Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Boží cesty jsou nevyzpytatelné a nekonvenční farářka Martina Viktorie Kopecká o tom ví své. Valnou většinu jejího života se nezdálo, že bude aspirovat na službu v církvi – a přesto je dnes výraznou postavou Církve československé husitské. Jak vypadá život moderní farářky? To se dozvíte v jejích zápiscích, které se odvíjejí v rytmu církevního roku a nabízejí neopakovatelný vhled do zážitků ženy-kněze: od bohoslužeb až po setkání s papežem Františkem.... celý text
Přidat komentář
Měla jsem od knihy očekávání větší hloubky. Velká část textu se zabývala -dle mého soudu - malichernostmi, které bych zkrátka od farářky nečekala. Byla tam pak jakási snaha o vyvážení filozofickými úvahami, náboženským zamyšlením, ale nějak jsem to autorce nevěřila. Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila z knihovny, ani jsem ji nedočetla.
Poslechla jsem si audioknihu a teď mám i knihu, která je graficky opravdu zajímavá. Audiokniha je načtena částečně přímo autorkou, musím říct, že její hlas mi přijde úžasný pro kázání. Krásně se poslouchá. Některé pasáže šly ale trochu kolem mě...
Myslím, že každý musí ocenit její vztah k životu a nekonvenčnost. I když někdy na můj vkus je té nekonvenčnosti možná až moc....
Deník farářky. Kniha na mě působila velmi mile, lehce. Pěkně se četla. Autorka vykresluje její zážitky a myšlenky, které ve mě zanechaly takový zvláštní hřejivý pocit. Určitě doporučuji.
Mnohdy jsem měla pocit, že to je tak plytké. Oceňuju, že si Martina zachovala ženskost, ale nepotřebuju o botech a nehtech číst pořád.
Párkrát to sice vyvážily hlubší pasáže, například o Velikonocích. Kdy je zvládla podat srozumitelně a přitom to nevyznělo, že křesťani jsou divní. To je úspěch.
Jenže pokud má být kniha pro nekřesťany, tak tam bylo až příliš neznámých a nevysvětlených pojmů (Synod, Světová rada církví...). Tápala jsem a to jsem církevní dítě
Je moc milé počíst si o nadšení, víře a lásce k Bohu od mladé farařky. Která ve své podstatě k tomu přišla jako slepý k houslim, ale tím nemyslím, že to vše bere na lehkou váhu. Naopak zhostila se toho zodpovědně a sympaticky. Moc vám Martinko fandím.
Knížka, která v první řadě pohladí po duši, potom se od srdce zasmějete a zjistíte, že těch předsuků je kolem nás pořád hodně. Výborný čtenářský zážitek!
Pod většinu předcházejících komentářů se mohu také podepsat. Když si odmyslím ryze náboženské pasáže textu, v tom zbývajícím se s autorkou shodnu. Kniha se mi líbí i po stránce technické a grafické.
Z knihy jsem nadšená, paní farářku jsem měla možnost vidět i osobně a opravdu si na nic nehraje. Je přesně taková, jakou se zdá být ve svém vyprávění. Dozvěděla jsem se i mnohé z oblasti teologie, třeba i čím začíná církevní rok :)
Zážitky, dojmy a úvahy zajímavé moderní ženy, farářky a nesmírně aktivního člověka. Její pozitivní přístup k životu ve všech situacích mě nesmírně bavil.
Nevšední pohled do života farářky a ne ledajaké. Pro mě, jako katoličku, o to zajímavější, protože ženy v taláru běžně nepotkávám. Je podnětné vnímat ženský rozměr kněžství, které se autorka snaží upřímně žít a plně a zodpovědně rozvíjet jako své životní povolání.
Oceňuji nejen oficiální texty z kázání, rozhovorů a výklady, ale ještě více zápisky z mezičasů, čímž se kniha stává jejím osobním svědectvím žité víry a povolání.
