Prečo mama pije
Gill Sims
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403423/bmid_preco-mama-pije-u86-403423.jpg
3
325
325
Deník rozčilené matky / Prečo mama pije série
1. díl >
Vitajte v maminom svete... Otecko má rád dômyselné prístroje, deti Peter a Jane rady zapaľujú ohne, rady sa snažia zabiť jeden druhého a nútia mamu piť. A mama potrebuje pauzu... Mama oslavuje tridsiate deviate narodeniny. Pozerá sa do budúcnosti, v ktorej sa jej budú ľudia pýtať, či chce prísť na jogu pre pokročilých, alebo do slušného čitateľského klubu, kde všetci tvrdia, že sú pripití už po jednom pohári rulandského sivého, a pýtajú sa: „Ach bože, ty si si dala ďalší pohár?“ No mama sa odmieta mlčky zmeniť na ženu, čo želá deťom dobrú noc, má praktický účes, žije len pre deti a na ihrisku sa snaží tromfnúť ostatné matky tým, že sa chváli všetkými mimoškolskými aktivitami a „úspechmi“ svojich ratolestí či poslednou dovolenkou. Namiesto toho zviera veľký pohár vína a opakovane si šomre popod nos: „DPČ s mojím životom.“ Až kým si nespomenie na jeden úžasný nápad...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2018
,
Lindeni
Originální název:
Why Mummy Drinks, 2017
více info...
Přidat komentář
A mě se ta kniha líbila! Jde o jakoby deník jedné anglické matky ze střední třídy, která prostě jen řeší klasické "problémy" - manžel, dům dvě děti do deseti let a pes, do toho práce a vztahy s rodinou. Je to zábavný pohled do života rodiny, kde máma sem tam popíjí víno nebo gin.
Zasmiala som sa a to bol účel :))) Tiež som mama v domácnosti prakticky (dôvodov je hodne, sem nepatria) a trochu som sa psychicky zmohla, že nie som jediná zúfalka, ktorá by to mala v porovnaní s naleštenými chia-bia matkami zvládať a nezvláda a ešte si k tomu občas uleje svoje nízkotučné (rozumej suché biele riedené napol s vodou, niekto by povedal barbarstvo, ale ak si človek vypiť proste nesmie, pretože má celý deň a noc nemocenskú pohotovosť a celý rok, pretože na rozdiel od normálneho usoplenca a kazisveta trpasličej verzie toho môjho "nenormálneho" nepostráži takmer nik, tak ma pochopíte). :D :D Takže nazdravie a s kúskom odstupu na čítanie! :)
Dostala ji před pár lety mamka, ale mě se líbil její název a chtěla jsem si ji také přečíst. Byla velmi čtivá a i já bezdětná jsem se u spoustu věcí nasmála.
Zmatená,naivní, dětinská , život nezvládající matka/,manželka je už tak trochu klišé. Přesto, že mě tenhle typ postavy tak trochu štve, příběh měl spád a párkrát jsem vyprskla smíchy.Myslím, že by knize prospělo tak o 100stran méně.
Toto bola tak vtipná a nenáročná kniha! Dávno som sa pri čítaní nesmiala nahlas, ale pri tejto aj niekoľkokrát. Pobavila ma neskutočne trefnými postrehmi zo života matiek. Kto sa nad veci, čo tam boli popísané, nevie odosobniť, mal by sa jej vyhnúť. Nadáva sa tam každú chvíľu, alkohol tečie prúdom a zhadzuje sa tradičná rola rodičov, deti sú opisované ako usoplení prdiaci kazisveti. Hlavne to neberte všetko smrteľne vážne. Už len ten neustály manažment okolo rodiny, nečakané situácie, vyčerpanosť, nestíhanie, porovnávanie a potom odsudzujúce pohľady, ak si ako matka dovolí dať o deci vína viac. Nie, nie je to oslava alkoholizmu, ale taká každodenná životná rutina matky pracujúcej na pol úväzku, aby stíhala aj rodinu, plus prekážky v podobe detí a manžela . Btw, tiež by som rada zaviedla piatky, keď na všetko prdím... Zabudnite na idylické predstavy o manželstve a materstve, je to ako hra, kde sa treba vyhýbať premotivovaným matkám a chia semienkam. V denníku si hlavná hrdinka naplánuje ideálny deň, no realita je o dosť drsnejšia. Ale tú jej appku by som si zahrala tiež.
Sama, coby vyčerpaná matka, jsem se s chutí a vysokým očekáváním pustila do čtení... Drhlo to a drhlo, kousala a překusovala jsem stránky, až jsem to vzdala s tím, že takovou nesympatickou blbostí se nebudu okrádat o čas, který můžu strávit s daleko lepší knihou, než je tato..
