Batman: Muž, který se směje & Arkham
Ed Brubaker , Grant Morrison , Len Wein
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398720/bmid_batman-muz-ktery-se-smeje-a-arkham-QEd-398720.jpg
4
61
61
DC komiksový komplet série
< 53. díl >
Batman: Muž, který se směje (Původně vyšlo v únoru 2005) Už na počátku své kariéry bojovníka se zločinem viděl Batman z temných lidských stránek hodně. Nic to ale nebylo proti tomu, co se mělo s chichotem vynořit z přítmí – šklebící se postava s křídově bílou tváří, jejíž šílenství hrozí, že přemůže každého, kdo se mu postaví do cesty. Arkham (Původně vyšlo v říjnu 1989) Chovanci Arkhamova ústavu – Two-Face, Mad Hatter, Killer Croc, Clayface, Scarecrow a další – pod Jokerovým vedením obsadí ústav a zajmou jeho personál. Svá rukojmí jsou ochotni propustit pouze tehdy, když jim bude vydán Batman, aby se stal jedním z nich. Batman #327 (Původně vyšlo v září 1980) Z Arkhamova ústavu utíkají chovanci a Batman se tedy v přestrojení za pacienta vydá zjistit proč. Zakrátko poté už Temný rytíř sám bojuje, aby si uchoval zdravý rozum.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2019 , Eaglemoss CollectionsOriginální název:
The Man Who Laughs / Arkham Asylum
více info...
Přidat komentář
Muž, který se směje
Tohle už bylo součástí knihy Kameňák a další příběhy, kterou u nás Crew vydala před 10 lety. Mistr noirovek Ed Brubacker tu navazuje na kultovku Batman: Rok jedna od Franka Millera. To je sám o sobě nesmírně těžký úkol, Brubacker ho ale zvládl a kvalitativní laťku drží ve stejné výši. Je to výborný příběh z Batmanových počátků, kdy ještě není tím nepřemožitelným vševědoucím borcem. Vše je pro něj stále nové a tak se poprvé setkává s neznámým psychopatem, který má mrtvolně bílou tvář a na ní doslova smrtící škleb...
Kresba Douga Mahnkeho přispívá k syrovějšímu, hrubějšímu feelingu. Žádná nablýskanost, vidíme starý dobrý špinavý Gotham (samé louže, odpadky) a v něm řádící pouliční grázly. Hororové momenty zvládá Mahnke perfektně, vytřeštěné tváře mrtvol si budete pamatovat. Asi je škoda, že tenhle komiks není delší, protože by si zasloužil být zmiňovaný jedním dechem spolu s těmi nejlegendárnějšími příběhy Temného rytíře.
Arkham
Ten recenzuji jinde, tady jen zmíním, že jsou součástí knihy překvapivě i některé bonusy.
Batman č. 327: Zlověstný ústav!
Krásné retro z roku 1980, kde se Batman ocitá mezi chovanci Arkhamova ústavu. Čeká ho tu boj jak s nimi, tak s vlastní příčetností. (Ale já jsem Batman! Ovšem, že jsi, příteli. A tenhle pán je Napoleon... a tamta milá dáma je Johanka z Arku!) Super příběh s dost temným koncem.
Kniha obsahuje dva delší příběhy a jeden kratší retro komiks. První komiks - Muž, který se směje od Eda Brubakera zaujme jak kresbou tak docela dobrým příběhem. Následující komiks Arkham má zvláštní kresbu od Dava McKeana, která se ale k tématu blázince skvěle hodí. Příběh Granta Morrisona má pár dobrých nápadů a zvratů, ale autor se zaměřil spíš na budování atmosféry než na fungující příběh. Poslední retro příběh je zastaralejší, ale i tak docela zábavný.
Muž, který se směje - představení Jokera, které mě ale zas až tak nezaujalo.
Arkham - výborná kresba, která navozuje atmosféru přímo hodící se k Arkhamovu blázinci. Doporučuji zkusit aspoň kvůli ní.
Brubakerův příběh byl dobrý, ale on má tak vysoko nastavenou laťku, že jsem čekal zase nějakou nezapomenutelnou pecku a to tedy bych takto nehodnotil. Ale rozhodně je to čtivé, pěkně nakreslené a Joker vytahuje své nejlepší karty, s nimiž rád s Batmanem hraje.
V druhém příběhu si tradičně neuchopitelný Morisson k sobě přibral neuchopitelnou McKeanovou kresbu, z čehož vzniklo atmosférické depresivní hororové dílo, které je dobré si přečíst vícekráte - nevím, zda jsem napoprvé pobral všechny detaily a myšlenky. Ale jo, líbilo se hodně.
