Den trifidů
John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550544/bmid_den-trifidu.png
5
5803
5803
Postapokalyptická sci-fi The Day of the Triffids, Den trifidů, vyšla poprvé v roce 1951 a britský spisovatel John Wyndham se v osmačtyřiceti letech stal konečně slavným. Den trifidů čerpá z atmosféry doznívajícího traumatu druhé světové války a ovlivněn je zneklidňujícím obdobím války studené. A tak je Wyndhamův románový příběh možná více psychologickým než sci-fi románem. Román přeložil v roce 1971 nedávno zesnulý Jaroslav Kořán. Do té doby se o slavné knize mezi českými sci-fisty jen mluvilo ? pokud se samozřejmě nedostali k originálu. Dvacetiletý odstup a následné několikeré vydání svědčí o stálém čtenářském zájmu. Dnes už úsměvně působí skutečnost, že jakkoli si John Wyndham vybral za zemi původu člověkem vyšlechtěných trifidích monster Sovětský svaz, českému cenzoru se tehdy zdála vhodnější spíše Čína. A tak to taky ve většině následujících reedic zůstalo. Rozhlasová úprava vychází z odeonského vydání z roku 1990, které respektuje původní překlad Jaroslava Kořána. Čte Norbert Lichý.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
Radioservis
Originální název:
The Day of the Triffids, 1951
Interpreti: Norbert Lichý
více info...
Přidat komentář
Mile překvapila; mám jí v povědomí už od dětství, neboť jsme jí měli v knihovně, a četl jí prý táta. Vize předběhla svou dobu, ale asi svět zanikne jinak, ale už je to blíže, než bysme chtěli. Doporučuji klidně i jako první sci-fi na přečtení, pro tykdo nic takového ještě nečetli.
Krásná nadčasová kniha, která nutí člověka k zamyšlení. Samozřejmě jednak nad globálními záležitostmi lidstva, kam až člověk může dojít rozvíjením všech technologií, jak se mu jeho výtvory nakonec mohou vymknout. Samozřejmě také nad důsledky vyvíjení různých zbraní. Ale také nad tím, co je v životě nejdůležitější, jak se změní potřeby lidí po přežití apokalypsy, důležitost nejen zajišťování potravy, ale také zajištění vzdělávání, aby se lidstvo nevrátilo ke svým počátkům a nestalo se pouhými divochy. Také je zajímavé se zamyslet nad vývojem morálky a nastolení nových pravidel v nových podmínkách. Úžasná kniha. Nikterak obsáhlá počtem stran, jak je dnes v módě, ale přesto velice obsáhlá, co se týká obsahu a jejího poselství pro čtenáře.
Výborná kniha! Díky tomu, že se odehrává v Anglii, má takový trochu rozvážnější, gentlemanský, ráz. Přitom je rozpad společnosti popsán věrně a mrazivě. Příběhová linie je příjemně klikatá a často se vyvíjí jinak, než by člověk čekal, o překvapení není nouze. A především je kniha plná úvah o rozkladu společnosti, její barbarizaci a morálních dilematech - je důležitější držet se naučených zásad, které ale mohou vést k zániku lidstva?
Žádné velké okolky, od začátku vás to vtáhne do děje. Popisy omezené na nezbytné množství. Žádná vata a zbytečná výplň. Všechno je tak rychlé. Rychlé tak, že jsem byla překvapená, že to už končí. Většina postapokaliptických románů má společnou myšlenku a to, že největším nebezpečím pro lidstvo je lidstvo samo. A jestli toho využijí květiny, zvířata nebo jiný druh ...
Děsivé a poutavé zároveň. Do knihy jsem se začetl už na samém začátku. Představte si, jak by vypadal svět, kdyby v důsledku katastrofy nepředstavitelných rozměrů najednou většina lidstva oslepla. Těch málo lidí, jejichž zrak zůstal ušetřen, bude postaveno před těžkou volbou. Mají se pokusit pooci nevidomým nešťastníkům, přestože tím jen dokáží naprostou beznadějnost celé situace? To ale není vše. Největší hrozbou se stanou chodící lidožravé rostliny, uměle vytvořené člověkem, které využijí oslabení lidského druhu a začnou postupně ovládat planetu.
Den trididů je kniha s varovným poselstvím. Zahrávání si s přírodou nás všechny může přijít draho.
