Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29816/bmid_den-trifidu-65e21d5db9c39.jpg
5
5757
5757
Když vyšel poprvé v roce 1951 Den trifidů od Johna Wyndhama, měl autor knihy za sebou už řadu románů a povídek. S nimi však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil rychle za sebou hned několikeré knižní vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval pak již nastálo vědeckofantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. Verše přeložili Hana Žantovská a Jan Zábrana. Vydání třetí, opravené. (= První necenzurované)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1990 , OdeonOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších "post apo" knížek, které jsem zatím četl.
I když to může být pro ty, kteří knížku zatím nečetli, překvapivé, Trifidi jaksi nejsou hlavními "hrdiny" a záporáky děje, ale jde úplně o něco jiného.
V podstatě jen mírně využily situace, která se začala vyvíjet směrem, kterým se to u lidí jaksi dá čekat.
Budu si ji muset zopakovat a pak po ní konečně zkusím i Noc Trifidů, která mě snad nezklame :o)
Kdysi mne úplně nadchla, zanechala stopu, ale pomalu nazrává čas si ji po více jak 1 letech znovu přečíst :-)
Pominu-li Vernea, toto je jedna z prvních novodobějších sci-fi knih, kterou jsem četl. Občas je to s lidskými vášněmi a zálibami tak, že v lidech dřímají a bývají probuzeny právě například knihou. Trifidi ve mě vzbudili neutuchající zájem o postapo žánr, který se projevuje i v mém běžném životě (ano, mám doma připravený emergency bag a ano, nosím u sebe neustále survival kit..) a nevypadá to, že to, co ve mě vzbudil Wyndham svými trifidy, mě jen tak opustí.
Ač nejsem zrovna zarytým fandou sci-fi žánru, toto je naprostá klasika. Rostlinky mi přišly spíše jako druhotný děj, ale poselství je myslím celkem jasné...
„Vzpomínáš si, co říkal Michael Beadley o napjatém laně, po němž jsme kráčeli dlouhá léta? Víš, já si myslím, že jsme z něho konečně spadli – a jen několik málo z nás tento pád přežilo.“
Páni tak tohle byla jízda... Knížku jsem se chystal přečíst dlouho když je v žebříčku tak vysoko. Pak mi jí doporučil i kamarád, který ji kdysi četl a moc se mu líbila. Tak jsem se na ní vrhl i já. Okamžitě jsem se do knížky začetl a nedokázal jsem přestat. Jako protiválečný román bude stále aktuální i po více než šedesáti letech od jeho vydání. Velmi uvěřitelný je popis postapokaliptického světa a vývoj v myšlení a morálce lidí. Knížku rozhodně všem doporučuji.
Teď zkusím i Noc Trifidů i když od ní raději moc nečekám.
Bože, jak jsem tuto knížku milovala! Čtení v horkém dni na balkoně byla přímo extáze (četla jsem ji jako dítě a pak asi o desetiletí později - líbila se stále, určitě se k ní vrátím) Že by/se ve skutečnosti lidé chovali/chovají ještě hůř, dokládají bohužel příklady z praxe. Tenounká slupka civilizace nám poskytuje dočasnou iluzi, že jsme civilizovaní lidoopové. Myslím, že bát by se měli Trifidi :)
Knize je darována celkem jednoduchá, ale skvělá myšlenka. Je zajímavé pozorovat, co všechno jsou lidé schopní udělat z pudu sebezáchovy, jak se v takových situacích ze všech oprávněně stávají sobci..to je dost varující.
On to vlastně ani tak není sci-fi jako spíš filozofický a protiválečný román, poukazující na negativní rysy lidské povahy v dobách míru a klidu i v dobách krizových. Vzhledem k době vzniku se ani není čemu divit. Přesto má i dnes pořád co říci a v některých pasážích až mrazí. Knihu lze rozhodně doporučit nejen milovníkům sci-fi nebo spíš postapo literatury, ale i všem ostatním, zvláště když při čtení rádi trochu přemýšlejí. Výborná.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od dětství. Četla jsem jí snad už 15x a ještě určitě mnohokrát budu
Ještě dnes si dokážu vybavit pocit, jak jsem se strachovala o všechny človíčky, kteří se s trifidy museli potkat... I když to byla fikce, byla vylíčená tak, že jsem tomu věřila. Jedna z mála sci-fi, kterou jsem přečetla a opravdu mě bavila.
Kniha, která mě přivedla k scifi a fantasy literatuře, které jsem až na drobné zálety stále věrný. Asi bych neřekl, že to je nejlepší postapo kniha, ale rozhodně je nejlepší ve své době vzniku.
Hlavní myšlenka knihy byla velice zajímavá a propracovaná, ale příběh mi místy přišel takový strnulý, nebyl v něm žádný velký dějový pokrok. Kniha mi hned od začátku hrozně připomínala Orwellův román 1984. Vypravěč vypráví v -ich formě, je to mladý muž okolo 30 let v Londýně, a ta spousta myšlenkových úvah se přímo nabízí k porovnání. Tím nechci říct, že by se autor snažil čerpat z jiné knihy - to určitě ne. Ale já osobně se prostě nemohu ubránit srovnání.
V každém případě je to však velmi dobře promyšlený a napsaný příběh, takové klasické sci-fi...
Nedávno jsem knihu náhodně vytáhl z knihovny a začetl se do ní někde od třetiny. Ani nevím jak, a už jsem skoro u konce. Tentokrát jsem si ale vychutnával části, které jsem při prvním čtení jen přeletěl, třeba Cokerovi monology o "bezmocnosti" žen jsou geniální.
Myšlenka super, filosofie knihy mě uchvátila, ale provedení bohužel pro mě hrozně nudné, žádná extra akce, žádné napětí... škoda.
Moc pěkná kniha. Viděla jsem i film a obojí se mi líbilo i když ve filmu něco pozměnily. Určitě si ji ještě někdy přečtu.
Skvělé sci-fi moc se mi líbilo, naprostá klasika. Vracím se k ní opakovaně...
Den trifidů je naprostá klasika a nemůže chybět v žádném deníku správného fanouška scifi (i když je to spíše postkatastrofický román). Snad se v příběhu najdou méně logické okamžiky, ale celkově je to román natolik čtivý, že to čtenáři obvykle autorovi odpustí. Boj oslabeného lidstva proti zdegenerovaným rostlinám je na příběhu několika málo hrdinů popsán tak sugestivně, že z toho člověka někdy až mrazí. Není těžké se vcítit do pocitů hrdinů a vklouznout do jejich rolí. Kniha čtenáře udrží v napětí až do konce a poskytne také mimořádný čtenářský zážitek.
8.9.2015 - přečteno pošesté a opět dokonalý prožitek.
Asi moje nejoblíbenější od Wyndhama. A příběh je taaaaaaak slavný, že nemá smysl psát něco dalšího. Klidně bych dal 10 z 5ti možných, jestli mi rozumíte :-)
Láska po prvním i druhém přečtení.
S radostí tuhle sci-fi klasiku každému doporučuji (vím jen o jednom, kdo ji nedočetl).
Den Trifidů je originální a poutavá knížka a v dnešní době, kdy jsou noviny plné katastrofických scénářů i podnětná :)
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Skvělé počtení. Jak málo stačí k lidskému zániku.