Deník kastelána
Jan Bittner (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58539/mid_denik-kastelana-wCX-58539.png
4
1167
1167
Deníkový příběh zámeckého kastelána čtenáře okamžitě chytí a nedovolí mu četbu odložit na později. Hrdina knihy opustí velkoměsto a odchází na venkov, aby našel ztracený klid a smysl života, aby snad i zachránil své manželství, které se ocitlo v krizi. Zámek ho však od počátku zaskočí svou magičností, odkrývá se jako místo plné dávných příběhů, dramat a nečekaných setkání. Tajemné síly prosáknou do života celé jeho rodiny. Je proti tomu lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, možná nic není, jak si představoval. V každém případě mu život ve zdech mysteriózního zámku odhalí skutečnosti, o nichž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
Očekávala jsem knihu plnou humoru jako Aristokratky, ale toto je něco úplně jiného. Místy velice smutné a vážné. Na konci jsem postrádala nějaké vysvětlení záhadných jevů, ale i tak se mi kniha moc líbila. Uvítala bych pokračování :-)
Knihu jsem četla až po Aristokratce a byla jsem na ni hodně zvědavá. A nezklamala! Moc hezká, místy mi běhal až mráz po zádech. Skvělá...........
Super knížka. Nemá tak humorný ráz jako Aristokratka, ale přečetla jsem ji jedním dechem. Strašení na zámku popsal autor velmi věrohodně, až mi běhal mráz po zádech, a když jsem po přečtení ulehala do postele, měla jsem nepřijemný pocit a čekala, kdy nám doma začne hrát gramofon.:-)
Musím hned zpočátku říci, že asi nejsem zrovna typický čtenář této knihy. Kdysi dávno jsem totiž celkem pravidelně jezdil na zámek Červená Lhota a znal se s tamním kastelánem (tenkrát se říkalo ředitel), skvělým člověkem. A jelikož jsem zrovna procházel podobnými "existenciálními" stavy jako Evžen Boček, zcela vážně jsem tehdy uvažoval o tom, že "s tím v Praze seknu" a půjdu taky někam na zámek. Je to sice už dost dlouho, co mne to bralo opravdu fest, ale občas i teď se mi ta touha připomene.... A proto jsem rád, že mám Deník kastelána v knihovně. Protože až se ta mrcha utkvělá znovu vynoří, bude mi stačit sáhnout po modré knížce s červenou hvězdou - a budu vyléčený :-)
Podle toho taky berte mé hodnocení, knížka má pro mne prostě jinou hodnotu. A ač obálka (trochu nešikovně, že) napovídá pouze jednu hvězdičku, budu velkorysý a dám čtyři... Dal bych i pět, ale to by musel být autorův způsob psaní trochu konzistentnější. Text působí neurovnaným dojmem, chvilku spisovný, chvilku nespisovný, chvilku knižní, chvilku vulgární. Taky mne napadlo, že je to třeba schválně, aby to celé působilo deníkově, či že je celý text naprosto autentický deník, vydaný bez jakýchkoliv dodatečných úprav. Jenomže jednak si to nemyslím, a i kdyby to tak nakrásně bylo, tak mne to stejně nebere...
Kniha byla velice pěkně napsaná...Dobře popsal děs a hrůzu kterou prožíval jako čerstvý kastelán se zdravím rozumem dospělého muže.Události na které nebyl zvyklý a čemu by se normálně vysmál,kdyby žil dál tak jako před nástupem na zámek...
Věřím,že přesně takto se musí člověk cítit na místě,které je stovky let staré,kde žili lidé dnes již dá se říci všichni po smrti a kde na něj padají stíny minulosti....to všechno vypadá víc než tajemně převážně v noci kdy je klid a ta neproniknutelná tma co se zámek v této době probouzí do svého tajemného života a začne to pravé vzrůšo...
Byla to moje první kniha od tohoto autora a myslím si že si přečtu i ty ostatní..
Vůbec jsem nebyla zklamaná jako někteří co očekávali od téhle knihy kdo ví jaký horor a nebo srandu..
Četla jsem ji se zvědavostí a poklidem..Nečekala jsem nic,jen obyčejný příběh obyčejnýho kastelána.
Kniha byla jemná a citlivá..Záhady s podivnostmi jsou napsány a popsány tak,že čtenář s dobrou představivostí si prožije vše jako kdyby sám byl tím kastelánem...
Dávám 5 hvězdiček a vřele doporučuji... :-)
Výrazně slabší než Deníky aristokratky, ale přeci jen pár zajímavých a vtipných věcí tam bylo: "Škoda, že jsem tomu kreténoi neřekl, že žirafy se nejlíp hypnotizujou z hasičskýho žebříku."
