Démoni apokalypsy
Michael Weber
Nelítostná doba na konci třicetileté války na Moravě a v Čechách. Čas divokých náboženských a mocenských sporů mezi katolíky a protestanty. Švédská vojska pod velením slavného generalissima Torstensona dobývají bohatou Olomouc a připravují se k útoku na Brno a císařskou Vídeň. S nimi se do svého rodiště vrací tajemný kaprál Coppy. Vzdělaný a vychytralý protestantský válečník se zamiluje do krásné paní Elišky z nepřátelského katolického tábora. Do cesty se mu však staví nejen její víra, ale i původ. Zatím země těžce strádá, hoří města, lidé umírají, trpí hladem, šíří se mor... Kniha zkušeného autora historických románů vykresluje plastický obraz pohnuté etapy českých dějin a ukazuje, že i uprostřed válečného běsnění lze nalézt stopy lidskosti a laskavosti.... celý text
Přidat komentář
Celou dobu jsem musela přemýšlet, co že to vlastně čtu. Velmi oceňuji tu obrovskou práci, kterou si autor zřejmě dal s heuristikou, ale zpracování mi tedy bohužel nevyhovovalo. Výsledkem je něco, co připomíná kvalitního Englunda, do kterého někdo naplival spoustu nevkusných pikantérií. Asi jako kdybyste se snažili udělat Respekt stravitelnější lidovým masám tím, že ho prošpikujete drby z Blesku. Bohužel ani ty povrchnější části knihu neudělaly čtivější, a kdyby je autor vypustil úplně, už by to vlastně nebyla beletrie. Takže můj výsledný dojem je opravdu rozpačitý.
Tedy tahle kniha mi dala zabrat. Několiktát jsem ji chtěla odložit, ale přece jenom jsem ji dočetla. Asi proto, že jsem chtěla vědět, jak to s Coppym dopadne. Dost mi vadil detailní popis všech bitev a historie. Chvílemi mi to přišlo jako studie Třicetileté války a vlastní příběh se odehrával někde na pozadí bojů.
Nicméně kniha má určitě svou hodnotu, pro někoho určitě i dost velkou. Já se k ní už nevrátím.
(9. 10. 21 - 23 356 - 62)
Trvalo mi se začíst, na můj vkus tam bylo příliš mnoho historických detailů, což zas jiným může připadat dobré. Ale nakonec mě to chytlo
Poměrně rozsáhlý historický román z období Třicetileté války. Hlavní hrdina v něm popisuje vývoj a průběh bojů na Moravě i v Čechách, Ukazuje hrůzy, které se dotkly většinou chudého lidu. Válka nepřinesla nic dobrého. Hlavní hrdina však překvapil tím, jak se v závěru, po prožitých zkušenostech k mnohým čestně zachoval.
Teda, tohle byla opravdu výzva...
Půlku knihy mi trvalo se začíst...
Doba to byla zlá, to jistě, ale kniha byla zbytečně zdlouhavá...
Tuto knihu fakt nemohu doporučit...
Trochu jiné pojetí třicetileté války, než na jaké jsme my, čtenáři odkojení Třebízským a Durychem, zvyklí. Drsnější a akčnější a si je to dobře. Tím se historická literatura dostává blíž dnešnímu čtenáři. Durychova poetika by jich asi hodně odradila. Zároveň to s sebou ale nese i hlavní kaz této knihy. To je popis postavy hlavního hrdiny. Tento neurvalý drsňák (tam nevidím problém, taková byla doba) toho zvládá víc než James Bond. Kolem padají tisíce a on v čele většinou vyvázne jen s oděrkou. A pak se navíc najednou během 1/2 hodiny v závěru z něj stane skoro světec. Takže správně asi 4,5*.
Dlouhá válka. Dlouhá kniha.
Přestože mě historie naší země zajímá, toto pro mě bylo hodně náročné čtení. Každá válka s sebou nese jen utrpení a smrt. A to bylo v knize barvitě popsáno, což by mi nevadilo, kdyby se identické pasáže neopakovaly několikrát dokola. Poprvé, kdy jsem se těšila, kdy bude konec - války i knihy.
