Den přizpůsobení
Chuck Palahniuk
Chuck Palahniuk je prominentní americký spisovatel, jenž má na kontě patnáct románů a v USA prodal celkově přes pět milionů knih... Zároveň patří k autorům, jejichž tvorba je v češtině téměř kompletní. Nyní přichází - po několika letech - s dlouho očekávaným novým románem. Autor se opět nebojí provokovat a nadhazovat kontroverzní témata originálním způsobem. Tentokrát se pustil do neotřelé teorie o tom, že pro nejlepší možné fungovaní společnosti je nutné, aby se jednotlivé skupiny obyvatelstva držely pospolu podle své příslušnosti. Ať už jde o bílé, černé nebo homosexuály. Reorganizace společnosti je nutná proto, že v současném světě přebývá mladých mužů, kteří by jinak museli narukovat a zemřít ve válce. Přebytek mladíků bez perspektivy totiž nahrává matriarchálnímu uspořádání, což není dlouhodobě udržitelné a výhodné. Mladé muže je potřeba zaměstnat něčím pořádným, třeba převzetím vlády a přerozdělením pravomocí, dohledem nad dodržováním nových pravidel, sledováním seznamů či řezáním uší. Den přizpůsobení se blíží.... celý text
Přidat komentář
Pro mne jedna z nejhorších knih, které se mi za poslední dobu dostaly pod ruku. Příběh je velice plochý, nejde do hloubky, postavy si neoblíbíte, scény se míhají a nic nezanechávají. Celé zpracování jde autorovi na ruku a děj je hrnut tak, aby nemusel autor nic hlouběji vysvětlovat, což působí v konečném důsledku spíše neuvěřitelně a zmateně, místy protichůdně a konečný konstrukt na mě bohužel nefungoval. Žádná rebélie a buřičství se nekoná.
Více než cokoliv jiného jde o politickou satiru psanou pro Američany - nedomnívám se, že u nás může obsah fungovat na čtenáře stejně. Dílu by slušel čtvrtinový rozsah povídky. Obávám se, že debutující autor by s tímto dílem neuspěl, přičemž Palahniuka zachraňuje pouze to, že je to již zažitý Palahniuk. Je mnoho lepších post apo. a dystopických fungujících příběhů a orwellovských prostředí. Den přizpůsobení je bohužel Céčkový příběh, který má v americkém prostředí možná na víc.
Všechno, co jste chtěli vědět o řešení rasismu, sexismu, machismu, homofobie, zkrátka nerovnosti ve všech ohledech, dalších -ismů, případně -bií, a zeptat se na ně Palahniuka by vás ani ve snu nenapadlo... Jako obvykle - je to radikální, kruté, občas trochu nechutné a vždy bez iluzí o lidské přirozenosti, mezi řádky však tu a tam probleskne účast a něha (nejčastěji vůči těm, co jsou mrtví nebo brzy budou), o humoru ani nemluvě. Ano, s orientací v postavách je to složitější - ale koneckonců, ještě jedno přečtení, abych obdivovala i individuální příběhy, nejen konstrukt a jazyk, mě nezabije. Možná...
Tak nevím... Ano myšlenka zajímavá, ale nelíbilo se mi zpracování. Četlo se špatně, v postavách jsem se ztrácela, příběh byl zmatený.
Pocity smíšené. Ano, bezesporu perfektní, pravdivá i veselá provokace pod laskavým duchovním vedením geniálního Talbotta... Jen mi někdy dělalo problém se orientovat v tom množství postav (a některé navíc občas jednaly jako ti magoři ze Strašidel, kdyby se v minulé knize začali nudit :D ) a čtení se tak zadrhávalo.
Pokud někdo pochyboval v posledních letech o Palahniukovo kvalitách, tak tato kniha pochybovačům zavře ústa. Postmodernistická satirická bible.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
2005 | Klub rváčů |
2009 | Snuff |
2007 | Strašidla |
2010 | Neviditelné nestvůry |
2012 | Prokletí |
určitě mi z té přehršle intertextuálních odkazů a parodií spoustu uteklo, ale no, nevím... jako bych pil výluh z třikrát vymáčeného čajového pytlíku, Palahniukova pytlíku... že by Mistrovi začal docházet dech?