Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533316/bmid_denik-fararky-65e1b0196ef06.jpg
4
637
637
Boží cesty jsou nevyzpytatelné a nekonvenční farářka Martina Viktorie Kopecká o tom ví své. Valnou většinu jejího života se nezdálo, že bude aspirovat na službu v církvi – a přesto je dnes výraznou postavou Církve československé husitské. Jak vypadá život moderní farářky? To se dozvíte v jejích zápiscích, které se odvíjejí v rytmu církevního roku a nabízejí neopakovatelný vhled do zážitků ženy-kněze: od bohoslužeb až po setkání s papežem Františkem.... celý text
Přidat komentář
Jako chvílemi zanícená feministka a zastánkyně ženských práv jsem v knize našla přesně to co jsem i hledala...doporučuju všem!!
Kupováno jako vánoční dárek mamce. Tak jsem ji rovnou taky "očetla". Je to pro mě zajímavá osobnost posledních let. Nedá se říct, že by se člověk na začátku nadechl a na konci vydechl, ale je tam spousta velmi dobrých stránek. Úcta a pokora k sobě samému, k životu, k cestě. Děkuji
Kniha mě nezaujala. Je velmi hezky graficky zpracována, ale trochu jsem se v ní ztrácel. To ovšem nesnižuje mé sympatie k Martině.
Už samotná stylizace knihy na mě působí velice hřejivým dojmem.
Při čtení jsem měl pocit, že jsem vtažen do nekonečné peřiny mraků.
Duše zažívala uklidňující ticho a klid.
Tohle bylo jako audiokniha výborná volba. Hlas Martiny Viktorie pohladí po duši. A i když nejsem věřící, tohle mě pohladilo po duši opravdu nesmírně. Občas jsem měla slzy v očích, občas se usmívala a dozvěděla se i mnoho nového. Ale hlavně to ve mně probudilo naději, naději v lepší zítřky.
Jediné minus, které bych zmínila, je to, že to Martina Viktorie nenamluvila celé. To je velká škoda.
Farář byl v mých představách vždy postavou ztělesňující moudrost a úctu. Byl to otec, který dokáže poskytnout jistotu a bezpečí v těžkých chvílích. Jeho energie je klidná a tichá, posilující a objímající. Pod pojmenováním farář se mi rozhodně nevybavila vysmátá holka co čte Vogue....
Ale teď už ano:-) Farářka Martina odporuje všem zažitým stereotypům, které nám servírují naše představy. Dělá věci po svém celým srdcem i duší. Je příkladem všem, kteří se bojí být sami sebou, ušlapává cestu a dokazuje, že žít svůj život v souladu se sebou samým, se svými potřebami JE v pořádku. I když na Vás ostatní mohou koukat skrz prsty. Její odvaha a upřímnost je inspirující. A to ji podle mě katapultuje do best of farářů a farářek.
A teď kniha :-) - Je to hezky napsané, taková oddechovka se spoustou zajímavých myšlenek a náhledů. Některé pasáže, zejména kázání mě ale příliš nebavili. (kromě toho s Rychlými šípy). Jedna hvězda za to dolů.
Deník krásné ,mladé farářky kouřící doutníky,popíjející rum,která málem zvítězila v Stardance?Toť veliké lákadlo ke čtení,nejen pro muže.
Částečně jsem dostal to,co se dalo čekat,takové milé holčičí povídání o tom,jak je papež úžasný a práce ve Světové radě církví taktéž a je jí mnoho.
Celkově ale na mne deník působí,že se autorka v tomto povolání našla a věnuje se mu se vším možným nasazením,jakého je schopna.Nebo si ji povolal Bůh a ona vyslyšela?
Deník je zároveň jakýmsi průvodcem církevním rokem,oceňuji třeba výklad významu křtu nebo manželství,velmi zajímavé jsou ukázky kázání a jemný humor občas probleskující z vyprávěnek.
Problém jsem měl se čtením částí rozhovorů s opakujícími se otázkami,ale to není chyba paní farářky,ale našich "skvělých" médií a novinářů.
Její nadšení z víry a kontaktu s realitou Boha je nakažlivé.
Příjemné a milé čtení kde se prolínají osobní zážitky a skutečnosti s vírou. Líbilo se mi to.
