Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se však Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha začíná jako klasická severská detektivka, víme, že se stala brutální vražda a předpokládáme, že bude provedeno všechno pro to, aby byl vrah dopaden, avšak je vidět, ze autoři jsou velmi kreativní a z tohoto začátku nás v průběhu četby nasměrují úplně jiným směrem, kde na nás čeká neméně napínavý dějová linka. Jak již název napovídá, hlavní postavou je zde hypnotizér Erik Maria Bark, který sice slíbil, ze už hypnotizovat nebude, ale je znovu povolán do služby kvůli výše zmíněné brutální vraždě. Toto se jeho rodině stane osudným, neboť je tu někdo, kdo nechce, aby začal znovu hypnotizovat...
Super knížka, super se čte, ke konci už je znát, kdo byl vrah, ale i tak je to zajímavé čtení. Ostatně jako všechny knížky od tohoto autora.
Ke knize jsem se dostal po jiných dílech "Joony", nezklamala a lze ji plně doporučit. Prokreslené postavy, příběh, prostředí ... a napětí !
MÍRNÉ SPOILERY:
Moje první setkání se severskými detektivkami, takže jsem si chvilku zvykal. Rozjezd slibný a dramatický. Postavy zajímavé a sympatické. Překvapilo mě, že hlavní příběh okolo Josefa se časem přesune na druhou kolej, protože unesou hypnotizérova syna, což s úvodní vyvražďovačkou vlastně vůbec nesouvisí. Následuje pak podivuhodná berlička v podobně stostránkového flashbacku, který má vysvětlit, co se před lety vlastně stalo tak hrozného. Z Larse Keplera už v prvním díle čiší přepálenost a přehnanost. Dokládá to divoký závěr, honička s autobusem atd. Erikovi pacienti tu zároveň fungují jako maso na porážku. Jejich motivaci jsem v závěru vážně nerozuměl. Jako stádo se řídili prostým: "jdi tam a zabij to." Kniha ale baví, čte se rychle a je pěkně našlápnutá.
Poprvé s Keplerem - Hypnotizér
Po Larssonově Mileniu a celé kompletní řadě Harry Holea od Jo Nesba (už se těším na 12. knihu - Nůž) jsem se pustil do další severské "řady" Larse Keplera.
Všude jsem četl na jejich knihy jen samou chválu. Tak jsem se těšil a pořídil si první kousek - Hypnotizéra.
Musím říct, že hned po prvních stránkách jsem měl problém se stylem, s formou. Kniha se vyvíjela celkem dobře, se stylem jsem se, ač nerad, smířil a četl dál. V momentě, kdy to začalo mít nějaký spád a příběh se "rozjížděl" celé se to posunulo o deset let zpět a dostalo se to do, pro mě dost nezajímavé, pasáže o průběhu hypnózy, pacientech a Erikovi, který se dostal do situace, kdy mu nejdřív vedení nemocnice naprosto věřilo a schválilo grant a pak nepochopitelně vše zase zrušili. Logicky uvažující člověk by jen použil natočené pásky ze sezení a bylo by všem jasno. Spousta věcí začala být nějak míň pochopitelná a když se příběh posunul zase zpět do přítomnosti, vše šlo nějak ráz na ráz, vše bylo najednou jasné. Jedna z hlavních postav knihy, se kterou to vlastně začalo, Josef Ek, se z knihy úplně vytratila. A samotný konec, nějakých posledních třicet stran mi přišlo, jakoby to psal nějaký školák. Myslím, že v našich českých literárních soutěžích by to napsali autoři mnohem lépe. jak vývoj děje, tak samotné uchopení textu.
Hlavní postava, detektiv Joona Linna se v knize v podstatě nepředstavil, což mě mrzelo ze všeho nejvíc.
Ještě se vrátím ke stylu knihy. Tato forma mi připadá, jako komentovaný děj sportovního zápasu. Pokud by to byla audiokniha, zcela jistě bych se tomuto pocitu neubránil.
V níže čtených recenzích tady se píše, že další knihy od této dvojice jsou mnohem lepší, propracovanější a tak Larse Keplera úplně nezatracuji a brzy sáhnu po dalším.
Hodnocení této knihy vidím objektivně na dvě až tři hvězdičky, něco mezi.
Audiokniha - super záležitost, která člověku nahání husí kůži ještě dlouho po dočtení (doposlouchání)
Moje první kniha od tohoto spisovatele. A mohu říci, že jsem od toho čekala více a maličko zklamání. Byla super, napínavá, ale dlouhá pasáž, jak Erik vzpomínal na skupinu psychicky narušených lidí a dělal s nimi hypnózu mě nebavilo a trvalo, než jsem se přesto dostala. Ale konec měl velký spát a čekalo mě nejen jedno překvapení. Konec se četl rychle. Až na tu pasáž se mi kniha líbilo, přesto dávám málo hvězdiček, za tu dlouhou pasáž. Sice se vysvětlilo, proč s hypnózou skončil, ale tu pasáž jsem četla tak, že jsem přečetla jedni či dvě kapitoly a knihu odložila. Uvidíme, jaké budou další jeho knihy. :)
Jelikož to byla první knížka, kterou jsem začala od téhle dvojice číst, vůbec jsem nevěděla co mě čeká. A čekalo mě toho hodně.. Fakt super čtení.