Kniha o třicetileté válce a především bojích v naší zemi. Čtení je to sice nepatrně náročnější neboť kniha obsahuje velké množství popisovaných válečných akcí. Najdete zde také mnoho postav. Ale celkově je kniha lahůdkou pro každého, kdo se rád utápí v historii.
Jednou za čas si ráda přečtu historický román, ale tahle kniha mě tedy nezaujala. Nejspíš mně úplně nevyhovuje styl autora - takové "šli jsme tam, něco jsme dohodli, pak jsme to vyplenili a šli jsme jinam" - musím přiznat, že jsem ke konci už četla bez nějakého nadšení a pár stránek jsem i jen prolistovala.
Pěkně napsaná kniha, historicky správná a detailní. Jazyk a styl, kterým je napsaná se mi moc líbí. Jen těch detailů na mě bylo moc. Po 200 stránkách jsem knihu odložila, neboť se děj nikam neposouval. Popisoval se sled událostí měsíc po měsíci ve válečné době. Děj zde vlastně zcela chybí. Bohužel jsem se ani po těch 200 stranách knihy nedočkala opuštění Olomouce a dobývání Brna.
Drsná doba, drsná kniha aneb třicetiletá válka na Moravě. Výborný historický román i když hodně depresivní. Pro mě o to víc zajímavé, že bydlím v Brně. Doplnil jsem si vzdělání , za mě plný počet hvězd.
Dobrá kniha, ale smutné čtení. Tu bídu a zmar se autorovi podařilo vylíčit hodně přesvědčivě. Vše podstatné už tu bylo řečeno v předcházejících komentářích. Dá se jen souhlasit. Opravdu výborné.
Děkuji autorovi za všechny "šťouraly" a čtenáře z Brna a okolí za reakci a podrobné upřesnění obléhání Brna. V Brně opravdu až do dneška odbíjí na svatopeterské věži poledne už v 11. hodin a také brněnské rádio Petrov každý den hlásí čas, že je 11. hodin, zatímco na věži Petrova odbíjejí už poledne....
Pro hankapimi (a všechny čtenáře z Brna a okolí): zaujala mě Vaše poznámka ke zvonění v 11 hodin. Samozřejmě, že tuto legendu znám, ale nemohl jsem ji v knize použit. Vznikla až v pozdějších desetiletích po obléhání Brna. Zde přepisuji část textu z knihy vynikajícího brněnského historika Pavla Balcárka ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Balc%C3%A1rek ) "Ve víru třicetileté války" (2011) str. 419 z jehož prací jsem také čerpal:
"....město Brno bylo zachráněno. Po západu slunce (15. srpna) Švédové žádali o příměří, aby mohli odnést raněné a pohřbít mrtvé..... Známá brněnská pověst o zvonění poledne na věži petrovského kostela již v 11 hodin, což mělo údajně oklamat Torstensona, hodlajícího - pokud nebude Brno do 12 hodin dobyto - od města odtáhnout, tedy přehání. Kromě toho byl kostel na Petrově od prvního obléhání Brna v roce 1643 pobořen, takže zvony by nebylo kde zavěsit. Ten den se totiž podle zápisků v deníku samotného Raduita de Souchese bojovalo až do setmění. Dokladem životnosti pověsti je však ten fakt, že se poledne v Brně na svatopeterské věži vyzvání v 11 hodin až do dnešních dob..... Brno švédská armáda opustila 23. srpna. Před tím však Švédové vypálili ještě.....atd."
Děkuji všem čtenářům za pozitivní i kritické reakce a přijímám je s pokorou a poučením. Nebylo snadné tuto děsivou knihu plnou krve a násilí psát, není jednoduché ji číst.
