Dcera krále močálů
Karen Dionne
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352557/bmid_dcera-krale-mocalu-0NP-352557.jpg
4
177
177
Dcera krále močálů je napínavým psychologickým thrillerem, příběhem ženy, která musí riskovat vše, aby pronásledovala nebezpečného muže, který jí ničil minulost a nyní hrozí, že ukradne i její budoucnost. Tím mužem je naneštěstí její otec…
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2017 , Slovart (ČR)Originální název:
The Marsh King’s Daughter, 2017
více info...
Přidat komentář
Výborně napsaná kniha, která se čte jedním dechem. Pasáže ze současnosti se prolínají se vzpomínkami na dětství a odkrývají se další a další části života dítěte, které miluje svého otce bezmeznou láskou, ačkoliv je to sadistický narcista. Doporučuju pro strhující příběh
(SPOILER) Neměla jsem na čtení moc času, takže začátek se mi vlekl, ale na dovolené jsem knížku dočetla a musím říct, že se mi moc líbila. Řekla bych, že by se to klidně mohlo takhle nějak stát. Je zajímavé si uvědomit, že dítě narozené v zajetí, to vůbec takto nevnímá. Navíc tedy Jacob se o dceru staral. Bylo srdcervoucí, jaký měla Hannah vztah k matce, jejíž situaci si vůbec nedovedu představit, Jacob jí nedovolil dát dítěti mateřskou lásku a bez ní se nevytvořilo pouto, strašně smutné, navíc jak on sám se k ní choval nedávalo dítěti žádný dobrý vzor. Ke konci knihy jsem Jacoba vysloveně nenáviděla, i kvůli Lovci Johnovi, a tomu, jak si Jacob nárokoval ženu, kterou sprostě unesl a držel v zajetí, skutečně odporné, jak někteří lidé uvažují. Navíc to, že chtěl unést Hannu a její dcery, ještěže svoji dceru tak dobře připravil na souboj s totalitním zlem. Za konec jsem byla vděčná. Knížku doporučuju :-)
Strhující thriller ,který se čte jedním dechem.Bylo to spíš mrazive povídaní a
opravdu podmanivý.Na knize mě zaujal název a jako thriller bych to neoznačila.
Hodně jsem přeskakovala. Některé dějové zvraty byly nečekané, ale bylo jich pomálu. Většinou se to tak nějak vleklo, konec odbyty.
Najprv som narazila na film Dcera divočiny a povedala som si, že na dnešné pomery je to zaujímavý kúsok, takže som si zohnala knihu. Tá je, ako to už býva, iná (napríklad tam hlavná hrdinka duševne nestráda korporátnou prácou (čo už je po v divočine strávenom detstve riadny úder a asi preto to do filmu dali, aby ešte brutálnejšie vynikol kontrast), ale chodí zbierať lesné plody a vyrába džemy). Najprv som sa ľakala štýlu písania a bála sa, aby to nebola plytká krimi a aby nebol život v prírode vykreslený len v rámci akéhosi upútania inakosťou, ale napokon je celkový dojem z knihy veľmi dobrý. 5 hviezdičiek u mňa nutne neznamená skvelé slohovanie, kde jednotlivé pasáže krásne ladia, ale to, že má kniha presah. A táto ho má (niektoré myšlienky sa človeka dotknú alebo ho priam udrú až istú dobu po prečítaní). Dotkne sa všeličoho od ochrany prírody; ťažkosti a krásy života v divočine; povrchnosti mnohých, ktorí žijú bežné životy, vedomého i nevedomého ubližovania ľuďom; zabíjania, kuchania a spracovania zvierat (hej, ako vegánke sa mi to nečítalo nejak príjemne, ale na druhú stranu - bežní ľudia, ktorí nakupujú mäso v supermarketoch sa chovajú horšie – najímajú si väznenie, týranie a zabíjanie inými ľuďmi, aby sa sami nemuseli pozerať a pritom majú oveľa viac možností než niekto žijúci v močiarnej divočine), dozvieme sa niečo o Michigane a o pôvodných obyvateľoch atď....
Žánr přesně pro mě, ale špatně se mi četla, vůbec mi to čtení neodsýpalo a nemělo spád. Po pár stranách jsem ji odložila a vrátila zpět do knihovny.
Pro mě to byl příběh velice strhující. Kniha ve mně zanechala opravdu hluboký dojem, ať už příběh sám nebo popis života v bažinách... Krásně napsaná kniha.
Napínavé, skvěle napsané. Moc mě bavily pasáže z Helenina dětství. Zajímavý vhled do života v močálech.
Nechápem,že keď zobral Jakob tú unesenú dievčinu na nákup,prečo mu neušla? Inak to bolo celkom dobré čítanie.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla!!!
Podle mého názoru velmi nedoceněná, čekala bych, že ji uvidím více. Sama jsem ji koupila asi za padesát korun s tím, že mě jen zaujal název a obálka.
Vyvolává ve mně dva rozporuplné pocity. První, jak moc vážné a strašné téma této knihy je. A druhý, jak krásně je napsaná. Pokud vynechám ten první pocit, vyprávění Heleny je krásné. Připomnělo mi příběh Bílého tesáka. Autorka neskutečně nádherně a detailně popsala přírodu a život v ní (věc, která asi ne každému sedne).
Oproti knize Kde zpívají raci, je temnější, ale prostředí je podobné. Osobně bych si přála více knih, které by se odehrávaly v mokřadech.
I přes zvláštní styl textu jsem knihu přečetla jedním dechem!
