Desátého prosince
George Saunders
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273697/bmid_desateho-prosince-0v0-273697.jpg
3
27
27
Soubor Desátého prosince přináší desítku povídek od jednoho z nejčtenějších amerických povídkářů dneška, George Sauderse. Autor s pronikavým pozorovatelským nadáním nahlíží do životů pestré směsice hrdinů a antihrdinů. Své postavy nešetří, zároveň s nimi v krajních situacích hluboce soucítí. Hravost a originalita, neuhýbavost, odvaha jít až do krajnosti, jež odhaluje ty nejnaléhavější otázky dneška, to jsou rysy, jež z Saunderse činí vnímaného komentátora naší přítomnosti, ale možná i bezprostřední budoucnosti. Tato sbírka mu v roce 2013 vynesla prestižní cenu Folio. A byla mimo jiné zařazena mezi desítku nejlepších knih roku dle časopisu The New York Times.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
Tenth of December, 2013
více info...
Přidat komentář
Tahle sbírka byla většinu času brutální deprese. To je totiž tak, když si chcete odpočinout po předchozí knižní emoční houpačce, tak se pustíte do povídek. Všem radím: v podobné situaci si fakt nevyberte nic od George Saunderse. Budete na tom ještě hůř.
Protože on nepřehání. V každé povídce je ukázáno na to, jací lidé skutečně jsou bez přibarvení naivity a něžnosti. Tohle je deprese v tom pravém smyslu, protože je to skutečný.
Všechna témata, která Saunders rozehrál do děsivých představení se mě dotkla. Až na ty tři, kterým jsem dala nižší hodnocení, byť pointy byly i tam skvělé, ale ty ostatní se mě dotkly. Poměrně hluboce. Jako kdyby nějaký démon do mě zatnul svůj dráp (nemám obavy, že v budoucnu nebudou démony znát), ryl a ryl a ryl stále víc a víc. A byť jsem měla strach, že mi tohle zkazí jinak krásný den, překvapivě jsem to dočetla poměrně šťastná. Zároveň tedy vážně naštvaná, smutná a v depresi. Ale šťastná. Že stále existují autoři, kteří umí psát tak, aby to čtenář cítil tam, kde má.
Knihu jsem si chtěla přečíst primárně kvůli povídce Útěk z Pavoučí hlavy. Ale vyšel z toho milý klenot.
J8 tedy všeobecně moc nemám rád povídkové knihy a v této knize jsem některé povídky přetrpěl, ale byly tam i dvě povídky mimořádně zajímavé :-)
Vynikající povídky. Některé se mnou zamávaly pořádně, to byl čistý zásah přímo do středu terče. Jsou o tom, jak život někdy dokáže bolet, a bolí prostě úplně všechny, o momentu, který může všechno změnit, o důsledcích rozhodnutí...
Přeji této knize více čtenářů se shodnou krevní skupinou, se kterými se nebude míjet.
Tak nevím, ale mně ty povídky přišly divný. Nebo jsem divná já, ale většinu z nich jsem nepobrala, netuším, co jimi chtěl autor říct, jestli měly nějakou pointu (tu jsem našla jen u pár z nich), některé mi přišly useknuté... Víc k tomu nemám co dodat.
Teda... Jako u nekterych povídek jsem se pointy dobrala, ale některé... Teda nevim, kdo je vic mimo, zda ja nebo autor
No.. vzdycky mi chvili trvalo, nez jsem se dopidila k nejake pointe, ale nakonec jsem to tam nasla.. prijde mi, ze povidky nesou skryte poselstvi a cetly se mi dobre :)
Za mě teda nic moc. Takové kostrbaté a nedotažené. U většiny povídek jsem ani nepochopila, co tím chtěl autor vlastně říct. Povídky se mi čtou většinou snadno a rychle, o těchhle to ale rozhodně říct nemůžu.
V knížce najdete deset povídek a každá je skutečný originál. Každá je docela jiná a to mě bavilo. Na první pohled to vypadá, že Saunders nasypal na jednu hromadu deset svých různorodých textů, trochu tím zahrkal a měl knihu. Možná nejsem daleko od pravdy, ale tahle různorodost pro mě byla rozhodně jedním z nejzajímavějších faktorů celé knížky. Saunders se totiž nebojí v zásadě žádného tématu ani žánru. Střídají se tu povídky krutě realistické s fantastickými i s těmi, co mají sci-fi prvky. Je to opravdu hodně pestrá směsice stylu, ale hlavně charakterů. Jestli něco Saunders umí, pak jsou to postavy. Realistické i ve fantastických kulisách. Působí jako opravdoví lidé, obyčení, nedokonalí, trochu divní a většinou z okraje společnosti. A náležitě tomu i mluví a myslí. Tohle se jako tenká červená nit táhne celkou knihou a je v pravém slova smyslu propojovacím prvkem.
Část díla
Al Roosten
2009
Deník Semplikových dívek
2012
Desátého prosince
2011
Doma
2011
Klacky
1995
Autorovy další knížky
| 2018 | Lincoln v bardu |
| 2015 | Desátého prosince |
| 1997 | Památník války severu proti jihu |
Nejděsivější na tom je, že mi to přijde naprosto OK a normální...
Hláška "Na to ti sere holubice míru" se právě stala mou oblíbenou :-D