Kniha se mi líbila, akorát jsem čekala nějaké větší rozuzlení nadpřirozených věcí, které se tam děly. Že třeba objeví nějaký tajný deník nějakého dalšího kastelána, který nabídne nějaké vysvětlení. A taky mi ten konec přišel až moc otevřený. Nemám ráda otevřené konce. Ale jinak je to prima čtení. Sice je tam spousta sprostých slov, ale do knihy to zapadá.
Čekala jsem něco ve stylu Aristokratek a bylo to úplně jiné. Přečetla jsem knížku na jeden zátah a byla vynikající. Doporučuji.
Uff, po aristokratkách vážně změna, pro mě spíše k lepšímu. Autor mi v mnoha momentech naprosto a čistě mluví z duše, díky čemuž bych se nezdráhal dát klidně pět hvězdiček. Jednu ale ubírám za celkový koncept knihy, kdy autor postupně načne poměrně dost různých témat, událostí či paranormálních jevů, nicméně prakticky nic nedotáhne do konce, takže kniha působí dost nedokončeně (otevřený konec není na škodu, zde se však podle mě jedná spíše o konec žádný než otevřený).
První knížka do letošní výzvy :-). Sranda jako u aristokratek to sice nebyla, ale knížka se mi líbila víc, hlavně kvůli té duchařině. Rád bych si pár nocí na takovém zámku vyzkoušel přečkat, jestli bych se nepo.... . Navíc motivu kastelána vypadnout z Prahy docela rozumím.
Nejdřív jsem měl problém se začíst, potíže mi dělaly docela holé a krátké věty, ale námět zajímavý, dočetl jsem, nelituju.
Po aristokratce dost zklamání. Tam kde jsem se asi měla bát jsem se nebála, tam kde jsem se měla smát jsem se většinou nesmála a "hrdinu" jsem měla chuť občas něčím praštit.
Po Aristokratce trochu změna... Z počátku jsem čekala podobnou náplň knížky. Chvilkama mě trošku mrazilo, ale knížka se, díky autorově stylu, bezvadně četla. Jenom už se nemůžu dočkat pokračování. Doufám, že bude!
Líbí se mi to, zajímalo by mě, k čemu autor použil pseudonym, s tak hezkým jménem...
Mě nadchla, trošku podivný konec, ale jinak zajímavý, místy mrazivý příběh. Od obou dílů Aristokratky se kniha liší, ale stojí za přečtení. rozhodně budu další dílo páně Bočka sledovat se zájmem.
Neurazí, nenadchne. Vlastně moc nevím, co se tím snaží autor sdělit. Hodně mi vadilo, že tam vůbec není vysvětleno, jak se stal dotyčný kastelánem, když k tomu evidentně neměl předpoklady, vzdělání, ani zkušenosti. Celkově oddechovka na jeden večer, ale taková pitomá no...
Čekala jsem stejné pobavení jako u Aristokratky,ale překvapila mě spíš trochu záhadná tématika.Bohužel mi přijde,že by to chtělo nějaké pokračování.Třeba nás autor potěší.
Hledal jsem oddychovou knížku, pokračování dvou dílů Aristokratky, a tak jsem si zapůjčil Deník kastelána. Humor se z mého pohledu (možná spíše v kontrastu s Aristokratkou) moc nekonal, oddych už vůbec ne, naprosto mě ale pohltila tajuplná a pošmourná atmosféra zámku. Knihu jsem četl sám v pošmourný podzimní večer ve velkém prázdném domě, dům občas pod náporem větru a deště zapraskal či zavrzal, a tak se pocity násobily a měl jsem pocit, jako bych byl na zámku s nimi. Usnul jsem jako zmlácený asi ve tři ráno a po těžkém probuzení jsem musel knihu dočíst až k závěru. Ten se ale v podstatě nedostavil, jenom skončil deník. Bylo to asi jako přijet na zámek na chvíli na návštěvu, prožít tam hodně pohnutých a tajemných chvil a zase odjet. Jako v životě, kde obvykle ukončení a shrnutí chybí. A tak vlastně nevím, jestli mi to vadí, provokuje mě to, nebo fascinuje. Asi od všeho trochu a je mi přitom jedno, jestli je to autorovým záměrem, nezkušeností, nebo čímkoliv jiným. A celkově to i díky okolnostem byl tak silný zážitek, že knize odpustím některé věci přes čáru, které mi teď zpětně naskakují- například zelektrizované psy i záhadně mrtvé lupiče. P.S.: Aristokratka mi přišla podobně nedokončená, ale tam mi to spíš vadilo a očekávám další díl.
Štítky knihy
deníky humor záhady duchové a přízraky hrady a zámky kasteláni
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Byla to moje první knížka od E.Bočka a byla jsem rozčarovaná z konce.Tedy z absence konce.
Chápu,že na některé otázky neexistuje odpověď.Na druhou stranu autor zůstal dlužen odpovědi i na ty otázky, na které odpovědět mohl a měl.
Podle mě si velmi usnadnil práci