Den trifidů
John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris
Postapokalyptická sci-fi The Day of the Triffids, Den trifidů, vyšla poprvé v roce 1951 a britský spisovatel John Wyndham se v osmačtyřiceti letech stal konečně slavným. Den trifidů čerpá z atmosféry doznívajícího traumatu druhé světové války a ovlivněn je zneklidňujícím obdobím války studené. A tak je Wyndhamův románový příběh možná více psychologickým než sci-fi románem. Román přeložil v roce 1971 nedávno zesnulý Jaroslav Kořán. Do té doby se o slavné knize mezi českými sci-fisty jen mluvilo ? pokud se samozřejmě nedostali k originálu. Dvacetiletý odstup a následné několikeré vydání svědčí o stálém čtenářském zájmu. Dnes už úsměvně působí skutečnost, že jakkoli si John Wyndham vybral za zemi původu člověkem vyšlechtěných trifidích monster Sovětský svaz, českému cenzoru se tehdy zdála vhodnější spíše Čína. A tak to taky ve většině následujících reedic zůstalo. Rozhlasová úprava vychází z odeonského vydání z roku 1990, které respektuje původní překlad Jaroslava Kořána. Čte Norbert Lichý.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , RadioservisOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
Interpreti: Norbert Lichý
více info...
Přidat komentář
Ja som si taktiež uvedomoval fakt, že sa jedná o starú knihu vydávanú primárne v časopisoch na pokračovanie. Verím, že kedysi v osemdesiatych rokoch by som si na takomto diele riadne zgustol. No dnes je doba iná: sme rozmaznaní a zhýčkaní. Kniha nie je pre mňa napínavá, neobsahuje žiadne prekvapivé momenty, dej sype sucho a jednotvárne... Ak by som si túto knihu neprečítal, o nič by som neprišiel. Iná sci-fi klasika - Enderová hra - tam to už bolo iné... ALE: sto ľudí, sto chutí.
Začátek knihy mě dostal až do samotného děje, slepota a nevědomí o dění ve světě v hrdinově kůži, neuvěřitelně jednoduché, ale vynikající(nemluvě o mluveném slovu, které je taktéž skvělé)...Filmová verze=ostuda...
Vzpomněl jsem u čtení i na Čapka(rur apod..)nevím proč,
ale uchvátilo mě to...jakožto pro mne první čtené scifi...
Kultovní záležitost obsahující hned několik ikonických scén které se staly součástí nejednoho zombie hororu. Hrdina který prospí apokalypsu a probudí se v opuštěné nemocnici, první krůčky ve zničeném světě a setkání s přeživšími kteří tvoří nové komunity a bojůvky. A také stále se množící a všudypřítomné bestie, zde v podobě rostlin které jsou schopné pohybu a zabíjejí jedem aby poté vesele kořenili v tlejících mrtvolách. Knihu hodnotím takhle dobře právě pro velmi působivě popsaný svět po apokalypse a také pro ony úvahy, zda je lepší starat se sám o sebe a nebo si zachovat lidskost a starat se o druhé. Psychologie postav bohužel není kdovíjak propracovaná, i když s hlavním hrdinou se člověk snadno ztotožní. V dnešní době už také kniha nepřináší mnoho nového, jelikož nápady a scény z ní byly mnohokrát vykradeny. Pro milovníky post-apo žánru je to ale nutnost,.
Nechápu tak vysoké hodnocení této knihy. V dnešní době průměrné sfi-fi, které je navíc podprůměrně zpracované. Obrovské mezery v chování postav z počátku pozornému čtenáři vyloudí udivený obličej, po další snůšce nesmyslů už vám ale autorova omezenost začne lézt na nervy. SPOILER: Joselle umře otec a ona týž den skoro padne do náruče Billa bez kapky uzardění??? KONEC SPOILERU Styl psaní je nerovnoměrný a měl jsem pocit, že autor v půlce knihy překvapeně zjistil, jak obrovské téma se mu otevřelo, ale místo toho aby ho pořádně dokončil, tak vzal do zaječích a průměrné dílko nechal svému osudu. V knize dříme obrovský potenciál, proto celkový diletantismus velmi zamrzí. Kdyby kniha vyšla v dnešní době, zapadla by jako šedé dílko mezi mnohými. Bohužel pro mě velké zklamání.
Výborně napsané, ačkoli na obehrané téma (apokalypsa). Co mě však u románů tohoto typu irituje, je rozuzlení. Jednou to kdosi vymyslel, a od té doby... Antičtí autoři, když nevěděli jak ukončit zápletku, pomohli si "deus ex machina". Novodobí autoři odkudsi vykouzlí pokročilou, spravedlivou a dokonalou společnost, která všechny hodné zachrání. Přes všechny výhrady doporučuji. A jen tak mimochodem, Malevil (Robert Merle) je podle mého lepší.
