Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Boží cesty jsou nevyzpytatelné a nekonvenční farářka Martina Viktorie Kopecká o tom ví své. Valnou většinu jejího života se nezdálo, že bude aspirovat na službu v církvi – a přesto je dnes výraznou postavou Církve československé husitské. Jak vypadá život moderní farářky? To se dozvíte v jejích zápiscích, které se odvíjejí v rytmu církevního roku a nabízejí neopakovatelný vhled do zážitků ženy-kněze: od bohoslužeb až po setkání s papežem Františkem.... celý text
Přidat komentář
Osobní vystupování Martiny Kopecké mi z nějakého důvodu není moc příjemné. Možná je to vysoko posazený hlas, který na mě působí až ezotericky. :-D
Knihu jsem si po vydání chtěla přečíst a po prolistování pár stránek v knihkupectví jsem se rozhodla si ji nekoupit, nečekala jsem, že mě něčím překvapí nebo nadchne. Muž ovšem už zaregistroval zájem, takže dárek k svátku byl jasný. :-)
Musím říct, že z nulového očekávání mě kniha ledasčím překvapila. Po stránce víry a vysvětlování křesťanských názorů jsem s Martinou zajedno, takže už to že s ní v mnohém souhlasím, na mě dělalo dobrý dojem. Nahlédnutí do jejího soukromí bylo rozhodně zájímavé a mnohdy i zábavné. I když musím říct, že to někdy působilo trochu nuceně.Nejvíc se všeho se mi líbí, že boří mýty v církevním světě, zejména ten, že žena funkci farářky zastávat nemůže.
Jsem nadšena,,mám papírovou knihu i audio,a nemám slov,,hltala jsem každé slovo...Kniha je hezky graficky zpracovaná,deníkové zápisky,fotografie,rukou psané myšlenky..moc mě to baví,a ke knize se vracím ,,i k poslouchání,,,moc doporučuji...
Po půl roce jsem se je knize vrátila, abych si připomněla moudra,uvědomění života a našich cílů. Paní Martina opravdu je moudrá žena ,paní farářka a také noblesní a obýčejná žena.
Kniha je hezky graficky zpracovaná a obsahuje i některé hezké myšlenky. Problém jsem však měla hlavně s jejím uspořádáním. Záznamy z deníku nejsou řazeny chronologicky, nýbrž podle církevního roku, kupříkladu Advent atd. Jenže ani v rámci těchto oddílů nejsou řazeny chronologicky, záznam z roku 2016 tak stojí vedle toho z roku 2020 a ten zase vedle dalšího z... kdovíkterého roku. Působí to dost chaoticky. Navíc jsem doufala... já nevím, snad ve větší hloubku sdílených myšlenek? Překvapila mě jistá plytkost mnohých zápisků.
Deník farářky mne ke čtení lákal už nějakou dobu. A jsem moc ráda, že se mi nakonec dostal do rukou, protože číst tuto knihu bylo jako neskutečně milé pohlazení, které nakonec v řadě míst přineslo i řadu podnětů k zamyšlení. A vůbec nezáleží na tom, zda člověk v Boha věří či nikoliv - a pokud ano, je jedno, jakého jste vyznání. Aspoň tak to na mne působilo, že tato kniha je otevřena všem, kdo jsou ochotni o duchovnu otevřeně přemýšlet. Vnímat, co ten druhý říká, a třeba si z toho i něco vzít.
Paní autorka zde postupně v cyklu jednoho roku přibližuje ve střípkách svoji práci farářky Církve československé husitské. Prodchnuto je to různými tématy, nad nimiž se zamýšlí, s nimiž pracuje... s jakými lidmi se setkává a co jí to přináší do života... na jaké překážky občas naráží. A přitom nezapomíná sama na sebe jako na normálního člověka, co má rád dobré jídlo, víno a nebojí se života. Normálního, lidského.
Kniha, obohacená o fotografie a hravé ilustrace, je protkána příjemnou atmosférou, laskavými slovy a já si z toho dokázala vyzobat pár věcí, nad kterými ještě budu dlouho přemýšlet. A to mne na téhle knize bavilo asi nejvíc.
Pravda, ne vždy jsem se s některými texty potkala a dokázala si v nich něco najít, ale to je asi normální. Každopádně čtení této knihy pro mne bylo přínosem. 4 hvězdy se mi rozhodně zdají na místě.
