Dekameron
Giovanni Boccaccio
Píše se rok 1348 a ve Florencii vypukla morová epidemie, proto deset mladých lidí prchá na venkov a čas si krátí vyprávěním žertovných milostných příběhů– to je rámec Bocciacciova vrcholného díla. Tento cyklus sta novel se zařadil do zlatého fondu světové literatury. ilustrace tvoří reprodukce uměleckých děl vzniklých od středověku až po období baroka jazykově a stylisticky nápaditý překlad Radovana Krátkého ... celý text
Přidat komentář
Po shlédnutí skvělého divadelního představení -Dekameron- v Českém Krumlově, jsem se na knihu velmi těšil. Bohužel mne zklamala. Čekal jsem hodně vtipu a moudrosti, ale byla to pro mne spíš nuda. Podle knihy bych soudil, že ve světě té doby byli všichni muži nevěrníci a všechny ženy nymfomanky. Jazyk se omezuje na několik málo obratů, které se neustále opakují. Prostě bylo těch líbezných a ctnostných paní na mne trochu moc. Omlouvám se autorovi a všem, kterým se kniha líbí a hvězdičky dávám, za odvahu napsat ve své době knihu s takovým námětem. (Poznámka k vydavateli - tolik překlepů a chyb jsem už dlouho neviděl - sazeč byl asi opilý, jinak to není možné.)
To je něco tak strašně hezkého! Dekameron zbožňuju a kdybych měla doporučit, kterou knihu si vzít na pustý ostrov, tak to bude rozhodně Dekameron. Je zde směsice příběhů, které bych mohla číst pořád, některé smutné, jiné veselé, ale dohromady je to velká paráda.
Tlustá kniha, ale s vypovídající historickou hodnotou a to mám ráda, takže se k ni rozhodně ještě někdy vrátím.
Ona ne každá klasika musí býti také superintelektuální, že... Já ji povětšinou ráda, ale Dekameron mě tedy vysloveně zklamal. Zohledňuji samozřejmě dobu, ve které vznikal, její ryze zábavný účel i téma, o kterém je, ale nemůžu si pomoct - Rytmus života hadr. Všechny příběhy na jedno hrozný brdo, absolutně bez vtipu a plný italskejch blbečků. Příběhy jsou autorem provázány skutečně, jen aby se neřeklo, a poloviční délka by dílu taky lépe slušela. Sláva, která dílo provází, pochází, domnívám se, pouze z pikantnosti námětu, kterýžto musel být ve své době v psané formě skutečně skandální. Omlouvám se, Boccaccio, ale takový mám z knihy pocit.
Na to že je to povinná četba se kniha četla hezky. Takový erotický román dřívější doby.
Velmi hezká oddechová literatura. Příběhy lidí se velmi podobají i naší době. Lidé se evidentně nemění. :)
Knihu jsem četla poprvé už strašně dávno a moc se mi líbila. Po letech jsem se k ní vrátila a zase mě pobavila. Ten nápad se záložkou, jak radí boxas, se mi líbí, asi ho budu praktikovat u více knih, které mám přečtené a oblíbené, ale nedávám už je na jeden zátah.
Trochu těžší čtení, ale po zapracování mě tyto lehce erotické příběhy bavily. Bylo pro mě zajímavé čerpat hodnoty a morálku tehdejší doby, přenesené a řádcích tohoto umělce.
V té době určitě zajímavě psané. Když si řeknu, že ta knížka přežila tolik století, tak přidám jednu hvězdu navíc. Jinak, někdy nuda, někdy humor a nemravnost. Nechám si jí v knihovně, ale číst už jí asi nebudu
Skoro sedm set let staré příběhy . Láska a její stíny, po tisíciletí neměnné, a přec pro dnešní dobu se tato kniha jeví jako poklad, pro uvědomění, že láska ochuzená o lyrickou poetičnost touhy a citů , nemá tu jasnou zář.
Knihu jsem četla v rámci povinné maturitní četby a moc se mi to líbilo. Každý příběh měl něco do sebe a celý tento autorův nápad se mi moc líbil.
Pořiďte si jednu dobrou záložku!
Vložte ji do této knihy a až vám bude smutno a svět bude plný problémů, nelásky, nepochopení a starostí a trápení, tak si knihu otevřete tam, kde jste před několika dny, týdny, měsíci či roky skončili, a jeden dva příběhy si přečtěte...
A svět vám bude připadat zase o kousek lepší a vaše starosti menší.
To vám slibuji!
Snažil jsem se, snažil, ale dávám si pauzu, jsem v půlce.. Některé příběhy vtipné, některé méně, ale jedním dechem to přečíst nedokážu.
Duch starých časů. Místy sice trochu nudné a dlouhé, ale je to střídáno skvělými a zábavnými zápletkami.
Začala jsem číst, pak odložila. Příběhy působivé, jen se mi připadají pořád stejné. Ale já to nevzdám mám v plánu ji dočíst.
Ze začátku se mi kniha líbila, ale poté si byly příběhy příliš podobné, takže brzy začalo být čtení dost zdlouhavé. Zvládl jsem knihu přečíst do poloviny, ale dále to nešlo :(.
Ano to je pravda, určitě nedoporučuji číst od začátku do konce. Doporučuji knihu zakoupit a u přečtených povídek si dělat tužkou tečky. :-) Je to lehké čtení ale je toho moc, i pro toho nejvytrvalejšího čtenáře. je škoda si knihu, která vás vtáhne do Itálie 14. století kazit .
Štítky knihy
láska mor zfilmováno 14. století italská literatura rozhlasové zpracování renesance (literatura)
Část díla
- Den čtvrtý: Příběh čtvrtý 1352
- Den čtvrtý: Příběh desátý 1352
- Den čtvrtý: Příběh devátý 1352
- Den čtvrtý: Příběh druhý 1352
- Den čtvrtý: Příběh osmý 1352
Autorovy další knížky
1975 | Dekameron |
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
1992 | Malý Dekameron 1 aneb Podoby lásky |
1984 | Fiesolské nymfy |
1992 | Malý Dekameron 2 aneb Obratnosti lásky |
Některé novely jsou celkem nudné, ale pořád jich obsahuje více zábavných, vtipných a i poučných. Každý by měl přečíst alespoň pár příběhů.
Doporučení: po té, co se překoušete autorovým popisem té doby, je kniha mnohem lepší zajímavější. Tak neodhazujte knihu do kouta :D