Dcera sněhu
Eowyn Ivey
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483192/bmid_dcera-snehu-8aG-483192.jpg
4
623
623
Nesmírně silný, jímavý, brilantně napsaný příběh o nevšedním osudu dvou lidí, toužícího po dítěti tak moc, až si jeho existenci přivolají. Román se odehrává v odlehlé aljašské divočině a dny jeho hrdinů - Jacka a Mabel - jsou naplněny těžkou prací. Manželé se velice milují a trápí je jen marná touha po dítěti. Když toho roku napadne první sníh, ze samé radosti postaví venku před domem sněhulačku. Následující ráno je včak sněhulačka pryč . na cestě jsou vidět drobné stopy. V příštích dnech Jack a Mabel několikrát z dálky zahlédnou blonďatou holčičku osaměle bloudící v lese - ale neodvažují se tom zmínit jeden druhému ze strachum že se jedná o přelud, podnícený dávno pohřbenými nadějemi na vlastní dítě... V tajuplné, překrásné, ale mimořádně drsné krajině se věci mohou jevit jinak než ve skutečnosti.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2021
,
Fortuna Libri (ČR)
Originální název:
The Snow Child, 2012
více info...
Přidat komentář
Po smršti detektivek a thrillerů je tato kniha pohlazením na duši. Čas pomalu plyne, krajinu vidíte před očima v celé její kráse... Taková pohádka pro dospělé. Dosud jsem si neuvědomila jak těžký život měli dřív lidé ve stáří, když neměli děti.
Asi budu jedna z mála, koho příběh Mabel a Jacka nedojal. Polovinu knihy jsem se i nudila.
Hodně se mi líbil popis prostředí, přírody. Osudy hlavních osob mě do děje vtáhnout nedokázaly. Ač ta zápletka tuctová nebyla. A kdo rozhodně nebyl tuctový, tak Faina. Ale sama celý příběh zachránit nedokázala. I když závěrečným dějem knihy na sebe hodně pozornost upoutala.
Toto jsem četla už před lety. No...vůbec mě to nedojalo. Moc chtěli dítě a takhle se z toho zcvokli :D za mě nic moc...
Přečetla jsem to za noc. Často jsem plakala. Každou osůbku jsem si zamilovala. I ten nehostinný kraj a krásnou leč někdy krutou přírodu.
Půvabná knížka, velmi smutná a pravdivá, která má ale velkou naději. Je v tom celý život.
Děkuji všem zde za tip na tuto pohádkovou knihu, která by mě jinak minula. Láskyplný i bolavý příběh, který si s chutí přečtu znovu. Určitě doporučuji, pokud potřebujete pohladit duši.
Podmanivý príbeh, v ktorom sú magické prvky majstrovký prepojené s tými reálnymi tak dôveryhodne, že som mala pri čítaní pocit úplnej reálnosti.
Prispeli k tomu dokonalé opisy krásnej a nespútanej Aljašky, ktorú si dokáže zamilovať nejeden dobrodruh. Rovnako musím pochváliť aj námet príbehu o nenaplnenej rodičovskej láske, ktorý v kombinácii s atraktívnym prostredím ponúkajú dokonalú symbiózu k úžasnému čitaľskému zážitku.
Za mňa zatiaľ najlepšia kniha zo žánrom magický realizmus, akú som doteraz čítala.
Jsou mi velmi blízké lesní Bytosti vonící mokrými kameny, horskými bylinami a čerstvým sněhem, s maličkými kousíčky lišejníků, proužky březové kůry a uzlíky žluté trávy v dlouhých vlasech..... pro mne nezapomenutelné vyprávění
Knížka ideální na tohle období, kdy je zima a sníh i u nás. Příběh se odehrává na Aljašce, u řeky Wolverine, rok 1920. Ale podle anotace jsem myslela, že to bude jiné a asi lepší.
Víc jak za půlku jsem si myslela , že je to fantasy styl, ale pak zas asi ne....nějak to asi nechápu. Nápad dobrý, ale vůbec nevím co si mám o tom myslet.
Na straně 206 je napsaná tahle zajímavá věta: Člověk nemusí chápat zázraky, aby v ně věřil .....Abyste uvěřili, musíte možná přestat hledat vysvětlení.....
Odteď jak napadne první sníh si už vždycky vzpomenu na Sněhulku Fainu
Pohádka, legenda, mýtus, příběh... ono je vlastně jedno, jak to nazveme. Důležitý je pocit z knihy a v tomto případě jsem všechen ten sníh a zimu a přírodu potřebovala. Poprvé jsem četla knihu před pár lety v květnu na letišti v Dublinu a cítila jsem, že přestože se mi líbí, nemá tu pozornost, co by si zasloužila.