[audiokniha]
Moje první setkání s opěvovanou manželskou dvojicí spisovatelů. V Hypnotizérovi (a zřejmě i v dalších knihách ze série) je použit koncept, kdy vás autor prostřednictvím vyšetřovatelů honí od jedné teorie k další, abyste zjistili, že pravda je někde úplně jinde. Co mě překvapilo bylo, že Joona Linna nebyl hlavní postavou knihy, tou byl hypnotizér Erik. Zápletka kolem jeho rodiny mi moc nesedla, tohle téma mě prostě nebaví, možná mi další knihy sednou více. Je vidět, že příběh měli autoři dobře promyšlený, aby jim na konci zaklapnul, přesto se mi zdál překombinovaný. Ještě zkusím další knihu ze série a uvidím, jestli pokračovat nebo ne.
Čtení této série jsem trochu odkládala, protože jsem si říkala "hmm, další severské krimi...", ale moje obavy, že to bude zas na jedno brdo, se nepotvrdily. Bylo to zase "něco jiného", takže jsem nakonec byla mile překvapená a nebudu už tak váhat s dalším pokračováním.
Zpočátku jsem se nemohla začít, měla jsem problém si zvyknout na způsob psaní . Ale celkově se mi kniha líbila, zápletky zajímavé.
Výtku mám k opravdu detailnímu popisu úplně všeho. Dále mi děj přišel velmi překombinovaný a neukončená dějová linie - na vraha Josefa Eka se pozapomnělo.
A nebavila mě část o hypnotickém výzkumu, muselo to být opravda tak obsáhlé? Myslím si, že by šla kniha o dost stran zkrátit a stejně by byla dobrá.
Ale další knihy si přečtu.
Asi před čtyřmi lety jsem si poslechla jako audiobook 3 díly této série - bohužel však na přeskáčku (tzn. v jiném pořadí). Tehdy jsem první díl - Hypnotizéra - ohodnotila pouze 3 hvězdami. Vzhledem k vývoji v sérii a Joonově posedlosti jednou postavou jsem se rozhodla, že se k této sérii vrátím a poslechnu si ji znovu - celou a ve správném pořadí. Minulý týden jsem se k tomu konečně dostala; Hypnotizéra však znovu hodnotím pouze 3 hvězdami, protože z knihy mám stejný pocit jako tehdy. Ani úžasný výkon pana Rímského to nezachránil - děj byl sice napínavý, ale tak nějak divně "rozbitý". Vše dávalo smysl a bylo to propojené, přesto to bylo "divné". Další díly jsou výrazně lepší, takže se určitě chystám na pokračování.
Musela jsem číst a číst a číst, protože jsem byla napnutá, jak to vlastně celé dopadne.
Moje první knížka od manželské dvojice autorů. A asi na dlouho zůstane poslední. Podle mě zbytečně dlouhé (rozsah by mohl být tak poloviční a nic by se nestalo), zápletka nikterak zajímavá, celé je to dosti překombinované a obsahuje spoustu hodně neuvěřitelných věcí, u kterých se člověk zarazí a říká si - to jako vážně? Takhle se pátrá po zmizelém? Takhle pracuje policie? Takhle spolu komunikují blízcí lidé? Vůbec nechápu vysoké hodnocení. Abych nebyla jen kritická, tak musím říct, že mi byla docela sympatická postava Joony Liny, jestli se odhodlám k přečtení nějaké další knížky z této série, tak na něj se budu těšit (ale je potřeba, aby dostal trochu více prostoru).
Co k tomu říct. Tyhle psycho knihy mě baví. Lidi s pohnutou minulostí, s tajemstvím, s psychickou poruchou. Nevěděla jsem, co od tohoto autora čekat, nevěděla jsem, co čekat od knihy. Ale ta zvrácenost, ten příběh, zaujalo mě to. Vzbuzovalo to napětí. Člověka to nutilo stále číst. Potřebovala jsem vědět, jak to dopadne, co se ještě stane. Líbila se mi ta provázanost s tím, že člověk něco udělá a to spustí řetězovou reakci. A i když zdánlivě věci spolu nesouvisí, něco je spojuje. Těším se na další knihu.
Začátek ušel. Poslouchala a nedoposlechla jsem audio. V jednu chvíli tam bylo zmíněno, (nevím jestli v papírové verzi), že kluk měl v obličeji stovky bodných ran - jen v obličeji. No nic, řekla jsem si, že jde třeba o přeřek a poslouchala jsem dál, kde už měl stovky bodných ran po celém těle. Ale stejně... to, co následovalo pak, neuvěřitelné. A ne tak, že bych to obdivovala.
Detektivky mě i docela baví. Severské mají svou nezaměnitelnou atmosféru, ale "Povídání o pejskovi a kočičce" napsal velmi originálně Čapek. Akorát ve světě se i dnes najdou lidé, třeba píšící manželský pár, neustále se snažící ho překonat.
Kniha je zbytečně dlouhá, děj promíchaný a zamotaný jako klubko pro kočičku.
Ani jeden z hrdinů nebyl sympatický, ani mrtvoly nebyly sympatické. Ani Evelyn, už vůbec ne její brácha.
Námět je určitě hodný zpracování, ale to mi právě nesedlo. Poměrně vážná témata se řeší stylem "ono to nějak dopadne," a taková ta ráznost a svižnost, (nemyslím akci stylem stříleček a kýblů krve), kterou u detektivek čekám a obdivuji, zde chybí.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severská krimi švédské detektivky
Skrýt reklamy
Má první kniha od této švédské dvojice a určitě né poslední... no co k tomu dodat. Poslední stránky mě úplně pohltily.. Skvělé!