Asi bylo dobře, že jsem si knihu nechala na přelom roku, kdy mám tak nějak tradičně přemýšlivé období. Kniha mě tzv. hodila do klidu a nadchla – (nejen) úsměvnými historkami ze života mladé krásné farářky, její upřímností (mj. studium původně pro titul?) i „polidštěnými“ filosoficko-náboženskými úvahami a kázáními včetně vysvětlení svátostí. Předsudky pomalu mizí, některé texty Bible mi dál zůstávají záhadou …
Uzavírám citátem z úvahy Martiny Viktorie: „Všichni mladí lidé jsou Bohem zváni a povoláni k tomu, aby se ujali toho nejdůležitějšího misijního úkolu dnešní doby v naší společnosti: stát se posly dobrých zpráv a být sami tou dobrou zprávou.“ Z tohoto pohledu bych řekla, že „její mise splněna“ (i když asi zdaleka nekončí).
Na knížku jsem se velmi těšila a splnila moje očekávání. Vykouzlila mi úsměv na rtech i donutila k zamyšlení. I farář je jenom člověk a řeší úplně obyčejné starosti. Přečteno jedním dechem, moc doporučuji.
Knihu jsem přečetla ani ne za jeden den, když jsem začala nechtěla jsem ji odložit. Pro mne jako ateistu kupodivu velmi zajímavé čtení. Na knihu jsem se moc těšila a naplnila mé očekávání. Za mě rozhodně stojí za přečtení a ještě víc za zamyšlení.
Krásné, vtipné, otevřené, povznášející, inspirující, okouzlující, stejně jako Martina Viktorie sama. Deník farářky budu určitě dál nadšeně půjčovat a doporučovat i se k němu ráda vracet.
Zábavné, přitom v mnohém poučné a kultivované čtení je tenhle Deník farářky.
Shodnu se s předchozími komentáři v názoru, že kniha není nutně určená jen věřícím. Martina Viktorie se dívá na svět velmi moderně a nezaujatě a to je na ní hodně sympatické.
Velice čtivá knížka, která ukazuje, že i farářka je jen člověk. Spousta pasáží je k zamyšlení. Pro mě byly ve většině případů nezáživné citace z Bible, proto strhávám jednu hvězdičku. Ale jinak kniha určitě stojí za přečtení.
Na knihu jsem se těšila a víceméně mě nezklamala. Sice jsem občas s něčím úplně nesouznila, ale celkově to bylo fajn čtení. Bavily mě zážitky z cest, kdy měl člověk možnost vidět farářku jako obyčejného smrtelníka :-) Asi bych uvítala víc osobních zážitků, ale i tak to bylo milé čtení.
Zajímavé čtení, které je poměrně široce rozkročeno a míchají se v něm osobní zážitky, cestování, víra...tak trošku dort pejska a kočičky. Což je vlastně fajn, každý si může najít to, co ho zajímá, a co ne, to prostě přeskočí. Martina je určitě osobnost, která má co říci a je neskutečně lidská.
Skvělé vyprávění mladé české farářky, která doporučuje na Silvestra udělat inventuru rumu. Je to místy zábavné a vtipné, místy k zamyšlení a hlavně vás to nutí číst dál. Deník jsem četla v době adventu, kterým kniha začíná. Martina na mě působí strašně milým dojmem, je sympatická a vůbec nechápu, že je farářka. Zcela bortí předsudky většiny z nás o tom, jaký farář je a dokazuje, že je taky jen člověk.
Myslím, že tahle kniha je pro všechny ať už věřící nebo ne. Je to totiž strašně mile popsaný život farářky. Člověku dojde, že vlastně nemusí víru odsuzovat jako něco zkostnatělého z minulých století, ale součást i dnešního života. A taky si člověk uvědomí, že není jenom katolická církev.
Já vlastně nevím jak knihu hodnotit, proto to neudělám. Víru v Boha nemám, pro mě nestravitelné části jsem tedy přeskakovala. Martina Viktorie - žena farářka s rudou rtěnkou, zálibou v pivu, nalakovaných nehtech a úžasných bot, které jsou spíše mučicími nástroji :-) . Ke studiu teologie se dostala náhodou, ale pak se jak píše, zamilovala a našla tak svou cestu. Myslím že o ní ještě hodně uslyšíme.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Deník farářky |
| 2021 |  Vánoční Tradinář: Od Dušiček po Hromnice |
| 2023 | Zpověď farářky |
| 2022 | Píseň písní |
| 2022 | TraDiář 2023 |
Už po třetí jsem svůj komentář smazala, protože se mi to těžce hodnotí. Na jednu stranu jsem se pobavila, mírně osahala Boží slovo a sdílela vášeň pro jídlo! Avšak z druhé strany mi to přišlo poněkud naivní a vůči farníkům (daňovým poplatníkům) trochu pohrdlivé, že farářka se polévá krom svěcené vody Chanelem a nosí šaty od Diora. Nechci být nespravedlivá, jen mě to tak vyvstalo... Chanel jsem si také dopřála, ale makám od nevidím do nevidím v korporátu. Místo toho teď koupím raději něco levnějšího a víc dám na charitu!