" Někdy jsem si říkala, zda jediným důvodem, proč otec vydává tolik nařízení a zákazů, není jen to, že prostě může."
Helena je prvních 12 let formována pouze a jedině svým úžasným otcem, který je současně i nelítostným absolutním vládcem nad životem své rodiny. Co je pro nás nenormální, pro ni je přirozené, nic jiného nezná. Lze ji pak odsoudit, když tu "stvůru" nedokáže s klidným svědomím zastřelit? Tu sílu ji dá vlastně ne pud sebezáchovy, nýbrž touha ochránit svou vlastní rodinu.
Velkým plusem příběhu je popis přírody v močálech i "kurz přežití" v lesích včetně postřehů, jak číst stopy v lese.
Malé hodnocení a to nesouhlasím,mě se ta knížka líbila a četla jsem ji jedním dechem,přišla mi Zajimava a napinava.Sto lidi sto názoru.Jasné není to nic prevratneho ,ale pro lehké pocteni se mi to fakt líbilo,zřejmě to prostředí i hlavní hrdinka.
Upřímně jsem od této knihy neměla moc velké očekávání, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapena. V knize se střídají pasáže z Helenina dětství v močálech a z jejího současného života. Musím přiznat, že pasáže z minulosti mě bavily o trošku víc. Líbilo se mi to propojení člověka a přírody, které hlavní hrdince vydrželo i po útěku z močálů. Pravděpodobně nenadchne každého, ale za mě skvělé čtení.
V této knížce je popsáno, jak nás utváří prostředí ve kterém vyrůstáme. Malé dítě cítí, že něco není v pořádku, ale nedokáže vyhodnotit co. Přes všechno, co její otec dělá, ho nedokáže nenávidět, až do poslední chvíle, teprve láska k vlastním dětem ji dokáže se od něho odpoutat. Helena mi připomíná Kyu z Kde zpívají raci. Musím, ale napsat, že ne každému se tato kniha bude líbit, jak je napsáno v komentářích.
Zajímavá kniha, oceňovala jsem popisy života v močálech a krásné popisy přírody. Na druhou stranu mi kniha přišla celkem brutální, nebyla to žádná oddechovka.
Strašně zvláštní kniha, báječně se četla, příběh je opravdu velmi zajímavý a neotřelý... ale navzdory tomu co jsem o Heleně věděla, o jejím děsivém dětství s vysoce inteligentním a velice psychopatickým otcem jsem nedokázala s ní úplně souznít a pochopit ji. Pro mě byla velice krutým dítětem prakticky beze stopy empatie...
Tohle je kniha, která se čte v podstatě sama ;-). Má naprosto originální a zajímavý příběh, který čtenáře vtáhne od první stránky. Ve vyprávění Heleny se střídá minulost s přítomností, a my se tak dozvídáme spoustu detailů z jejího života, kdy byla dítě, a také, jak žije nyní, kdy má manžela a dvě malé dcerky. Někdy je těžké ji pochopit, protože se chová úplně jinak, než je obvyklé. Ale toto chování má své odůvodnění. Helena totiž vyrůstala se svým indiánským otcem (a unesenou matkou) v močálu, daleko od všech technických vymožeností dnešního světa, v podstatě v souladu s přírodou. Vliv otce na ni byl tedy obrovský, matka zde totiž hraje jen jakousi podružnou roli - což je ale logické vzhledem k jejímu postavení zajaté ženy. Ani mne nepřekvapilo, že Helena na otci tak lpěla, řekla bych, že každé dítě má potřebu najít si někoho, kdo se stane jeho vzorem a koho bude zbožňovat. V této zdánlivé idyle (aspoň z hlediska Heleny) ovšem dojde časem ke zvratu a ona i s matkou přece jen utečou a vrátí se do civilizovaného světa... No a vyprávění ze současnosti, kdy Helena pronásleduje svého otce, aby ochránila svoji rodinu, je stejně poutavé jako linka z minulosti.
Stejně jako Romanovi (viz komentář od RomanDušek) se mi nelíbilo chování rodičů matky, kteří jí a Heleně měli pomoci - a namísto toho se jen snažili vytěžit co nejvíc peněz z pochybné slávy navrácené traumatizované dcery a vnučky. Jinak bych už na závěr jen chtěla dodat, že kniha je opravdu dobře napsaná a mně se líbila. Domnívám se ale, že nesedne každému, protože tematicky i stylem psaní je určitě neobvyklá. Já jí přesto - nebo právě proto? ;-), dávám plný počet a budu doufat, že od autorky budou vydány také další knihy.
Dcera krále močálů
(SPOILER) Az takym putavym thrillerom by som to nenazvala. Velku cast knihy som sa musela nutit, aby som pokracovala. Az ku koncu sa to konecne rozbehli, a hoci opis zivota v divocine by mohol byt zaujimavy, nejak ma tie nekonecne spomienky na stopovanie proste nebavili.
Psychologizacia postav bola zaujimava, skoda, ze nebol viac rozvinuty aj jej vztah s matkou, hoci chapem, ze islo hlavne o otca.
Celkovo ale vo mne ta kniha nezanechava dobry pocit. Casto aj krvilacny, psycho thriller dokaze priniest pocit zadostucinenia. Ale tu som to nemala a dost ma znechutila aj sprosta vrazda Lovca, ktora sa mi zdala vrcholne nadbytocna. Rozumiem jej vyznamu a tomu, ako mohla formovat hrdinku, ale zaobisla by som sa bez.