Den trifidů mi kdysi půjčila babička v knihovně. Vůbec jsem netušila o co jde a od té doby jsem knihu přečetla ještě asi 2x a musela jsem si jí pořídit. Je to jedna z nejlepších knih, co se mi dostala do rukou, troufám si říct, že patří mezi mých Top 5. Miluju tento žánr, miluju úvahy o konci lidstva a četla jsem toho plno, ale Den trifidů nad většinou jasně vítězí. Vím určitě, že se ke knize ještě vrátím a vůbec nelituji času, který trávím právě s ní.
Výborná kniha plná zajímavých myšlenek předstihující svou dobu. Těším se na další autorovy knihy.
Tak mně se knížka líbila moc. Přestože poprvé vydaná v roce 1951, tak působí nadčasově, připadalo mi, jako by to bylo napsáno dnes. Myslím, že autor vše vystihl naprosto trefně, včetně věty: Přijedou Američané a zachrání nás. :-)
A vůbec mi nevadilo, že dle některých byl příběh méně akční, co se týkalo trifidů. Chování lidí po apokalypse mě zajímalo daleko víc.
Četla jsem v září 2010. Podle mých poznámek:
Knížka se mi zpočátku vůbec nelíbila, pak to docela šlo. Podle doporučení od známého jsem čekala něco úplně jiného (každý máme svůj pohled).
Tohle je prostě naprosto úchvatná knížka. Nečtu sci-fi....nebaví mne, ale tohle je tak úžasné a na tu dobu, kdy to bylo napsané, je to až geniální.....rozhodně si to přečtu ještě jednou, dvakrát, třikrát.......
Když se probudíte v den,
o kterém náhodou víte, že je to středa
a všechno kolem připomíná neděli,
začnete tušit, že něco není v pořádku.
Příběh napsaný v roce 1951 !!!! pohltil spousty generací. Já jej četl již více jak pětkrát a stále má své pouto, své dobrodružství. Snad při každém čtení najdu nějakou novinku nebo zajímavost. Nutno dodat, že kniha u nás vyšla již v několika překladech a tak se sem tam do příběhu dostane nové slovo nebo jinak přeložená věta. Proto doporučuji, nečíst stále tu samou knihu, raději si kupte jinou. Teď naposled jsem si koupil (07-2017) další vydání nakladatelství BB/art s překladem Jaroslava Kořána. Dokonce i básně v této knize použité, jsou trochu jiné. Překladatelka Hana Žantovská jim vdechla nové kouzlo:
…...........................Tak už se tedy nebudeme,
…...........................za nocí toulávat.
…...........................Ač oba dosud milujeme,
…...........................ač stejně bude luna plát.
Co dodat k tomuto příběhu? Snad jen to, že nikdy a snad nikoho nezklame a tak není problém jej komukoliv věnovat. A i když víte, že dotyčná osoba snad nikdy nic nepřečetla, tohle jí pohltí.
Jediný nezdar u tohoto příběhu musíme přičíst filmové tvorbě. Do dnes nikdo nedokázal natočit Den Trifidů v takové podobě, aby se to líbilo stejně jako knižní předloha. Ale vzhledem k tomu, že tento rok vyšlo nové vydání i v mnoha zahraničních státech – je naděje, že se toho někdo ujme. Nejblíže tak k tomuto ztvárnění dospěl Danny Boyle s filmem 28 dní poté, leč místo Trifidů tam vložil zombíky – smůla.
V tomto vydání z roku 2017 je použit jiný obrázek na obalu. Opět je jiný než předchozí a je snad i lepší a výstižnější. Tento má na svědomí Karel Jerie. Český malíř a kreslíř komiksů. Což mě vede k otázce, zda by náhodou neměl náladu udělat alespoň komiksovou verzi této knihy.
Malá ochutnávka:
Z ulice pod mými okny se vznesl šílený a nakažlivěš děsivý výkřik. Ozval se celkem třikrát, a když zazněl naposledy, visel ještě hodnou chvíli ve vzduchu.
Otřásl jsem se......
…....teď jsem už věděl, že se děje něco strašného.
Už v roce 1951 poukazoval John Wyndham na nebezpečí přelidnění naší planety Země. Napsal, že 25 milionů nových hladových krků ročně povede ke kolapsu. Tato vizionářská myšlenka se v současnosti stává víc a víc probíranou snad na všech sjezdech a schůzích celého světa. Tak si tak říkám – kdy protivník nasadí Trifidy?