Příběh, který čerpá ze staré severské pohádky a v zachycuje přírodu v její kráse i drsnosti, stejně jako nestálé lidské povahy a životní cesty. A když to všechno nebudete brát doslova a hledat chyby či nereálné věci, knihu si užijete. Obzvláště milovníci zimy.
Je to pekná rozprávka pre dospelých. Kniha sa výborne číta, keď ležíte pod teplou dekou, s teplým nápojom, položeným vedľa seba. Mne osobne totiž bolo pri čítaní tejto knižky akosi viacej zima :) Dávam 4 hviezdičky, lebo knižka je naozaj pekná, ale...ja som asi čakala niečo iné, mala som priveľké očakávania a preto tam je u mňa trochu sklamanie...ale prečítajte, odporúčam :)
Začetla jsem se sice až zhruba ve třetině, ale pak jsem už nemohla přestat. Krásná kniha na pomezí snu a reality, naděje a beznaděje, radosti a smutku... Líbí se mi autorčin originální nápad, kterého se zhostila na výbornou. Ve Faině zobrazila všechny kontrasty typické i pro samotnou Aljašku - nádhera x drsnost, divokost x něha, fantazie x skutečnost, prostě všechno. Konec byl velmi dojemný, určitá naděje tu byla, ale pro mě byl tak smutný, že jsem skoro brečela. Nádherná knížka pro zimní počasí!
Moc milé čtení, které zahřeje na duši, i přes Aljašské podnebí. Vlastně i když to končí smutně, končí to krásně. :-) Doporučuju
Surovost Aljašky, dlouhé dny a noci, krutý mráz, fascinují a drsná příroda a spousta a spousta hvězd. A také jedna nenaplněná touha dvou starých lidí, která může být v konečném důsledku naprosto devastující a bezohledná. Krásná kniha.
Tak jsem ji zrovna dočetla.A tak ani nějak nevím co napsat.Bylo to krásné,pohádkové,něžné,ale na druhou stranu i smutné a syrové.Myslím,že to ani jinak skončit nemohlo.
A co se týče těch přání,většina z nich se vyplní,ale někdy si na to člověk musí počkat.
Z knihovny..
!!!Možné SPOILERY !!!
Taková zvláštní kniha...začla zajímavě, celkem jsem se namotala...příběh z Aljašky, krutá, přitom krásná příroda. Manželský pár přicházející do let, bojující s krizí, způsobenou nejen věkem..postaví si sněhovou holčičku a začnou se dít věci. Po pár desítkách stran jsem kromě zvědavosti, jak to celé vlastně dopadne, začla být hlavně zvedavá, co ještě autorka vykřeše z tématu...přišlo mi, že po objevení se Fainy už snad ani příběh více rozvinout nelze. Střídavě mi pohádkový motiv "Sněguročky" přišel ujetý a naopak zajímavě vymyšlený.
Moje dojmy a pocity z Fainy byly taky ambivalentní - chtěla bych, aby byla skutečná, nebo raději sněhová víla ??
No, zažrala jsem se. Po večerech ve chvilce klidu těšila na další stránky. . Užívala jsem si to snové, poletující mezi vločkami sněhu..dokonce jsem živě viděla malou vílu s liškou v zasněženém lese...
A konec ? jasno/nejasný...Faina si zvolila svého prince, zvolila si Garreta...a co se nakonec vlastně stalo ? zemřela ? zmizela ? je šance že jen prostě na čas odešla a zas se jedné zimy vrátí ? A bylo by vůbec možné, aby Faina opravdu existovala ?
Křehká, snová pohádka pro dospělé...a mně se hodně líbila. Doporučuji.
Moc hezký příběh z daleké Aljašky. Starší manželé se po ztrátě dítěte vzdají svého dosavadního života a odstěhují se do aljašské přírody. Ztrátou dítěte trpí oba dva, proto si jednoho večera jen tak postaví ze sněhu malou holčičku. Ráno je ale stavba pryč a do lesa vedou dětské stopy. Hned na to je začne navštěvovat malá holčička, až nápadně podobná té sněhové.
Moc mě bavil nejen příběh, ale také práce s pocity a charaktery postav. Výborná byla i práce s atmosférou příběhu, mrazivá krajina byla skvěle vykreslena a já si ji v dece a s čajem v ruce opravdu vychutnávala.
@klaryctena
Na knize mě zaujal realistický popis života na Aljašce a věrohodně vykreslená psychologie hlavních postav. Takže pokud vás láka atmosféra aljašské zimy, mohu knihu doporučit. Její děj je ale docela prostý a dal by se shrnout do 3 vět.
Štítky knihy
Aljaška příroda americká literatura manželství tajemství magický realismus rodičovství sníh, vločky zima divoká zvířata
Vůbec takové knihy nečtu, ale tahle mě nalákala obálkou. A vidím, že jako oddechovka je fakt moc pěkná. Pohádka o drsném životě, krásné přírodě i zvířatech.