Deník kastelána
Jan Bittner (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11762/mid_denik-kastelana-3Gk-11762.png
4
1177
1177
Je mu pětatřicet a jeho znechucení celým vesmírem dosáhlo vrcholu. Odešel do malé moravské vesnice, tři sta kilometrů od Prahy, ze které nikdy předtím nevytáhl paty. Nemá ani páru, co takový kastelán dělá. Ale než se vrátit, tak raději chcípne. Nemá však páru ani o tom, s jakou magickou silou se jeho racionalita a odpor k duchovědám utkají uprostřed zámeckých zdí. Běsi začínají zvedat hlavu.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem sice koupila otci k Vánocům, ale začetla jsem se do ni dřív než on a vím už teď ,že si ji chci pořídit. Pan Boček má skvělý talent nap saní, což z různých recenzí nesedne každému. Já jsem se začetla i lehce pobavila, dozvěděla zajímavosti , občas padl pocit smutku, zároveň se dočítáte o nadpřirozenu. Byla jsem mile překvapena. Musím uznat, že Poslední Aristokratka se mě líbila více. Kniha je oddychová, nápaditá, občas nějaký vulgarismus, který není tak hrozný, mluvíme tak občas všichni. Pobavila jsem se, chystám se koupit zbylé knihy ze série Aristokratky.
Ctive,pro me misty hororove... Jako "holcicka mi to dovolila" mi skoro nedovolilo usnout... Jen mi schazelo par vysvetleni... Ale uz se tesim,az budeme s prckem za muflony
Knihu jsem četla již podruhé, a opět mě prostě bavila. Ano, není to tak humorné jako Aristokratka, ale i přesto dokáže zaujmout. Sprostá slova mi nevadila, nebylo to zas tak hrozné, spíše ty zázraky byly trošku moc, ale tak v knihách je vše dovoleno. :-)
Autor je můj ročník, což je plus - umím se s ním ve spoustě pohledů a zkušeností ztotožnit. Zbyl mi sice pocit neukončenosti, ale to je dáno formou deníku, že. Nečekejte "Aristokratku"; zařazení pod "humor" je podle mě nepřesné. Nemějte mě za přeslušnělou, ale já bych ubrala vulgární slova - nevadí mi při nějakém emocionálním vypětí, vadí mi, když jsou součástí běžné řeči - a v psané formě to je dvojnásob patrné. Za to jedna hvězdička dolů, jinak to pro mě byla zajímavá, čtivá a originální kniha.
Kdybych dříve nečetla deníky mladé aristokratky, asi bych nebyla tak kritická. Ale u kastelána jsem si všímala všech nešvarů, které mi vadily už dříve...
Tohle jsem potřebovala. Břitký humor to sekal jak Baťa cvičky a výbuchy smíchu v MHD jsem pohoršovala spolucestující.
Bohužel nic moc :-( Je mi to líto, ale víc jak tři hvězdy dát nemůžu. První aristokratkou nahodil celkem slušnou laťku (četla jsem ji jako vůbec první knihu od něj), ale pak už jen takové slabší vývary. To ale neznamená, že si od něj již nic dalšího nepřečtu.
Příjemný horor, celou noc jsem se bál jít na záchod, když jsem to četl ;o)), ještě by to mohlo mít pokračování, začínalo to být ke konci napínavé, takže apel na autora: "Chceme přidat". ;o))
Skvělé! Záložka v takové knížce je holá zbytečnost - odložit nešlo, přečetla jsem na jeden zátah. Po pitomém dni v práci tak přišlo příjemně strávené odpoledne (náš pes na to má, pravda, trošku jiný názor :D ).
Protože jsem kdysi dala Poslední aristokratce 3 hvězdičky, musím této knize dát víc. První hvězdička je asi za zvolený styl a za to, že je to tak dobře a lehce napsané, že to člověk přečte ani neví jak. Druhá je za to dojetí, které přinášely smutné scény, napsané bez patosu, vlastně jen tak stroze, opravdu jako v deníku, třetí za okořenění humorem a čtvrtá za to tajemno a nadpřirozeno. A konec? Já si neumím představit, že by to nějaký mělo. ................. A jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes.
výborné čtivo, přečtené do 24 hodin :) prahnu po pokračování a chci se stát kastelánkou :D
Jednoznačně super, za mne lepší než stále stejné kecy a situace (sorry) v Aristokratkách.
Vůbec nevím, kam správně zařadit, možná někam pod ČERNÝ humor.
Bohužel(?) mám naprosto stejnou povahu, jako uvedený kastelán :-D! Nesnáším dnešní-uspěchanou dobu a žvásty o ničem, dovedu si představit život na samotě, ale v zámku bych se asi podělala-autor si v knize s příjemným nadhledem pohrává s myšlenkou, že existuje něco mezi nebem a zemí, což v čtenáři samozřejmě vzbuzuje zájem a zvědavost. Přečteno jedním dechem a nemůžu jinak, než doporučit.
Kniha se vymyká dnešní standardní beletrii, není to nic z čeho se posadíte na zadek, ale je to tak jiné, že je to vážně dobré ...
Přečteno jedním dechem, bylo mi líto, když přišel konec a že přišel hodně brzy a nečekaně.
Neobvyklý, ale zajímavý mix žánrů, který byl podán velmi čtivým způsobem. Vlastně jsem si až do konce nebyl jist, co to vlastně čtu - aniž by mě to ale překáželo si kastelánův příběh užit.
Trochu je to mysteriózní horror. Trochu kafkovský příběh o jednotlivci v prostředí, které nechápe a které se řídí podle vlastních pravidel a neumožňuje hrdinovi jakoukoli kontrolu nad situací. Trochu je to bizarní hypnotická fraška, ve které obyvatelé jihomoravského zámku připomínají postavičky z městečka Twin Peaks.
Nejméně mě bavily ty pasáže, kde si kastelán řešil svoje existenciální krize. Nic proti tomu, ale měl jsem pocit, že je to asi tak po milionté, kdy si čtu o mladém hrdinovi znechuceném konzumním světem, který neví co s vlastním životem.
Deník kastelána je zde zařazen pod žánrem Humor - tak to bych teda neřekl, atmosféra byla spíš tísnivá (a někdy vyložené depresivní) a vtipných hlášek bylo jen pár. Za to jsem byl rád, protože jsem neměl pocit, že by se to sem hodilo - takové věty jako „Viděl jsem už mockrát fotbalové chuligány, ale to nic není proti zájezdu důchodců“ se asi mohou hodit na hrad Kostka, ale náladu Deníku kastelána by mohly rozbít.
Češi mají svého hrdinu z "tvrdé školy", a je to kastelán. Cynický, skeptický, neohrožený chlap s občasnými existenčními krizemi, který se prochází po zámku s kalašnikovem v ruce. Jen místo padouchů má kolem sebe sbírku svérázných zaměstnanců a větší množství paranormálních jevů.
Ale pozor, humoristická kniha to není, zábavná neznamená k smíchu. Zato svižná, napínavá, přes celkem akční děj rozhodně ne povrchní a velmi dobře napsaná.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Po nadšení z Aristokratky trochu zklamání, ale jako oddechovka celkem dobré a velmi rychle přelouskatelné. Konec opravdu nic moc...