Z Trifidího oleje jsem vylouhoval několik citátů a už je má pan spisovatel na svém port-profilu.
CITÁT - V chaosu slepých jednooký králem.
Den Trifidů odstartoval moji zálibu v post-apokalyptických knihách a sci-fi celkově. Doporučila mi ji učitelka na základní škole :D
Jedná se rozhodně o jednu z nejlepších knih, co jsem četl a beru ji jako průkopníka tohoto žánru. Mám rád knihy, zaměřené na chování obyčejných lidí po katastrofě a J. Wyndham je v tomto směru opravdu velmi čtivý.
Obcas clovek v "Levnych knihach" narazi na poklad. O Dni trifidu jsem mela nejake matne povedomi jako o klasice sci-fi a knize, kterou bych si jednou mela precist. Jelikoz ale sci-fi vlastne nectu, asi by na seznamu "jednou si prectu" zustala hodne dlouho. No ale kdyz uz tam lezela za cca 60 Kc - nekupte to. Cestou domu jsem ji otevrela, ze se jen podivam na zacatek ... no a najednou jsem byla na strane 50, ani jsem nevedela jak. Ano mohlo to byt delsi, mohlo tam byt vice postav, ktere se zdrzi vic nez jen chvili, ale i tak se mi to hodne libilo. Zadne prekombinovane nebo prehnane akcni sceny, ale dobre plynouci kniha s nadcasovym pribehem. Donutil me premyslet o tom jak se svet stale zrychluje (coz je i hezky shrnuto na zacatku doslovu), jak je v vlastne v moderni dobe jednotlivec sam o sobe neuzitecny, co vsechno potrebujeme k zivotu,jak nam to za normalnich okolnosti pripada samozrejme atd. Nevim jak vy, ale ja bych byla v pripade nejake katastrofy uplne k nicemu, protoze o tom jak se vyrabi/delaji/funguji i ty pomerne jednoduche veci nevim vlastne vubec nic.
Pokaždé, když se mi do ruky dostane nějaká kultovní kniha, cítím se jako bych vstupoval na posvátnou půdu a v očekávání tajím dech s tím, co mě to vlastně čeká. A Den trifidů kultovní je! Dokonce mí rodiče, kteří žánr fantasy/sci-fi zrovna nemusejí, knihu kdysi četli.
Kniha je velice čtivá a líbila se mi. Nejsou zde žádné zbytečné popisy - jen úvahy, které se přímo pojí k nastalé kritické situaci. Samotný název se mi zdál poněkud zavádějící, protože těch rozbrojů s trifidy nebylo moc, ale autor se to snaží ke konci knihy vynahradit. Stejně tak prostředek knihy se mi zdál poněkud rozvleklý a dozvídal jsem se pouze co, kdo, kdy, kde a proč a kniha trošku ztratila tempo - proto ostatně hodnotím o jednu hvězdu méně.
Za co jsem rád je fakt, že kniha ve mně dokázala vzbudit emoce - konkrétně naštvanost a cítil jsem se přesně tak, jak bych se cítil za dané situace.
Knihu mohu jen doporučit. Umím si představit, že bych si ji přečetl znovu.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus strach invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál světová literatura postapokalyptická sci-fi napětí a spádAutorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Tak z teto knihy jsem byla opravdu nadsena. Chytila me uplne od prvni strany a nepustila az do konce. Zacatek mi pripominal probuzeni Ricka v nemocnici (walking dead) :)
Napad s Trifidy je genialni. Jejich vznik a rozsireni by klidne bylo mozne i mimo knizni podobu. Puvod onemocneni me do objasneni vubec nenapadl, ale ted nechapu, ze mi to nedoslo driv. Porad jsem cekala, ze i toto nejak zpusobili trifidi..
Libila se mi spousta trefnych uvah - o lenosti a pohodlnosti zen, moralni uvahy ihned a po letech.. chvili me napadalo, ze prezit takovou apokalypsu by nebylo spatne, citit tu svobodu, svet bez vlivu penez a vlad.. bohuzel, blba lidska (a tedy hlavne muzska) vlastnost by pro prezivci udelala s tou svobodou zase brzky konec.. super kniha, doporucuji ji vsem