Deníky Sylvie Plathové
Sylvia Plath
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45252/deniky-sylvie-plathove-y81-45252.jpg
5
77
77
Výběr z deníků originální americké básnířky zahrnuje období let 1950–1962. Deníky, které si autorka vedla až do své tragické smrti, vyjadřují její touhu po celistvosti života a umění, vystihují zmatky její přecitlivělé duše a hlavně byly také podkladem pro její tvorbu. Snaží se v nich o maximálně upřímný pohled na sebe samu, jejich stránky svědčí o střídání složitých období sebeničení a regenerace. Výbor zachycuje hlavně pasáže, které nějakým způsobem souvisejí s jejím dílem, záznamy jsou minimálně komentovány.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1997 , JotaOriginální název:
The Journals of Sylvia Plath, 1982
více info...
Přidat komentář
Hneď na strane 14 odsek, ktorý ma zasiahol:
" Prítomnosť vo mne existuje navždy a navždy sa neustále posúva, plynie, roztápa. Táto sekunda je život. A keď vyprchá, je mŕtvá. Ale nedá sa začínať nanovo s každou ďalšou sekundou, musíš to posúdiť podľa toho, čo je mŕtve. Je to ako tekutý piesok... beznádejné od začiatku. Príbeh alebo obraz dokážu síce prežitý vnem trošku oživiť, ale to nestačí, to nestačí. Nič okrem prítomnosti nie je skutočné a ja už teraz cítim tiaž storočia, ktorá ma dusí. Nejaké dievča žilo pred 100 rokmi ako ja teraz. A teraz je mŕtvá. Ja som ešte v prítomnosti, ale viem, že tiež pominiem. Ten vrcholový okamih, žhavé vzplanutie prichádza a zrazu je preč, neprestávajúci tekutý piesok. A ja nechcem umrieť."
Je v tom určitý masochismus, číst si v devětadvaceti chmurné zápisky autorky, která ve třiceti letech prohrála svůj boj s depresí a spáchala sebevraždu. Pomalu na každé druhé stránce byl odstavec nebo věta, které jsem si chtěl podtrhnout a přidat k nim pár vykřičníků. Tak přesně se autorce podařilo převést do slov pocity, jejichž popis je nesmírně obtížný. Plathová zde ještě pronikavěji a otevřeněji než ve Skleněném zvonu vyjadřuje trápení vysoce inteligentní tvůrčí mysli, trápení introverta, který na sebe klade přehnané nároky, trápení sebevědomé ženy, která se nechce nikomu podřizovat, nikomu patřit, být na nikom závislá (a přesto by druhým ráda vycházela vstříc, cítila se jimi přijímána a oceňována). Současně jde o cenný studijní materiál pro každého, kdo se bude zabývat její tvorbou, hledat inspirační zdroje jejích básní a povídek. Vtahující, neveselé, neuvěřitelně dobře napsané. Společně s Deníkem Pavla Juráčka a Zábranovým Celým životem text, kterému jsem místy rozuměl víc, než by mi bylo milé.
Nedavno som cital knihu Joane Greenberg I never promised you a rose garden a spomenul som si na denniky Sylvie Plath. Po jej Dennikoch som siahol preto, ze ma fascinuje meno Sylvia s ypsilonom a depresia. Krehka osoba, ktora v sebe skryva obrovsku tvorivu silu, je castokrat odsudena na tragicky koniec - aspon tak sa mi to zda. Cim som starsi, tym viac. Pekna kniha, ktora opisuje roztrasenu ciaru smerom nadol az na koniec papiera.
Aj na druhý raz kniha nadchla a zanechala silný dojem. S odstupom času ma akurát viac hnevá, že svoj boj so sebou samou vzdala taká mladá. Preveľká škoda, mala obrovský potenciál.
První deníky - a určitě ne posledni. Vyhovuje mi autentičnost a absence formy, možnost nahlédnout do hlav jiným - a umělcům! - u nichž se určitá barvitost a vyšinutost očekává...
Určitě ne čtení pro každého, Plathová je velmi komplikovaná osobnost a její deníky to dokonale odráží...
Hrozně rády bych si knihu přečetla, ale vůbec nikde ji nemohu sehnat, nechápu jak je to možné. Neví prosím někdo kde bych jí mohla koupit???
Tak jsem konečně měla tu čest setkat se poprvé se Sylvií Plath. A překvapilo mě, že ve skutečnosti nebyla natolik ponurou depresivní figurkou, jako velmi mladou ambiciózní ženou, která si plnými doušky brala z bohatosti života. Tragický závěr všichni známe... Knížka může být poučnou pro další píšící autory, protože se tu spisovatelka hlavně vyznává ze svého namáhavého tvůrčího zápasu. Zatímco Plath nyní bereme jako významnou a talentovanou literátku, ve své době se v podstatě zmítala mezi jednou tvůrčí krizí za druhou, pochybovala o svém psaní a hlavně - setkávala se převážně s řadou odmítnutí ze strany vydavatelů. Jednoduché čtení nicméně nečekejte. I z tohoto důvodu u mě Plath na poli autobiografické tvorby nevede. Její text je pro mou nebásnickou duši zkrátka až moc poetický, což ovšem nijak nesnižuje jeho hodnotu.
Kniha, kterou si moc, moc přeju! Silná, osobní, autentická, skutečná. Rád čtu deníky, ještě raději deníky autoru, které mám rád. Jedna z knih, u kterých si přeju, aby neměla konce ...
Autorovy další knížky
| 1996 |  Pod skleněným zvonem |
| 1997 | Deníky Sylvie Plathové |
| 1984 | Ariel |
| 1987 | Horoskop orloje |
| 2003 |  Hrana |
Deníky Sylvie Plathové nejsou dvakrát povzbudivou četbou a na nepřipraveného čtenáře budou nejspíš působit nepochopitelně, nudně a neuroticky. Ale pro toho, kdo se zajímá o Sylviinu osobnost a dílo, budou cenným zdrojem informací o jejím vnitřním světě, a pro toho, kdo se spolu s tvůrčím potenciálem potýká i s nějakým tím psychickým bonusem mohou představovat ujištění, že v tom alespoň není sám.