Sci-fi klasika. Nejvíce zaujme realistické pojetí postapokalyptického světa a jednání hrdinů (Kam půjdu, co budu dělat, co si musím obstarat, jak přežít?)
...Pomáhat slepým a sám zahynout nebo se starat jen o sebe?....Nechtěl bych být v kůží hlavního hrdiny. Myslím ,že autorovi se podařilo vystihnout různé scénáře řešení tohoto dilematu velmi dobře a je z toho čtivý román.
Výborná kniha. Když jsem to četl poprvé, měl jsem špatné pocity v blízkosti velkých kytek!
Po přečtení jsem sám sobě musel položit otázku, proč se vlastně tahle knížka jmenuje "Den Trifidů", když se v ní téměř žádní trifidi nevyskytují. Vždyť celý dej je zde postaven pouze na potřebě hlavního hrdiny opatřit si jídlo a bydlení. Celé je to pak zabaleno do spousty dlouhých monologů a filozofických úvah autora, které v sobě možná ukrývají pár myšlenek, rozhodně však knize nedavají potřebný spád a napětí, které tomuhle románu tolik chybí.
Perfektní, velmi čtivé dílo. Brzy uvidím, zda Noc trifidů naváže s grácií na tento vytříbený styl.
Sila knihy prevažuje nadvrchol úvahám a zamysleniam "čo by mohlo byť" prípadne "ako sa zachovať" keby sa stala apokalypsa,ktoré sú však rovnocenne príťažlivé. Ja však tú silu vnímam pri opise nesmrteľnosti ľudského zmýšľania (a často nesprávneho), ktorým (bohužiaľ) neotrasie žiadna katastrofa. Stretneme sa s načrtnutím feudálno-militantného rozčlenenia krajiny, alebo kolónie, ktorá zotrváva pri Bohu a jeho dogmách. Voľba vedeckého pokroku je doplnená autorovým pozitívnym dúfaním, že práve toto je jediná cesta ktorou sa človek môže vybrať. Nepriamo by sa dalo povedať, že ostatné formy zmýšľania preto budú (v knihe), alebo by mali byť (v reále) vykynožené. Ukážka (aj keď trochu nadnesená) kde príroda je našim živiteľom, ale aj ničiteľom (trifidi) ak má byť vyžmýkaná a zneužitá (genetické manipulácia rastlinách) je aplikovateľná aj pre naše storočie času hnojív, "ečiek" v potravinách atď.
Knížka mě rozhodně bavila, ale nemůžu uvěřit že tu knížku autor nechal tak jak je a s tímhle koncem, jsem rád že někdo napsal pokračování.
Skvělá kniha, o které už bylo napsáno vše...Dobře vystavěný příběh podaný velmi čtivou formou. Knihu jsem četla s radostí a zaujetím.
Rok prvního publikování 1951. Jon Wyndham byl perfektní prognostik. Tohle dílo si svůj kultovní status zaslouží. Dostatečně akční, chování postav uvěřitelné, jejich pohnutky taktéž. O kvalitě knihy svědčí i neustále reedice. Vřele doporučuju.
Aby nás podobné události zmíněné v tomto díle jednou nepostihly O:) Hezky zpracováno a stojí za přečtení - mě se trefilo do vkusu zcela určitě!
Sci-fi román o tom, jakneznámý zdroj způsobí u většiny lidí slepotu.Využijí toho průmyslové rostliny zaútočí na hlav.hrdinu Williama,je jedním z těch které nepostihla slepota.Pozoruje rozpad civilizace.Potkává vidící Josellu, se kterou se přidají ke skupině lidí na jedné univerzitě. Celý Londýn se ocitá na okraji zkázy. I v takové džungli se ovšem našli lidé, kteří chtěli zbývající hrstku lidí ovládnout.Příroda je v této knize nekonečná.Vidíme, že se může přihodit vše, co neodporuje přírodním zákonům.Doporučuji milovníkům sci-fi.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus strach invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál světová literatura postapokalyptická sci-fi napětí a spádAutorovy další knížky
2014 | Den trifidů |
1992 | Kukly |
1996 | Pavučina |
1994 | Midwichské kukačky |
1992 | Chocky |
Najviac sa mi páčil nečakaný záver a hlavne tá mišlienka ktorú som z toho cítil. A to že aj ked je spoločnosť v ktorej žijeme dosť velká nieje anonimná a tak autor zvládol majstrovsky hlavne to že sa postavi nestrácajú aj ked je ich velký počet stále sú v deji a je radno s nimi počítať ,tak.