Den Trifidů
John Wyndham (p)
Když vyšel poprvé v roce 1951 Den trifidů od Johna Wyndhama, měl autor knihy za sebou už řadu románů a povídek. S nimi však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil rychle za sebou hned několikeré knižní vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval pak již nastálo vědeckofantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. Verše přeložili Hana Žantovská a Jan Zábrana. Vydání třetí, opravené. (= První necenzurované)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1990 , OdeonOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha je prostě úžasná, originální nápad a jeho skvělé zpracování nemůže znamenat nic jiného, než dobře strávené odpoledne
Kniha je výborná a bezkonkureční. Četla jsem jí již několikrát. Film mě bohužel zklamal.....prostě není nad knihu.
Před mnoha lety to byla má první sci-fi kniha a hned mne uchvátila. Právě dnes dávají druhý díl filmu Den Trifidů. Není to špatné ... ale kniha je většinou vždy lepší. Budu si muset knihu znovu přečíst.
Dobrá sci-fi.Ani mně nevadilo,že se jedná o chodící kytky.Nejsem fanda "čistých" sci-fi,ale tahle se mně moc líbila.Vlastně je to jedna z nejlepších knížek tohoto žánru,které jsem četl.Takže i když jsem možná trochu naivně čekal nic moc zábavu,nakonec jsem byl příjemně překvapen a dávám 4 hvězdy.
„Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“
Četl jsem ještě na základní škole. Po letech jsem si musel koupit nové vydání. Je to jedna z prvních sci-fi knih co jsem četl a jedna z prvních knih, které nasměřovali můj oblíbený žánr :)
Poprvé jsem ji četla velmi dávno a teď se mi dostala do rukou znovu a zjišťuji, že se mi líbila tehdy i dnes
Jedna z prvních sci-fi, kterou jsem četla, po letech jsem se k ní opět ráda vrátila. Doporučuji i dnešním čtenářům a doporučuji i volné pokračování od Simona Clarka Noc Trifidů.
Po psychologické stránce dobře odvedený sci-fi příběh. Ačkoli jsem měl zpočátku malý předsudek, že mě nemohou zaujmout nějaké "chodící rostliny", přesto jsem se do příběhu začetl a musím uznat, že mě kniha dostala. Následné pokračování (Noc trifidů od Simona Clarka) už se veze trochu na vlně zajímavého nápadu, ale nedosahuje kvalit Wyndhamova díla, které je víc psychologické.
Skvělá knížka od které jsem se alespoň já strašně nerada odpoutávala!Doporučuji!;)
Skvělá kniha, trochu zamyšlení nad lidstvem a jeho dominancí. Hodně jsem se bála volného pokračování jménem Noc trifidů, ale je to napsané mazaně - z pohledu syna hlavního hrdiny a časově o 20 let později, takže změna stylu je vlastně logická a žádoucí.
Nebýt těch pitomých Vládců z nebes by byli Trifidi mou první post-apokalyptickou zkušeností. No každopádně tato kniha byla ve své době asi skutečně průlomová, skoro bych řekl, že z ní dodnes mnoho autorů čerpá. Skvělý zážitek. 85%
Výtečná kniha a natolik jsem si oblíbil autora, že jsem začal sbírat jeho první vydání a právě tato kniha byla první, kterou se mi povedlo vydražit na jedné aukci.
Doporučuji si přečíst. Obzvlášť lidem, kteří čtou scifi poprvé, protože není technologická, ale její pojetí je o lidských osudech a bližší zařazení v rámci scifi bych asi uvedl postkatastofická ...
Sci-fi opravdu nemám ráda. Toto byla první (a zatím poslední) sci-fi knížka, co jsem četla. A musím říct, že mě nadchla. Napínavé, zajímavé, prostě super. Doporučuji.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Komentář obsahuje drobné spoilery. Jelikož je vědecko-fantastická literatura moji zálibou, nemohl jsem o Dni Trifidů už dávno neslyšet. Nejsem ovšem zas takový knihomol, abych stihl za svůj život přečíst všechny knížky, o kterých se říká, že jsou dobré. Proto se mi jeden z milníků žánru dostal do rukou až nyní, ale nikoli jen náhodou. Komiksový původ mi přišel patrný od začátku do cca poloviny knihy, kde se projevuje především v epizodnosti jednotlivých kapitol. V tomto místě jsem si uvědomoval, že v rukou mám přes půl století starou knihu a můj přístup k ní byl poměrně chladný. Teprve až po přečtení sice zajímavého, ale nepříliš výrazného úvodu, mě titul opravdu chytl. Příběh ani tak negraduje do akčnosti a zběsilých zvratů, jako do hloubky psychologických a sociálních problémů, přestože si stále udržuje své tempo.
Tato druhá tvář knihy je také mnohem nadčasovější a předkládá stále aktuální témata, přičemž se naprosto vytrácí dojem něčeho starého, či naivního. V tomto ohledu mi připomněla můj milovaný Malevil. Trošičku zklamán jsem byl závěrem, ze kterého jsem vycítil jakousi autorovu nechuť zabývat se příběhem svých postav byť jen o špetku déle. Odkaz na neexistující „skvělé dějiny kolonie z pera Elspeth Caryové“ je přece jen hodně slabá tečka za výborným psychologickým sci-fi dramatem. Většina zajímavých postav také zrovna nedostala příliš prostoru a v příběhu tak ze zpětného pohledu fungují trochu samoúčelně. Přes tyto chybky je kniha velmi čtivá, téma stále atraktivní a do velké míry i originální. Pokud Vás ústřední téma z nějakého důvodu odrazuje od přečtení, děláte velkou chybu. Den Trifidů není totiž ani tak o hrozbě vyfantazírovaných rostlin, ale o naprosto reálné hrozbě vycházejících z nás - lidí.