Dějiny amerického národa
Paul Johnson
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34443/bmid_dejiny-americkeho-naroda-seq-34443.jpg
4
29
29
Obsáhlá historická práce autora, jehož jednotlivé dějepisné studie našly velký ohlas u nejširších vrstev čtenářů. V dějinách amerického národa, které byly autorovi tématem nejbližší, je možné sledovat postupný vývoj americké demokracie, včetně komplikací, odboček, pochybení i jednotlivých, často se diametrálně odlišujících názorů na potřeby rozvíjející se americké společnosti.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2000 , AcademiaOriginální název:
A History of the American People, 1997
více info...
Přidat komentář
Veľmi dobre napísané dejiny od kolonizácie, kedy prví osadníci prichádzali na nové územia, ako ich osídľovali, bojovali za nezávislosť. Kniha je nabitá udalosťami, faktami, menami, rokmi... Opisuje postoje a kroky prezidentov Ameriky, známych a aj menej známych. Autorovi sa podarilo vytvoriť prehľad o vzniku demokracie, jej vývoja, boj za slobodu, občianske a ľudské práva, štruktúru politického zriadenia. Zároveň poukazuje na negatíva Američanov a ich snahu presadiť svoju demokraciu do všetkých krajín sveta bez toho, aby si uvedomili dopad tejto snahy. Žiadne prikrášľovanie, ohýbanie faktami.... pravdepodobne preto, že spisovateľ nie je Američan.:-) Určite odporúčam prečítať.
Moje první kniha o amerických dějinách. Skvěle napsaná, čte se to jak příběh, takže prakticky samo :). Velmi příjemné na čtení.
Kniha je to nádherná a napsaná tak, že se nemusí číst na ráz, spíše se jedná o úvahy na jednotlivá témata - zlomové body v historii. Pozoruhodné je, že podobně přistoupili k napsání historie Polska (nakladatelství LN) naši autoři společně s polskými kolegy a z dnešního hlediska to funguje perfektně. Nechám stranou řadu pravd a úvah, které se obejvují v té či oné podobě jinde také a vyzdvihl bych, co nejvíce zaujalo mně. Zaprvé to je skutečnost, jak ona relativně dlouhá a zajímavá koloniální doba přinesla tehdejším obyvatelům ještě před vznikem Spojených států nejen onen politický a správní fundament, na kterém byly Spojené státy založeny a rozvinuty, ale především fakt, jak zde lidé žili (po stránce osobní svobody i materiálního zajištění) ve srovnání s tehdejším zbytkem světa. Druhým pro mně velice silným momentem byla otázka prohibice ve dvacátých letech, kde na tomto zcela konkrétním příkladu ukazuje Johnson, kam vede ono sociální inženýrství a jaké přináší důsledky. V tomto případě se jedná o to, kam se díky oné prohibici dostal organizovaný zločin na čele s italskou mafií no a nakonec je to ukázka, jak "skvělí" byli všichni ti demokratičtí prezidenti, pocházející z lůna otrokářské strany, která se po pár desítkách let etablovala jako strana "progresivistická" a stala se cílem pro všechny ty bezskrupulózní "prezidenty", kteří ve skutečnosti toužili po moci. Zářným příkladem budiž onen J. F. Kennedy, kterého do "role" vecpal jeho neblaze proslulý otec, kdy původ jím získaného bohatství nějak tak taky souvisí s organizovaným zločinem a prohibicí a o jeho působení coby velvyslance USA v době mnichovské krize bylo taky "velice" zajímavé díky jeho podpoře nacistů a britských appesearů. No, a nakonec je i překvapivě pozoruhodné, jak ona "nezávislá" média na čele s televizemi například pomáhala diskreditovat "nepohodlné" nebo "nevhodné" kandidáty - viz ono nasvětlování a detailně zabíraný R. Nixon v televizní debatě s tváří lesknoucí se potem.....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1991 |  Dějiny 20. století |
| 1999 | Dějiny křesťanství |
| 2007 | Dějiny židovského národa |
| 2003 |  Napoleon |
| 1998 | Zrození moderní doby: Devatenácté století |
Zdařilý pokus o objektivní dějiny USA, přestože jsou patrny sympatie autora k Američanům, navíc zřejmé i z jazykové blízkosti. Nutno si položit otázku, zda objektivní pohled by byl zajištěn autorem nesympatizujícím či nepřátelským...
Zaujaly mě zejména následující tvrzení, které podle mého dobře charakterizují americký národ i vzhledem k jeho současnému vývoji:
"Federální agenti Delawarům a Wyandotům v roce 1785 řekli: Na tuto zemi máme nárok jako na dobyté území a budeme to my, kteří budou dávat, nikoli naopak."
Vztah k Indiánům je dobře patrný i vzhledem k tvrzení, že "divoši se mají asimilovat". Ovšem pravda je, že jakmile se ve větší míře skutečně asimilovali, narazili. Úryvek o Čerokijích, který to dokresluje, je dost dlouhý, proto ho uvádím v diskusi.
Význam pro dějiny Američanů má samozřejmě i jejich vztah k osobnímu vlastnictví zbraní (se kterým naprosto souhlasím). Paul Johnson píše:
"Američané vcelku respektovali tradici zvykového práva, podle níž měl v jakékoli roztržce hrozící násilím ohrožený jedinec povinnost vyklidit pole. Neučinil-li tak, mohl si za své případné zabití sám."
A je to. Už víme, jak Američané uvažují i v době, kdy převzali roli světového četníka, nikoli tedy pouze na vlastním území.