Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Je mu pětatřicet a jeho znechucení celým vesmírem dosáhlo vrcholu. Odešel do malé moravské vesnice, tři sta kilometrů od Prahy, ze které nikdy předtím nevytáhl paty. Nemá ani páru, co takový kastelán dělá. Ale než se vrátit, tak raději chcípne. Nemá však páru ani o tom, s jakou magickou silou se jeho racionalita a odpor k duchovědám utkají uprostřed zámeckých zdí. Běsi začínají zvedat hlavu.... celý text
Přidat komentář
Ta knížka je prostě super. Přečetla jsem ji za jedno odpoledne u vody a nemohla se odtrhnout. příběh se i vyvíjí, ač je to deníkovou formou. Naprosto mě kniha vtáhla, postavy oslovily. Dokonce ji máme s dětmi jako prázdninové čtení (větší děti), kdy milují předčítání. Trocha duchařiny, napětí, suchého humoru. Prostě super.
Vtipný, strašidelný, krátký, sakryš. Jen ten konec mi zabránil dát pět hvězdiček. Leda že by naznačoval, že bude pokračování (moc prosím, ať je to tak, chci ještě!).
Takové hořkosladké vyprávění, které jsem četla až po aristokratkách. Tahle kniha s humorem moc společného nemá. Kromě spousty věcí "mezi nebem a zemí" a mraky běžných starostí jak zajistit chod celého zámku jsme se setkali i s "kolektivní halucinací" (či jak mám nazvat např. nemocniční anabázi s dcerou). Konec je víceméně otevřený, tak si umím představit i pokračování "po letech".
Přečteno: červenec 2019
Pustila a nechytila. Aristokratka je pro pobavení, ale tohle je výpověď člověka, ze které mrazí. Jen se nemohu zbavit otázky, jak to bylo dál. Jelikož jsem na zámku nedávno byla, tak jsem si celý děj vsugerovala do tamních prostor a opravdu mi běhal mráz po zádech. Vřele doporučuji.
Přečteno s občas mrazivými pocity. Nevím, jestli se mi kniha vyloženě líbila, ale na pět hvězd určitě je. Zaujme a nepustí. Něco úplně jiného než aristokratka. Jestli jen z deseti procent popsal autor svoje pocity a zážitky, tak tedy pěkně děkuju a nezávidím. Otevřený konec a nevysvětlené události mi v tomto případě vůbec nevadí... Na knížku nezapomenu...
Jelikož jsem od knihy nic nečekala, neměla jsem s čím srovnávat. Zbytečně moc vulgarit, ale krásně psané, místy malinko děsivé.
Pokud máte rádi Aristokratku, nekupujte, protože budete čekat stejnou řachandu, což tohle není. Pro mě je ale Deník kastelána daleko zajímavější kniha, je v ní hloubka, magie, je to prostě novodobý gotický román, který čtete jedním dechem a nemůžete se od něj odtrhnout. Milovníkům tohoto žánru vřele doporučuji. A s Aristokratkou mi běžte do háje. Je to jednoduchá zábava, která se spíš než s Deníkem kastelána dá srovnávat s Babovřesky. Tak pokud máte Babovřesky rádi, nepište sem hanlivé recenze na něco, čemu nemůžete porozumět, když čekáte pouze smích.
Nelíbilo se mi to. V žádném případě to nepatří do kategorie "Humor". Je to smutná až depresivní kniha. Od autora Aristokratky jsem čekal něco lepšího.
Kniha přečtená na jeden zátah. Chtěla jsem porovnat s Poslední aristokratkou, nebo spíše přečíst, jak někteří čtenáři avizovali jiný příběh od stejného autora. Nevím nakolik je příběh reálný a kolik je vymyšleného, ale spisovatelovi jsem jeho opravdovost věřila. Je pravda, že zůstalo mnoho nevysvětleného, ale třeba to byl záměr. Myslím, že na rozdíl od Aristokratky neměl příběh pobavit, což se u mě taky nestalo. Je to zase jiný pohled na "život na zámku".
Proč si spisovatel myslí, že když nepoužije vulgarismy, jeho kniha nebude zajímavá?? Napsat by se to dalo i bez těch vulgarismů. Slabota!!