Hvězdy dolů za nesourodé a nenavazující texty (kvituji alespoň poskládání článků dle církevního roku). Jestli jsem to správně pochopila, jedná se o výběr článků z blogu, což v případě průběžného vkládání na web chápu. Ale v knize mě to přeskakování a nenávaznost myšlenek (občas mi přišel text nedokončený a najednou úplně jiné téma) rušilo nakolik, že jsem měla zprvu problém se do knihy začíst a přemlouvala jsem se to nevzdat. Zároveň rukou psané poznámky mě spíše mátly, než aby doplňovaly text. Jsem ráda, že jsem to nakonec nevzdala, ale četla jsem knihu déle, než by stálo za to.
O životě někde mezi nebem a zemí.
Pije rum, kouří doutníky, maluje si rty rudou rtěnkou, čte Vogue, nosí šaty od Diora, voní se Chanelem.. Kdo je to? Moderní farářka Martina Viktorie Kopecká.
Velice zajímavé nakouknutí do každodenního života husitské farářky. Akorát kázání šla trochu mimo mě, nejsem zrovna nábožensky založený člověk. Nejvíc mě pobavil výlet do Budapešti na operu.
"Nemusíš být dokonalá. Je v pořádku mít obavu, ale není v pořádku to vzdát."
"Nikdy neměj strach ze stínů, protože znamenají, že někde nablízku svítí světlo."
Paní farářce tleskám i tak trochu v dobrém závidím tu bezprostřednost, aktivitu a nehynoucí touhu posouvat neustále dál sebe sama. Její vyprávění je čtivé, vtipné, protkané čirou člověčinou a je dobře, že dělá, co dělá. Člověk potřebuje víru stejně jako vzduch, je jedno, jak jí (a zda vůbec nějak) nazývá. Opravdové pohlazení po duši.
Paní farářka Martina Viktorie Kopecká přichází ve svém deníku s otevřeným srdcem pro hledající, ve snaze, aby nalezli pomoc a posilu pro život. Víru v Boha poznala a přijala v církvi Československé husitské již jako dospěla. Avšak má široký rozhled v ekumenickém hnutí, kdy přijímá každého i s různými odlišnostmi. Svým moderním zjevem ukazuje, že víra není vzdálená a má nám co dát dnešním lidem.
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a moc mě bavila. Pro mě osobně to bylo další dílo, které veřejnosti tak trochu "polidštilo" církev a předložilo člověku spoustu podnětů k utřídění vlastních myšlenek.
Jelikož kniha je v naší knihovně xkrát zamluvena, tak jsem si ji zatím půjčila jako audioknihu. Byl to pěkný poslech v podání Terezky Kostkové, Martiny Viktorie Kopecké i Marka Polaneckého. Jistě se vrátím k přečtení knižního vydání.
Kniha mi neskutečně sedla od první stránky...
Díky výzvě přečteno a jsem za to ráda, zajímavé názory z pohledu ženy farářky - myšlenky vtipně a jasně psané, moudrá slova, biblické texty příjemná kniha zaujala mě...
Poslech audioknihy
Kniha nám představuje blogové zápisky z cca tří let. Součástí jsou i rozhovory, úryvky z kázání, předčítání určitých biblických pasáží, ale hlavně běžný život jedné mladé farářky z Církve československé husitské. Když knihu čtete nebo posloucháte, rozhostí se ve vás takový moc příjemný pocit, a i když nejsem věřící, vůbec mi nevadily pasáže týkající se náboženství, víry apod., naopak to bylo pro mě velice zajímavé a poučné. Ovšem v žádném případě to nebylo nějaké suchopárné mentorování, to od této šik dámy ani čekat nemůžeme. Naopak bylo to velice svižné, místy vtipné, ale hlavně hluboce lidské vyprávění, které ve mně vyvolalo spoustu otázek a nutilo mě k přemýšlení. Dozvěděla jsem se autorčin úhel pohledu na spoustu otázek současné moderní doby a ve většině s ní souzním a souhlasím.
Bylo to osvěžující a velice zajímavé nahlédnutí pod pokličku života jedné mladé farářky.
Donedávna by mě nenapadlo, že slova farářky budu někdy potřebovat. Četla jsem přesně v ty dny, kdy ta potřeba vyvstala.
Autorovy další knížky
2021 | Deník farářky |
2021 | Vánoční Tradinář: Od Dušiček po Hromnice |
2023 | Zpověď farářky |
2022 | Píseň písní |
2022 | TraDiář 2023 |
Moc zajímavé, pěkné a čtivé. Farářce fandím.