Michael Weber, autor
O třicetileté válce v Čechách a na Moravě je historických knih jako šafránu. Démoni apokalypsy od M.Webera je studnicí historických informací , klobouk dolů před seznamem uvedených a nastudovaných pramenů autora o této době . O válce nelítostné, kruté, kdy lidský život nemá pražádnou cenu, vraždění, mrzačení, vypalování měst a vesnic, bída, hlad a nemoci... O rabování, ničení i krádežích českých a moravských pokladů a sbírek. Prožívala jsem obléhání mého rodného Brna a těšila se na to, až zvony na věži Petrova odbijí v 11. hodin poledne a Torstenson se svojí armádou odtáhne - a nedočkala se... Buď to autor v uvedených pramenech nenašel nebo to pominul jako pověst ... Ale obránci Brna se proti několikanásobné přesile Švédů bránili statečně, zarputile - a úspěšně !!
Coppyho úvaha při obléhání Brna :
Poprvé jsem si uvědomoval, že je tady něco, co nejde jen tak vojensky vyhrát. Nenávist, obavy, odpor ze zlého Švéda. Chvála žádná, jsme cizáci - jednou v Němcích, jednou tady. A oni ať jsou jacíkoliv, třeba katoličtí - jsou tu doma. To nešlo zlomit, zvrátit jen tupou silou, vnutit. Sjednotili se k odporu. Skrytém, partyzánském, každodenním...
Možná jeden z nejlepších historických románů, jaký jsem kdy četl. Navíc o třicetileté válce, o které moc autorů nepíše. Po Zpovědi inkvizitora je to druhá kniha, kterou jsem četl od tohoto autora. Sedí mi jeho styl vyprávění v první osobě, který brousí k dokonalosti. Příběh je vystavěn a drží se "skutečné historie", nejen volně inspirován, jak tomu často bývá, za což také patří autorovi můj dík.
Výborně podaný román, či spíše možná kronika o dobývání Moravy Švédy za třicetileté války. Obdivuji autorovu erudovanost a snahu nastudovat k danému tématu co nejvíce litetatury a pramenů. Tak by tomu u kvalitního historického románu mělo být. Bylo to moc příjemné seznameni/připomenutí poněkud opomíjeného období v našich/evropských dějinách. Po faktografické stránce nemám co vytknout. Kniha byla doslova nabyta informacemi, jen na mě působilo, že někdy až moc na úkor vlastní osy přiběhu hlavního hrdiny. Kniha se díky tomu trochu hůře četla.
Věrohodné vyprávění o třicetileté válce mě přikovalo ke knize, kterou jsem s obavou brala do ruky, protože jsem tušila masakr (masakr to byl), a také už vím, co pan spisovatel umí. Nezklamal. Přede mnou se rozprostřel mistrně popsaný obraz bídy,
utrpení našeho národa a popření lidskosti.
Množství prostudovaného písemného materiálu autorem o třicetileté válce ve mně vzbuzuje úctu, kniha pak smutek z toho, že člověk zapomene, že byl člověkem.
Tato kniha mě mile překvapila. Skvěle napsaný příběh o třicetileté válce a hlavně jak probíhala u nás. Dozvěděla jsem se něco nového. A obdivuju autora za množství prostudované literatury.
Štítky knihy
Brno Praha láska třicetiletá válka (1618-1648) Morava 17. století Čechy Olomouc historické rományAutorovy další knížky
2014 | Zpověď inkvizitora |
2012 | Deník prostitutky – Dvojí život paní Ester |
2016 | Démoni apokalypsy |
2012 | Neronův Řím |
2014 | Nero a smrt |
Je mi líto, ale nedočteno. Je znát mravenčí práce s detaily, kterou musel autor vynaložit a určitě i spousta dřiny s hledáním historických reálií, ale po 200 stranách jsem musel odložit. Jak už tu bylo řečeno, dělá to na mě dojem jakéhosi válečného deníku, který se nikam neposouvá, nějaký děj, co by mě zaujal jsem nezaznamenal a řada věcí se opakuje - přišli jsme tam a tam, potoky krve, masakr, všechny jsme zabili, teď se za to stydím a pak zase nanovo.