Každý kdo zná životní peripetie Poslední aristokratky, jistě sáhne i po této knize, ačkoliv na ni nijak přímo nenavazuje. Zde je pozornost věnovaná životu obyčejného kastelána, který ani sám netuší, co taková práce skutečně obnáší. Jeho strasti s péčí o zámek navíc doprovázejí občasné paranormální jevy s tím spojené. Aby toho na nového kastelána nebylo málo, přijíždí k němu také jeho manželka s dcerou. Celý den je popisován formou kastelánového deníku, kde Vás zaručeně pobaví i jeho humor nad některými situacemi. Z knihy je patrné, že se jedná o autorovu prvotinu díky svým drobným nedokonalosti, ale i přesto jde o příjemné odpočinkové čtení.
já nevím dvě .. tři hvězdičky... Asi tři, přece jen čtivé to bylo, ale obsah?.… no čekala jsem nějaký náznak nějakého vysvětlení některých prapodivností a nic.... humorné to bylo, to sice ano, ale jinak jsem asi mimo... o něco méně se mi chce do aristokratky. kdybych tuto knihu nepřečetla zřejmě bych o nic nepřišla a asi na ni brzo i zapomenu
Vubec nevim,co si o knize mam myslet. Cetla se mi velice dobre, myslim,ze to bylo psano jako humorna kniha-misty byla opravdu vtipna. Ale obsahovala i situace,ktere se podle me k tomuto zanru vubec nehodi-leukemie u ditete, utok rozzurenych psu-zabijaku na dite, zvlastni smrt zlodeju. Vadilo mi,ze vznikla nejaka situace(problem) a pak proste sama od sebe zmizela,zadne vysvetleni, vyreseni. Proste se to svedlo na paranormalni jevy,jako by autor najednou nevedel jak z toho ven. Vadilo mi i, ze kniha nema v postate zadny konec.
Kniha se ke mně dostala až po Aristokratkách, a na rozdíl od nich, jsem velmi příjemně překvapena! Já čekala zcela něco jiného! Přečetla jsem ji téměř na jeden zátah a při její četbě jsem se opravdu bála, rozčilovala a radovala spolu s příběhem a jeho vypravěčem. Ano, uznávám, s postavami a vykreslením jejich charakterů si autor moc práce nedal, ale i tak mě tentokrát dokázal dokonale vtáhnout do příběhu a ničím mě neurazit. Tady bych pokračování uvítala, takový Deník kastelána po 20 letech bych si velmi ráda přečetla!
Knihu jsem četla na doporučení kamaráda průvodce. A musím říct, že jsem se bavila. Jako bývalá průvodkyně na zámku jsem zcela chápala, co tím pan Boček chce říct...
Nemůžu jinak.
Pokud bych tady skončil, slušně bych napodobil styl knihy.
Dlouho mi žádný příběh nenachystal tolik zklamání.
Každý dobrý příběh má mít dobrou pointu. Notabene ten ,který je anotován jako humorný.
Příběh jako takový je občas humorný, občas lítostivý ale umí zaujmout a bavil mě a chtěl jsem vědět jak to dopadne. Sledujeme příběh muže, který se že všech sil snaží zachránit svoje manželství. Sice svérázně, tím, že nastoupí na volné místo kastelána, ale proč ne, pokud by to mělo pomoci.
Ale.
Tuším, že celkem třikrát se mu stanou nevysvětlitelné události (pro děj velmi zásadní) , které zůstanou nevysvětleny. Protože se jinak zjevně nejedná o fantazy / scifi / spirituální / ezoterickou knihu, nemají tyto události žádnou logiku a zásadně kazí jinak celkem slušný dojem.
Takže ne, Aristokratku raději nebudu zkoušet.
Doporučila mi.ji paní knihovnice, že prý se nesměju...no vtipná byla asi jen jedna strana ke konci, kde se probíral kastelanuv rozhovor do novin. Jinak mi.to.přišlo negativní s tragickými prvky. Ale zajimalo mě, jak to dopadne. Kastelán nakonec sympaťák.
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Knihu jsem přečetla už včera, ale nějak jsem z ní měla divné pocity. Pokud se to čte jako deník, tak ano. Pokud očekávám knihu s dějem, potom mi nějak uniká smysl. Na zámku se dějí divné věci a nikdo neví, proč. Občas vtipné narážky, občas (a to převažuje) smutné události, manželská krize. Je tam ze všeho trochu, ale smysl mi stále uniká...dost depresivní čtení.