Dešťová hůl

Dešťová hůl
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439578/bmid_destova-hul-koV-439578.jpg 4 1004 1004

Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně přítomna a kromě jedinečné atmosféry dodává příběhu i historický kontext a také nepřímo vstupuje do osudů hlavních postav. Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, na místa svého dětství a dospívání, a zamotává se do nejasných okolností pozemkového sporu, ale také do osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku jde Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje. Za to, co považuje za správné, za sny dětství a „aby se jednoho rána neprobudil jako někdo jiný“.... celý text

Přidat komentář

Deny4
01.11.2016

Je to moje první přečtená kniha od pana Hájíčka a musím říct, že jsem neskutečně ráda, že jich mám ještě spoustu před sebou. Podle mě je to PAN autor a takhle dobře napsanou a čtivou knížku jsem neměla v ruce už dlouho.

kuruteku
31.10.2016 5 z 5

Úplně cítím bláto na holinkách, vidím indiánské obřady (i když netuším, kterou část Novohradek má autor na mysli). Četlo se to jedním dechem. A až skoro na konci jsem pochopil smysl ilustrací. Povedlo se. Za mne jedna z knih roku 2016.


magratka
23.10.2016 5 z 5

Byla jsem nadsena, ze Hajicek vydal novy roman. A skvele mi pasoval jako posledni chybejici knizka do ctenarske vyzvy.
Po slibnem rozjezdu jsem mela pocit, ze uz se autor opakuje a hlavni hrdina mne stval... Rybi krev byla sthujici a Selsky baroko uzasne. Ale jak jsem otacela stranky, opet si mne knizka ziskala a drzela jsem Zbynkovi palce v osamelem boji v desti, za Tondu, za sebe, za to aby se neprobudil jednou jako nekdo jiny..
Doporucuji.

rubicka
15.10.2016 5 z 5

Není to Rybí krev, ale stejně - atmosféra, ve které se jenom topíte, necháte se vláčet vůní vesnice, její drsností a nekompromisností. Díky za Hájíčka, jak to umí dokonale popsat.