Nedočteno, nepřišlo mi to vtipné, spíš ke zděšenému pláči. Ne, tohle se fakt nepovedlo..
šmankote to mi to nešlo a to se mi to nelíbilo, teda, abych byla upřímná, některé pasáže byly vtipné, ale celkové vyznění mě tak deptalo. jako pravdivá byla asi ta stránka s Katie, jsme v tom všechny a každá nějak bojujeme, ale .... její řešení/neřešení mě spíš odrazovalo a už vůbec nebylo vtipné...Prostě finální nespokojenost.
Začala jsem poslouchat jako audioknihu, ale nedoposlouchala jsem, tudíž nehodnotím ani hvězdami.
Uff, kde začít. Začnu u Zuzany Slavíkové, která namlouvala audioknihu. To se mi líbilo moc. Paní Slavíková se mi tu nějak hodila, její přednes se poslouchal vlastně dobře, bylo to svižné, mělo to švih a díky vypravěčskému umění paní Slavíkové to mělo zase o nějaký ten humorný prvek navíc. Jenže - obsahově jsem z toho trochu na rozpacích.
Sice nemám děti, ale myslím, že i tak jsem uměla docela dobře odhadnout, na čem paní autorka ten humor staví. A ano, přiznávám, že jsem se na řadě míst docela bavila. Jenže průšvih pro mne byl v tom, že jsem v půlce knihy najednou měla pocit, že poslouchám pořád to samé dokola. Pořád ty stejné či podobné situace, hlášky a nikam se neposouvající příběh. Ten se prostě zasekl v kruhu na tom, jak hrozný má hlavní hrdinka život. Rozjívené děti, manžel na houby, nic moc práce, zatímco jiné matky jsou dokonalé až k zbláznění - a jediné, jak to lze řešit, je jít se zchlastat skoro do bezvědomí.
To, co je vlastně hlavní pointou knihy, hlavním vyprávěcím stylem a hlavním zdrojem humoru - to bylo po mne bohužel zároveň i tím, co tu knihu pro mne podkopalo. Celkově jsem si z knihy vlastně odnesla to, že hlavní hrdinka je vychlastaná hysterka, která by se potřebovala sama usebrat někde u psychologa, aby si dala život do kupy, protože má chudina dost solidní problém. Asi zním teď hrozně přísně, ale takový dojem to na mne prostě dělalo.
Teď se na mne možná někteří jiní čtenáři sesypou - nemáš děti, tak nemáš co kritizovat, když nevíš, jaké to je těžké vychovávat potomstvo. Jasně, možná v tom je kus pravdy a od stolu se mi to radí snadno. Ale tady se bavíme prostě o knize a jako čtenářka jsem prostě s tou hlavní hrdinkou trochu bojovala. Jako řešit problémy chlastem, když má dvě malé děti... nevim, no.
Nakonec tedy nedoposlechnuto. Skončila jsem cca ve 3/4, hvězdami nehodnotím a do dalších knih paní autorky se pouštět nebudu.
Na dlouhé večery ke sklence vína, když se člověk nudí..proč ne. Ale kniha mě osobně nebavila, nutila jsem se do čtení. Něco bylo vtipné, něco bylo těžko uvěřitelné.. Další díly číst nebudu. Možná až budu mít děti a budu vyčerpaná matka..
Místy vtipná, občas přitažená za vlasy. Ale pobavila, takže naplnila mé očekávání.
Tato kniha má omezený okruh vhodných čtenářů, což ji dost limituje. Doporučuji pro pracující matky s minimálně pětiletým dítětem, nejlépe dvěma, a lehkou vyhořelostí. V některých aspektech jsem se s hrdinkou velmi identifikovala. Pro všechny ostatní je to ztráta času, protože kniha sama o sobě zas tak vtipná není.
Tak tato kniha mě nijak zvlášť nenadchla. Trochu mě sice i pobavila, ale jinak nic moc. Sama mám čtyři děti, ale asi kniha není určena pro matky již dospělých dětí a k tomu ještě malých dětí :-) Kdybych si pokaždé měla dát "skleničku" , teď skoro v padesáti letech bych byla dávno alkoholičkou :-) Kniha je pravděpodobně určena mladším maminkám, těm se třeba bude líbit víc :-)
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Takže můj život je vlastně skoro stejný jako u Ellen. Jasně, nejsem ženská. Moje sestra nemá tolik dětí. Nejsem programátor. A taky nemám milióny bot. Ale to ostatní sedí.
Chia semínka bych do huby nestrčil a poměrně často si opakuju "Život je na hovno". A nakonec jsem, škodolibě, rád když to tak mají vlastně všichni. Dlouho mi nic nezvedlo náladu tak jako tato kniha.