Kolik je dost šílenství? Retro kúsok z r. 1980 obsahuje príbeh, v ktorom sa prvý raz naplno predviedol Arkham, čo je z hľadiska kánonu zásadná vec, ale oveľa zaujímavejšie a čitateľsky atraktívnejšie sú samozrejme dva hlavné príbehy. Prvým je Muž, který se směje (2005), s ktorým sme sa stretli už v antológii Batman: Kameňák a další příběhy (2013, CREW). Príbeh je po vizuálnej stránke parádny a po stránke farieb skvele vyladený. Pritom sa nebojí byť drsný (zem je doslova posiata znetvorenými mŕtvolami). O tomto príbehu sa dá čiastočne hovoriť ako o pokračovaní legendárneho diela Batman: Rok jedna (na ktorého konci sa v Gothame prvý raz objavil Joker). Niektorí fanúšikovia kritizujú to, čo na Kameňáku: že čiastočne prezrádza Jokerov zrod (viď. zamotaná situácia okolo Red Hooda). Mne to nevadilo, ale chápem fanúšikov, ktorým s tým majú problém (a prečo). Každopádne, môžu sa tváriť, že je to len jedna z viacerých možných verzií. Ostatne, sám Joker predsa spochybňuje, či si to pamätá dobre (podobný rafinovaný prístup k Jokerovmu originu zvolil Nolan v trháku Temný rytier). Nasleduje výnimočné veľdielo Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světě z r. 1989. Plným právom má povesť udalosti, ktorú fanúšik amerického komiksu (Batmana desaťnásobne) MUSÍ mať doma. Arkham je kontroverzným Grantom Morrisonom neskutočne napísaný, ale nie je to nič oproti neopísateľnej, úžasne surreálnej kresbe Davea McKeana (Klece). To, čo predvádza, katapultovalo Arkham nepochybne medzi to výtvarne najúžasnejšie, čo sa v Batmanovo od jeho debutu v r. 1939 urodilo.
Co může být ještě lepší než komiks o prvním střetu Batmana s Jokerem, který píše Ed Brubaker? Fakt, že navazuje na Rok jedna od Franka Millera. A potom... Co může být ještě lepší než Brubakerův příběh navazující na Millera? Přece ten skvostný Arkham od Morrisona a (hlavně) McKeana, který následuje. Je to skrznaskrz šílený a stoprocentně hororový drasťák, nesmírně propracovaný a noční můry garantující. Brr.
Toto bylo hodně dobré, oba příběhy. A přitom mají jedno společné, na druhou stranu jsou diametrálně jiné.
Muž, který se směje se mi líbil více. Napsal ho Brubaker, takže známka kvality. A je to tak, tento příběh se s ničím nemaže, je dost drsný a skvěle nakreslený. Jedná se o první Batmanův střet s Jokerem. 5*
Druhý Arkham je výlet do stejnojmenné léčebny. Tento příběh, hlavně po grafické stránce je udělán opravdu šíleně, ta atmosféra na člověka dolehne a tíží ho dokud ho nedočte. Takhle psychodelicky zpracovaný komiks jsem zatím nečetl. Pro někoho to může být mínus, protože je potřeba si hodně domýšlet a zapojovat představivost. Toto je opravdu výlet do blázince a čtenář si může i způsobit psychickou újmu na zdraví. 4*
Retro komiks.
Až na pár blbosti, šlo o velmi solidní příběh, kdy Batman v přestrojení za pacienta vyšetřuje co se děje právě v Arkhamu.
Pro spoustu z nás tohle bude, jedno z nejvzácnějších čísel DCKK. A taky určitě pro spoustu z nás bude patřit k tomu nejlepšímu co v DCKK vyšlo nebo vyjde. A já osobně jsem dost spokojený, jelikož jsem dostal tři příběhy, které se od sebe nemohou lišit více. Příběh od Brubakera jsem už četl, ale na poprvé mě to tolik nesedlo. Na podruhé je to hodně dobré, a škoda toho uspěchaného konce. Arkham od Morrisona je hlavním tahákem komiksu, a tady není o čem. Psychedelická jízda plná šílenství, brutality a černého humoru. Komiks má pohlcující kresbu na kterou jsem se nemohl vynadívat, zajímavé dialogy a zvraty a k tomu zajímavé vrcholení. Poslední příběh od Lena Weina je dobrý a zábavný a mě pobavil. Takže ve výsledku je tento díl DCKK jednoznačná trefa do černého, a mohu všem jen doporučit.
Čtení poslabší ale kresba výborná