Dědečkové
Pavel Čech
Babičku vydala v roce 1855 Němcová. Její hozenou rukavici teď zvedá Čech - a jako odpověď nabízí rovných devět Dědečků. V tomto ohledu je v rámci české literatury i českého komiksu unikátní. Autorem poetických a nápaditých komiksů je Pavel Čech – tajný člen Rychlých šípů, indián, rekordman v rozdělávání ohně třecími dřívky, bývalý hasič, otec dvou synů – a také malíř, spisovatel a jeden z nejvýraznějších domácích autorů komiksu. Dosavadní vrchol Čechovy tvorby představuje knížka Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009), za kterou v roce 2010 získal cenu Muriel, určenou nejlepšímu českému komiksovému albu.... celý text
Přidat komentář
První kniha od Pavla Čecha, kterou jsem četla. Dostala se mi náhodou do ruky, když to nějaký dítě vracelo. O výtvarný stránce asi netřeba mluvit, ta je prostě dokonalá, každá čára sedí. K ději jsem přistupovala trochu skepticky, protože si nejsem jistá, jestli knihy, u kterých učůrávají dospělí, vždy ocení (a pochopí) i děti. Nicméně toto jsou mé výstupy - Hrušku jsem nepochopila, Biograf mě VELMI bavil, líbily se mi odkazy na známé filmy, časopisy, na které jsem už dávno zapomněla a Giulietta Masina a jeden z mých nejoblíbenějších filmů v jednom stripu. V Moři byla moc pěkná záclona. A povídka o Psích bojovnících mě velmi potěšila. Takže mi nezbývá než hodnotit plným počtem.
Ilustrace jsou tak krásné, že jsem se vůbec nemohl soustředit na příběh jak jsem je pořád musel zkoumat. Ustavičně jsem se musel vracet, abych se vzápětí zasekl na ilustraci další.
Jdu shánět další tvorbu Pavla Čecha.
A neb poezie pro fajnšmekry, kde slova byla nahrazena tahy akvarelem a tuší. Pastva pro oči a pro duši.
Když jsem knižku vzala poprvé doruky, otevřela jsem na blbé stránce. Smrtka tam s kosou naháněla nebohého staříka. Znechuceně jsem ji zavřela a vrátila do regálu. Ale ta knížka mi lezla pod ruku i při další návštěvě knihovny, tak jsem si ji půjčila. Ani ne pro děti, ale abych prostudovala a překreslila zdařilé ilustrace. Nakonec musím přiznat, že jsem knize křivdila. Mezi milými, vtipnými i smutnými příběhy se našli dva kouzelné, které děcka velmi chytli a chtějí je teď každý den slyšet (o spadlé hvězdě a o dědečkov co na čtyřech stránkách bloudí městem).
Netuším, jak je možné, že jsem Pavla Čecha objevila až nyní a s ním i přenádherné kreslené příběhy. Dědečkové pana Čecha jsou tak kouzelní, že máte chuť je obejmout, pohladit, popovídat si snimi... :) Každá kresba má úžasnou atmosféru a je propracovaná do posledního detailu. Vždy v ní najdete ještě něco navíc, co vám bylo při prvním seznámení skryto. Těžko vyzdvihnout nejlepší příběh, každý má své kouzlo, za mě však vyhrál Knoflík, Hvězda a Ještě něco. Závěr těchto příběhů mě fakt dostal!
Pavel Čech a jeho úžasný obrázkový svět. Ten mne baví, moc baví. Dědečkové veselí i smutní, zachycení malířem na stránkách této knihy. Jsou namalovaní a přesto tak živí.
Knihu jsem koupila s úmyslem, že ji daruji. Zatím však zaujímá přední místo v naší knihovně, asi se s ní nerozloučím.
