Dějiny Čínské lidové republiky (1949–2018)
Ivana Bakešová , Ondřej Kučera , Martin Lavička
Předkládaná publikace přehledně představuje dějiny a politický vývoj nejlidnatějšího státu světa a zároveň nastupující světové mocnosti. Analyzuje jak vnitropolitický vývoj ČLR od jejího vzniku v roce 1949, tak i vnější vlivy, které tuto zemi zásadním způsobem ovlivňovaly a formovaly. Zaměřuje se zvláště na otázky, které v současné době rezonují naším mediálním prostorem. Podrobně mapuje historii česko(slovensko)-čínských vztahů, události na náměstí Brány nebeského klidu v červnu 1989 a jejich důsledky, popisuje i problematické postavení národnostních menšin. Snaží se také přiblížit klíčové trendy kulturního vývoje se zvláštním zřetelem k literatuře a k překladům děl předních čínských spisovatelů do češtiny. Zatímco do konce sedmdesátých let minulého století patřila ČLR k nejchudším zemím světa a místo ekonomických problémů řešila z dnešního pohledu nesmyslné ideologické otázky, na začátku osmdesátých let nasadila čínská vláda kurz „ekonomika především“. Dosáhla v tomto smyslu obdivuhodných výsledků, ale platí za to příliš vysokou daň: narůstají rozdíly mezi životní úrovní i mezi životním stylem jednotlivých vrstev společnosti, přes nespornou snahu se nedaří řešit následky krajně znečištěného životního prostředí, honba za úspěchem a hmotným zabezpečením způsobuje stres a ztrátu tradičních hodnot. Problematický je i vztah centra k okrajovým oblastem a razantní vstup sebevědomé Číny na mezinárodní politickou scénu. Čína je tady a musíme s ní počítat. Chceme-li jí porozumět, nebo než ji začneme kritizovat, měli bychom znát historické zázemí pozitivních i negativních aspektů jejího současného vývoje. K tomu má přispět tato kniha.... celý text
Přidat komentář
Nepoplatný pohled na Čínu, doporučuju! Kdo tvrdí opak, tak asi neumí číst. Čína je tam hodnocena velmi kriticky, stejně tak i současná česká politická garnitura a její podlézavá postoje vůči Číně. Samozřejmě, že to není v duchu sinopsisu, placeného z americké NED.
Velké zklamání... Autoři tohoto pamfletu volají po objektivitě, sami však popisují ČLR tak, jak hlásá čínská propaganda a nevěnují se skutečnému popisu historických událostí. Knihu rozhodně nedoporučuji, dobrá je snad jen na podložení houpajícího se stolu... :-(
Tomu, kdo o koupi knihy přemýšlí, doporučuji napřed přečtení recenze od Olgy Lomové (https://sinopsis.cz/2047-aktuality-2/).
Pěkná publikace. Raději než recenzi od zahořklé profesorky čínské poezie, jejíž výstupy v médiích jsou rok od roku směšnější doporučuji tuto: https://www.asiaskop.cz/kultura/dejiny-cinske-lidove-republiky-z-pera-ceskych-sinologu-jsou-odvazne-i-prinosne
Nebo si raději knihu sami přečtěte a udělejte si svůj názor.
Zajímavě napsána kniha. Spousta nových informací a souvislostí. Oceňuji kritický pohled autorů na současnou Čínu.
Podobná publikace v ČR dlouho chyběla. Kapitola o současných českočínských vztazích je velmi dobrý, ale značně depresivní studijní materiál.
Pánové Kučera a Lavička jsou naši profesoři na UP v Olomouci, a jejich hodiny jsou vždy zážitkem, informativní, kontroverzní, nutící myslet a dávat do souvislostí. Jejich kniha je na tom úplně stejně. Porovnání názorů i interpretací, to vše poměrně přístupné zainteresovanému čtenáři.
O Číně bez adorace jak známe z Pražského hradu ale i bez apriorní negace jak zní z některých sino-serverů. Čtivé, zajímavé, někdy možná kontroverzní. Doporučuji.
Kvalitně podaný popis moderních dějin Číny, který nelze označit za extrémní na žádnou stranu ve smyslu zuřivé kritiky systému, ideologie nebo ohledu na lidská práva na jedné straně a přílišného důrazu výhradně na ekonomické zájmy bez ohledu na jiné aspekty na straně druhé. Rozhodně se nevyhýbá kritice negativních jevů souvisejících s Kulturní revolucí či Velkým skokem.
Pro podrobnější popis vnitrostranických vztahů a zákeřnosti Maa v zákulisních bojích od 30. let nadále až do jeho smrti, a to i ve vztahu k Čou En-lajovi lze doporučit knihu Mao od Philipa Shorta nebo od Johny Hallidaye a Jung Chang. V obecné rovině lze uzavřít, že bez bezohlednosti a bezskrupulóznosti se žádný z velkých diktátorů neobešel.
K Nankingskému masakru pak lze podrobnosti najít v knize od Iris Changové pod stejným názvem. Ke vztahům s USA v období konce šedesátých a počátku sedmdesátých let pak kterýkoli z dílů memoárů Henryho Kissingera.
Jedinou vadou na kráse pro mě v některých případech byla moje neschopnost ztotožnit některé osoby s případně známými jmény díky přepisu čínských jmen v transkripci pinjin, v níž výhradně kniha čínské reálie popisuje.