Dost jsem váhal jestli je autor muž nebo žena, ze jména to vlastně nejde poznat. Humor mi přijde na ženu trochu ostřejší, ale to z ženské možná udělá rodičovství. Rozhodně o moc lepší než stejný pokus Dominika Landsmana.
A doufám že do čtyřicítky taky dostanu spásný nápad který ze mně udělá milionáře.
To nejde číst. Už to mám rozečtené snad rok. Dávám kapitolu pokaždé když otevřu čtečku ale musím se přemáhat. Čekala jsem vtipnou knihu ale přijde mi hodně depresivní. Vše je podle hlavní hrdinky špatně a navíc pořád pije. Taky jsme máma dvou dětí, zlobí, neposlouchají ale takovou potřebu pít teda nemám. No snad to dočtu. Těším se na to. Další díl číst nehodlám.
Naprostá ztráta času. Nevkusný vyblitek zamindrákované "matky". Čekala jsem humor, nadsázku a nějaké vtipné, klidně i dojemné situace. Dostala jsem kolotoč chlastu, závisti, nechuti k čemukoliv, parchantu a život stojí za hovno. Přišlo mi to smutné až zoufalé.
Nenáročná a oddechová knížka, která pobavila a to i když vůbec nezapadám mezi sortu "věčně nestíhajících matek". Navazující knížky už jsem nečetla, trochu jsem se obávala, že první knížku nepředčí..
Nemohu říct, že bych se nezasmála. Nemohu ani říct, že bych nenašla žádné paralely s tím, co na mateřské dovolené prožívám já. Bylo toho ale mnohem méně, než jsem čekala - jednak je to dáno tím, že Ellen má děti o něco starší než já a už pracuje na zkrácený úvazek, problémy s dětmi byly často odsunuty na vedlejší kolej. Hlavně ale Anglie není Česko a opravdu platí rčení jiný kraj, jiný mrav. Nahlas jsem se smála jen při líčení návštěvy Elleniny švagrové s rodinou, to byli dobří exoti. Líbil se mi postřeh, že každému připadají ti druzí dokonaleší, ale často tak působí jen navenek a ve skutečnosti se s něčím perou stejně jako vy. Na konci mi Ellen přišlo líto, na jejím místě bych v tom dotyčnou nechala trochu plácat, takhle vyšla příliš lacino, když za ni potíže vyřešil někdo jiný.
Kniha je asi cílená na pobavení matek, vzhledem k tomu, že nemám děti, to asi není přímo pro mě. Ale aby hlavní hrdinka se absolutně nesnažila a raději byla permanentně v lihu, je zajímavé. Děti jsou poměrně dost nevychované a manžel, taky žádná sláva. Ovšem "hrdinka" z toho moc nevychází dobře. Kniha je dost roztáhlá a v podstatě by se dala shrnout do dvou až čtyř vět.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Proč máma pije |
| 2019 | Proč máma nadává |
| 2021 |  Proč máma zase pije |
| 2020 | Proč je mámě všechno u ***! |
| 2023 | Sesterstvo sobotního sauvignonu |
V rámci žánru povedená kniha. Ještě lépe by to působilo jako postupně dávkované příspěvky někde na blogu (možná to i původně je blog autorky, v Anglii údajně velmi populární). Kniha je jakýsi deník z běžného života matky 6letého kluka a 8leté holky psaný se značnou dávkou sarkastického humoru, který mi padl do noty. Ve spoustě situací jsem se sama poznávala - v těchto kapitolách jsem se skutečně smála. Ostatní situace byly tak půl na půl - některé mi přišly vtipné a některé mě spíš nudily. Nicméně styl vyprávění a humoru se mi jako celek líbil. A oslava alkoholismu to fakt není - já sama jsem absolutní abstinent a popíjení hlavní postavy mi nevadilo. Slouží to tam spíš jako sarkastický prvek - chce to prostě číst trochu s nadhledem.
Knihu ocení zejména ti kteří se nachází v podobné životní etapě jako hlavní postava tzn. pracující ženy kolem čtyřicítky s dětmi ve věku cca 5 - 12 let. Ostatní (zvlášť bezdětní) budou spíš zklamáni - to je taky důvod proč zde má kniha relativně nízké hodnocení, které si nezaslouží. Není to bohužel kniha pro každého.
Poslouchala jsem jako audioknihu a tu musím hodně pochválit. Dá se to skvěle poslouchat i při nějaké činnosti, protože je to nenáročné. Perfektně mi sednul hlas a načtení Zuzany Slavíkové. Stylem vyprávění kniha hodně připomíná můj oblíbený seriál Průměrňákovi - až v půlce jsem si uvědomila, že v tomto seriálu mámu Frankie dabuje taky právě Zuzana Slavíková :-) Za mě tedy audio můžu rozhodně doporučit.