Na tento komentář se chystám dlouho a stejně stále nevím, co napsat... Jak to vyjádřit... Příběh devíti dědečků pouze v obrázcích... Jak snadné a jednoduché... Ani náhodou! Pavel Čech nám tu znovu ukazuje svůj úžasný snový svět plný fantazie, laskavosti, smíření a naděje. Všechny příběhy nejsou radostné a já jsem stále nenašla odvahu knihu ukázat svým dětem (2 a 4 roky), některé věci bych jim asi neuměla vysvětlit a lhát jim nechci... I když sama podstatu příběhů vnímám až do morku kostí. Každý příběh je jiný, u jednoho brečíte smíchy, u druhého smutkem... a všechny jsou dokonalé. Děkuji pane Čechu, tahle kniha mě velmi oslovila a myslím, že mnoho jejích exemplářů rozdám darem. Laskavost je třeba šířit.
Dědečkové jsou zaručeně nejlepší komiks, který se mi dostal do rukou. Říct toho tolik jen v obrázcích bez textu, je hotové umění.
Tak tohle dílo od Pavla Čecha je zatím moje nejoblíbenější. Nejvíce pocitů ve mě asi vzbudil příběh Knoflík. Je dechberoucí, jak pouze jeden, poslední obrázek tohoto příběhu, dokáže změnit celý jeho obsah. Symbol, který neměl nikdy dostat takovýto význam.
Dědečkové. Příběhy beze slov, přesto hodně vypovídající. O nostalgii a štěstí, o smutku a beznaději, o vzpomínání, o odvaze a snech. To vše v magickém světě Čechových kreseb, v kouzelných městských labyrintech, ne nepodobných Praze. Nádherné (vlastně již od stručné vzpomínky na autorovy dědečky v úvodu).
Poprvé jsem knihu odložil v knihkupectví zpět s tím, že je jen obrázková a příliš s v ní nepočtu ;-). Chybu jsem napravil nedávno a k Dědečkům se tak po letech vrátil. Musím přiznat, že příběhy / obrazy Pavla Čecha jsou velmi silné a vydají za tisíce slov,... jak už kdysi někdo někde řekl,...
Neskutočná nádhera, moje druhé stretnutie s pánom Čechom a nie posledné. Veľmi som si knihu užila, slov nebolo treba. Ilustrácie, môžem napísať, že pre mňa momentálne najkrajšie aké som mala možnosť vidieť. Teším sa na ďalšie skvosty.
Nádherné obrázky, které poví vše, není třeba textu. Všechny příběhy byly krásné s úžasným poselstvím, ale nejvíc mě dostali poslední dva, ty pro mě byli nejsilnější. Moc mě mrzelo, že byl zážitek s touto knížkou tak krátký a tak jsem ji shlédla ještě jednou a dobře jsem udělala. Objevilo se spousta věcí, které jsem při první výpravě přehlédla. Jsem si naprosto jistá, že se v budoucnu k této knížce ještě vrátím.
No tak při čtení a prohlížení této knížky jsem měl pořádnou husí kůži. Jsem asi přecitlivělý, ale mě se prostě tato knížka dotkla dost hluboko. Ilustrace jsou dech vyrážející a to myslím doslova.
Příběhy jako Přání, Hvězda a Ještě Něco dokážou lidem ukázat tajemství, které je v nás samotných tak hluboko, že je ani sami nevidíme. A tyto příběhy nás tam dovedou. Dokonalé.
Mám slabost pro takovéhle obrazivé knihy od Čecha a Síse. Většině napálím 100% a pak přijdou Dědečkové. Dědečkům bych nejraději dal tisíc procent, protože je to posmutnělé, nostalgické a místy velmi vtipné.
Autorovy další knížky
2014 | Dobrodružství pavouka Čendy |
2011 | Dědečkové |
2012 | O zahradě |
2012 | Velké dobrodružství Pepíka Střechy |
2014 | O čertovi |
Stačí vzít za kliku, schůdek po schůdku, a jste ztraceni v křivolakých uličkách přání a snů. U vytržení, jako Alenka v říši divů. Tajuplná Laterna Magika pod taktovkou kouzelného štětečku. Rozzářené oči mytických časů. Rozhýbané, živé obrazy cest. Vychytané tahy a čáry romantiky, půvabu a fantazie. Netušené možnosti tužeb, umu výšek a hloubek v kresbě.