Prečo mama pije
Gill Sims
Deník rozčilené matky / Prečo mama pije série
1. díl >
Vitajte v maminom svete... Otecko má rád dômyselné prístroje, deti Peter a Jane rady zapaľujú ohne, rady sa snažia zabiť jeden druhého a nútia mamu piť. A mama potrebuje pauzu... Mama oslavuje tridsiate deviate narodeniny. Pozerá sa do budúcnosti, v ktorej sa jej budú ľudia pýtať, či chce prísť na jogu pre pokročilých, alebo do slušného čitateľského klubu, kde všetci tvrdia, že sú pripití už po jednom pohári rulandského sivého, a pýtajú sa: „Ach bože, ty si si dala ďalší pohár?“ No mama sa odmieta mlčky zmeniť na ženu, čo želá deťom dobrú noc, má praktický účes, žije len pre deti a na ihrisku sa snaží tromfnúť ostatné matky tým, že sa chváli všetkými mimoškolskými aktivitami a „úspechmi“ svojich ratolestí či poslednou dovolenkou. Namiesto toho zviera veľký pohár vína a opakovane si šomre popod nos: „DPČ s mojím životom.“ Až kým si nespomenie na jeden úžasný nápad...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , LindeniOriginální název:
Why Mummy Drinks, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha nebyla špatná, některé části byly opravdu vtipné, některé zbytečné takže takový průměr. Jen by mě zajímalo jestli se anglický matky opravdu tak často opíjejí :)
Super oddechovka, místy jsem se smála opravdu nahlas. Připomíná mi Deník Bridget Jonesové.
Za mě obrovské zklamání. Ani vtipné, spíš mrzuté a "ochlastané" a neustále dokola. Ani jsem knihu nedočetla, tak jsem možná přišla o lepší část. Na naše podmínky moc nesedí, možná, kdybych ji četla jako anglická matka, víc bych se ztotožnila, ale takhle vypravovat děti na 9 hodinu do školy a nestíhat, to byla jen jedna z věcí, která mi neseděla. Podle titulu jsem čekala víc, ale to se prostě stane, humbuk, ale mizerný obsah.
Příjemná oddechovka, žádné veledílo, ale pro pobavení a odreagování to naprosto stačí, hlavně v této hektické době.
Za mne moc vyumělkovaně napsané, škrobeně vytvořené prostředí o kterém matky chtějí číst, často se opakující.
Ale jo, tohle byla vtipná a fajn oddychovka, ale asi to nedokážu úplně ocenit tak, jak by si tato kniha zasloužila, jelikož nejsem matka. Každopádně mě to bavilo, leckdy rozčilovalo, ale to už asi k některým knihám patří. Bylo to celkem příjemné čtení, ale kdyby kniha měla méně stránek, vůbec nic by se nestalo. :-)
Vtipné a oddychové čtení, ve kterém se alespoň částečně najde asi každá matka :-) Místy je to přehnané, hrdinka to s pitím už docela přehání a některé její názory, nápady a počiny vzbuzují trochu pocit, jako by měla nějaký problém z minulosti či trpěla zastydlou pubertou, ale jako celek (alespoň za mě) je to moc příjemné a takové hřejivé...
Čtyřicítka na krku, na baráku hypotéka, práce na poloviční úvazek, dvě ne zrovna vzorné děti, stále stejný manžel, prostě taková normální rodinka. Co už tak ženě zbývá, než chlast? Vtipné je to třeskutě, určitě do dvou třetin. Potom vypukne něco jako katarze a místy je to jak na přednášce. Když by to čtenář, který má knihu teprve před sebou, prostě přestal číst někdy v dubnu,květnu (je to psáno jako deník), uchová si mimořádnou vzpomínku. A některé postavy jsou nezapomenutné!
Kniha mě bavila. Párkrát jsem se u ní i zasmála nahlas :D ale postupem času to bylo už furt to stejné dokola, takže mé počáteční nadšení upadlo.
V první polovině jsem byla naprosto nadšená. Konečně upřímná kniha upřímné, zdrchané matky raně školních dětí, která bojuje se vším, co vám každodenní realita hází pod nohy. S prací, s povinnostmi, s manželem, kterého sice má pořád ještě dost ráda, ale už to taky není žádné terno, s pocitem zneuznání, s financemi a s tím, že všichni kolem jsou nechutně dokonalí, zatímco ona vážně, ale vážně není (a na to se napijeme!).
