyby i to, že podepsal antichartu. Tím je mi ještě sympatičtější - mnohem více, než ostatní rockoví frajeři z českých luhů a hájů, kterým jejich drsný postoj vůči tehdejšímu režimu nevěřím.
Jen je opět škoda, že jednoznačně největší prostor je zde věnován éře od založení kapely do roku 1989. Jako kdyby po pádu režimu nebylo o čem psát, tak více než dvacet posledních let Janda smázne vcelku rychle, což je ukrutná škoda a po zběžném prolistování knihy "Olympic 50" sázím boty na to, že tuhle chybu zopakoval i zde.
Jinak je to fajn kniha, Janda se nebojí zabíhat ani do hodně osobních témat a je to skutečně pěkně napsaná sonda do jeho života, kterou mohu i přes výše zmíněné nedostatky doporučit.
Protože mám rád Olympic, tak mi tahle kniha jejího vedoucího udělala velkou radost. Petr Janda seznamuje čtenáře s vývojem bigbeatové hudby v ČSSR a je to opravdu zajímavé čtení. Bavilo mě to i proto, že jsem taky muzikant . Petr Janda je leganda .
Opravdu otevřená zpověď Petra Jandy - jak kolem Olympicu, tak kolem svého soukromého života. Mám toho člověka rád a to i díky tomu, že jsem měl tu čest s ním strávit několik hodin a maličko ho poznat.
Tohle mi, jako fanouškovi Olympicu od narození, samozřejmě nemohlo uniknout. A můžu jenom pochválit. Kniha přináší Jandův pohled na to, "jak to vlastně bylo", stejně nefalšovaný a poctivý, jako sama hudba kapely Olympic.
Četla jsem na doporučení a možná má člověk pak velká očekávání. Knížka je fajn, hezky napsaná, zajímavá. Přijde mi, že v ní ze sebe Janda nic moc nedělá. Ocenila jsem, že narovinu přizná, např že podepsal antichartu. A vůbec tak popisuje úspěchy i neúspěchy. Na pět hvězdiček mi tam ale něco chybělo, nevím, ...asi nějaká emoce. Proč čtu občas biografie je inspirace tou osobou, nějaký přesah, že tam objevím nějaké životní moudro nebo AHA moment a to mi tady chybělo. Ale co já vím, třeba mi ještě něco doteče.