Knížka se ke mně dostala náhodou, většinou se knihám od momentálně mediálně známých lidí spíš vyhýbám, tentokrát jsem byla mile překvapena. Popis běžných životních situací mladé ženy se střídá s hlubšími úvahami nejen o víře a Bohu - to mě bavilo. Navíc tomu odpovídala pro mě povedená grafická podoba knihy. Jen více podobných osobností i knih!
Čekala jsem strohost a kázání, dostala jsem hlášky běžné mladé ženy, sympaťačky s příjemným hlasem.
Rozumějte, když ženská jemným, trochu melancholickým tónem něžně káže třebas o utrpení Krista, je to masakr :).
Krom jiného se dozvíte i běžné věci ze života farářky. Názory na situaci, vzpomínky na dobu pandemie.
Zápisky sympatické farářky Církve československé husitské, která podle mého názoru dokáže oslovit a inspirovat i lidi mimo (jakoukoliv) církev. Moc jí fandím.
"Pro mě je moje církevní působení především důkazem toho, že Bůh má skvělý smysl pro humor, když si zrovna mě zavolal do služby. Na druhé straně si říkám, že čím pestřejší je spektrum duchovních, tím širší veřejnost můžeme oslovit."
Trošku jak souhrn blogů. Autorka se mi moc líbí, kniha už méně. Ale zase co se dá napsat v 33 letech.
Zajímavý popis zážitků velmi známé farářky. Přesně jak píše v epilogu "kniha zatřese se stereotypem o nudných starých duchovních, kteří neopouští své fary". Nečekala jsem, že tak moc cestuje do různých zemí, a že církev pořádá různorodé setkání. Pro mne pěkný náhled do osobního života Martini Viktorie Kopecké, která se mi jako osobnost velmi líbí. Jen některé pasáže knihy trochu hůře stravitelné a občas jsem se přistihla že ani nevím co čtu.
Fajn knížka pro každého. Vtipná, čtivá, někdy Vás donutí k zamyšlení. Zjistíte, že i farářka je obyčejná žena, která miluje módu, líčení. Doporučuji, určitě si tam každý najde to co ho zajímá.
Bavilo a zajímalo. Krásná, mladá, vzdělaná a sebevedomá žena a její kariéra v oboru, kde by to jeden nečekal. Mile mě překvapilo, jak dobře MVK píše, je vidět, že vládne slovem, navíc má smysl pro humor. Fandím Církvi československé husitské, myšlence jednoho Boha i MVK.
Tato kniha pohladila stejně jako sametová stuha. Nastínění hektického života půvabné farářky a zároveň lehký a nenásilný vhled do církve mne zaujalo a zcela pohltilo. Knihu jsem přečetla jedním dechem a neuvěřitelně poutavé vyprávění neurazilo a ani neuspalo.
Spousta myšlenek k zamyšlení . Moc se mi líbil její přístup k víře, která pomáhá, ukazuje cestu a není rigidní. Jak odlišné od chování DUky!
Nechala jsem trochu doznít tuto knihu. Nějakou dobu už tato paní kolem mě "lítá", tak jsem si řekla, že se na knihu podívám trochu zblízka. Čte se to lehce i pro takové, jako jsem já - nevěřící. Musím uznat, že se mi kniha líbila pro svoji přímočarost. Nezdá se, že by si kniha, potažmo autorka, na něco hrála. A výsledek? I ženy, farářky, jsou jenom lidé, proč nad nimi krčit nos jen proto, že se něčím liší - ať už to je červená rtěnka, boty s podpatky až do oblak? Je to příjemné nahlédnutí do života mladé farářky.
Bohužel mi kniha nesedla. Přitom jsem se tak těšila, ale nějak ke mě ty myšlenky nedošly.
Autorovy další knížky
2021 | Deník farářky |
2021 | Vánoční Tradinář: Od Dušiček po Hromnice |
2023 | Zpověď farářky |
2022 | Píseň písní |
2022 | TraDiář 2023 |
Náhled na církev trochu jinak. Už když sem viděla farářku Martinu Viktorii Kopeckou poprvé v show Když hvězdy tančí, tak mě dost zaujala a byla mi neuvěřitelně sympatická. Po knize sympatie zůstávají. Deník farářky dokáže hezky přiblížit náboženství stravitelným způsobem i pro laiky, jsou tam i těžší pasáže, které se nelouskají nejlépe, ale po nich vždy přijde další zábavná část, kde sem viděla, že ne všichni v církvi musí být zkostnatělí a zaražení někde ve středověku. Sem ráda, že tahle kniha vyšla. Dost to boří spoustu mýtů a předsudků a třeba se k ní ještě někdy vrátím.