Je asi nutné připustit, že jsem v hodně podobné životní fázi a výčitky z toho, že doma s dětmi nadšeně netvořím, nepeču rohlíky, ani nejsme děsně bezlepkovo cukrfree ekobiosocio mě pronásledují už docela, no, docela dost dlouho.
Vrcholem knihy jsou pak Vánoce, to jsem místy ryčela smíchy, jenže pak to začne jít strašlivě z kopce.
Ty stereotypy, které bych (stejně jako sem tam nějakou překladatelskou minelu - sis není oslovení, ale ségra, nic jako Střední východ neexistuje, atd...) byla jinak naprosto s lehkým srdcem ochotná přehlédnout, se začaly kupit (nepraktická žena, která ani neví, že se příjmy musí danit, utrácí hromady peněz za kabelky a boty a je roztomile a rozverně potrefená a vždycky jí nakonec všechno projde...)
A najednou z vtipné, sarkastické a nesmírně trefné knížky začala být snůška splněných tajných snů - klidně si je společně proberme: vydělám nějakým strašlivě jednoduchým způsobem strašlivý balík peněz; všichni mi postupně svěří, že by chtěli být jako já, protože jsem boží a že jsou stejně mizerné matky, jako jsem já - nebo mají aspoň ten pocit; začne se o mě zajímat muž z mé minulosti, zvedne mi sebevědomí a ještě mi pomůže si uvědomit, jak moc se s manželem milujeme; samozřejmě bude úžasně rozumný a dá se dohromady s mojí čerstvě rozvedenou nejlepší kámoškou, což bude super; zachráním celou rodinu velkým gestem; všichni do jednoho mě milují, všechno je suprzelený; nikdo mi nevyčítá, že jsem latentní alkoholik ve středním věku s rozkydlým zadkem, naopak mi můj zadek všichni chválí... atd.
Takže ne, mrzí mě to, ale ne. Snad kdybych si zkraje tu knihu tolik nezamilovala, nebyl by následný pád na zem tak tvrdý.
(Audioverze není špatná, na hlas interpretky jsem si sice musela zvykat, sem tam přeřeknutí mi ani nevadilo, strašlivě mě ale iritovaly odporně estrádní rozjuchané hudební předěly. Ty jsou fakt zlý.)
Přečetl jsem tuto knihu v originále na jaře. Těžko tedy můžu hodnotit český překlad. Knížku jsem si původně vybral hlavně kvůli vtipnému názvu a trochu jsem tušil, že jako bezdětný nebudu přímo cílová skupina autorky. Jak to tak bývá, když nic nečekáte, může vás kniha nakonec jen překvapit a to se mi u Why mummy drinks stalo. Nejenom, že je to celé napsané s nadhledem a čte se to velmi dobře, ale také se kniha zaobírá problémy (nejen) rodičovství v době Facebooku a sociálních sítí, kdy se snažíme působit na ostatní jako dokonalí, ale přitom sami víme, že to tak není a zároveň věříme druhým jejich obraz na sítích. Z toho má pak nemalá část z nás pocit, že svůj život žijeme špatně a jen na půl plynu. Další plus, který se musí knížce přičíst je, že trochu poodhaluje myšlení a chování nižší střední třídy v Anglii. Sami tak zjistíme, že i v západním světě mají všichni nejen dobré, ale i špatné vlastnosti stejně jako my a že se jako Češi nemusíme za nic stydět. Samozřejmě kniha není horkým kandidátem na Nobelovu cenu nebo jakoukoliv jinou literní cenu. Ovšem jako oddychovka na dlouhé večery zaručeně pobaví.
Vtipna kniha paradna na odreagovanie. Pacil sa mi ten odlahceny jazyk. V niektorych pasazach vsak toho humoru bolo az prilis a posobilo to silene.
Pobavilo, i když moc nepiju. Nalít do sebe to,co autorka, mám asi delirium tremens. :D Čte se to dobře, fajn oddechovka, hlavní hrdinka někdy na odstřel, někdy k politování. Asi jako každá z nás.
Deník pro vyčerpané matky, ve kterém zjistíte, že i ostatní matky mají podobné stavy jako právě vy. Pokud potřebujete ujistit, že nejste žádnou výjimkou, je to to pravé čtení pro vás.
Autorovy další knížky
2018 | Proč máma pije |
2019 | Proč máma nadává |
2021 | Proč máma zase pije |
2020 | Proč je mámě všechno u ***! |
2023 | Sesterstvo sobotního sauvignonu |
Nečekala jsem od toho zázraky a dostala jsem oddechové čtení, párkrát jsem se i usmála. Spousta matek se v tom určitě najde..