Hypnotizér
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74711/bmid_detektiv-joona-linna-joona-linna-hypnotizer.png
4
6197
6197
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se však Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi. Dotisk v r. 2015... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
První přečtená knížka od tohoto autora a byl to masakr :) Musela jsem mít i zbývající díly... Chvílema jsem se dokonce i bála :D
Zkraje jsem byla trochu skeptická, moc jsem si od toho neslibovala a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale zhruba od 60. stránky jsem se nemohla od knihy odtrhnout a dokonce mi přestal vadit i ten podivně přítomný čas, v jakém je to napsané. Závěr knihy byl hodně dramatický a příběh měl docela překvapivé rozuzlení. Kdo má rád napětí, tomu mohu tuto knihu vřele doporučit. Kdo má slabší nervy či žaludek, ať si vezme ke čtení raději něco klidnějšího.
Taková generická "skandinávská krimi". Místy i celkem napínavá. Celkově, podobně jako Trabant nebo manželka, "uspokojí, ale nenadchne".
Velice čtivá knížka. Pokud se vám líbil Stieg Larsson, bude se vám líbit i Lars Kepler
Já nevím, asi jsem ulítlá na severský detektivky, ale tahle knížka me opět moc bavila
Pro někoho lepší Hypnotizér, pro někoho Paganiniho smlouva, pro dalšího Svědkyně ohně. Někdo raději tvarohové koláče, někdo zase povidlové. Jisté je jedno. Všechny tři knihy, jako jeden celek působí bezvadně. Knihy mají spád, člověk se neztrácí ve složitém ději a množství postav a hlavně Joona Linna (já to čtu jako línej jůna) je docela sympaťák.
Jak bylo zmíněno níže. Přečetla jsem asi půl roku po přečtení Milénia a hned nato sérii Hannibala a tohle byla nuda pro mě. Nebylo to nejhorší, ale pro náročnější čtenáře to není. Ale našla jsem tam možná dvě pasáže, které mi vzaly dech, ale nic víc. Pro mě osobně až moc velká oddechovka. Ale nenáročným čtenářům doporučuji.
Pooté, co jsem s nadšením přečetla trilogii Milénium jsem s nadějí sáhla i po Hypnotiyérovi doufaje, že to bude podobné. Nějak nebylo. Veškeré postavy byly z mého pohledu silně nesympatické až psychotické, včetně hlavního hrdiny psychiatra Erika, při jehož popisu se nemohu zbavit dojmu, že na názoru, že psychiatrem se stávaví ti, co ho nejvíce potřebujéí, něco je. A jeho rodina nenín o nic lepší. Poté, co jsem přečetla ještě nekolik dalších severských detekvtivek (včetně Nesböa), jsem se zařekla, že tyto evropské země raději vynechám. Nějak na mne z těchto autorů padají deprese.
Je pravda, že jsem se do knihy okamžitě začetla a přečetla jsem jí téměř jedním dechem. Ale po přečtení mi v hlavě zůstalo spousta otázek. Také mám pocit, že autor do jedné knihy namontoval minimálně tři příběhy, které nešly moc dohromady. Méně je někdy více, pro tuto knihu to platí dvojnásob.
Četlo se mi dobře, detektiv Jonna Linna mi byl sympatický, celkově jsem byla spokojená. Hned jsem si koupila další knihy od tohoto autora.
Hypnotizér je pro mě jedno velké zklamání. Začátek knihy vypadal slibně, prostředek mi příšel hodně nudný, bez nějakého náboje a energie, a závěrečné "vyvrcholení" mi přišlo až nechtěně směšné. Žádná z postav mi nebyla sympatická a bylo mi celkem jedno, co se jim v knize děje. To, že jsem knihu přečetla do konce, považuju za osobní výkon. S tvrzením, že jde o druhého Larssona zásadně nesouhlasím, tato kniha spíše než poctou je pro mě parazitováním na oblíbenosti a popularitě tohoto švédského autora. Netvrdím, že pro někoho Hypnotizér nebude mít své kouzlo, já ho ale neobjevila.
Na Hypnotizéra jsem narazila víceméně náhodou a musím říct, že kniha mě pohltila hned na začátku a pustila mě až na samotném konci, samozřejmě, že se tam najde několik chyb a míst, které tam být nemuseli, ale i přesto to knize odpustim, navíc detektiv Joona Linna se rázem stal mou oblíbenou postavou.
Tolik jsem se na knihu těšila, a nakonec jsem jí nepřečetla. Na vyprávění v přítomném čase bych si asi i zvykla, ale ty hysterické nevěrohodné postavy mě strašně štvaly. Celých 120 stránek (dál jsem se nedostala) jsem měla pocit, že čtu opsanou slohovku, do které autoři vpravili svoje nápady, aby nebylo poznat, že opisovali. Vznikla akorát přeplácaná slátanina... Škoda.
Super napsaná kniha, originálním způsobem- v přítomném čase a třetí osobě. Napínavá.
Očekávání bohužel nesplnila. Začátek poměrně napínavý, dál už to bylo horší. Ale dočetla jsem až do konce, přestože konec byl velmi předvídatelný.
Moje první detektivka vůbec. Jasně, nějaké logické hlouposti tam byly, přesto jsem se skvěle odreagovala a nedokázala knihu odložit.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severské krimi psychologické thrilleryAutorovy další knížky
| 2011 |  Hypnotizér |
| 2013 | Písečný muž |
| 2015 | Stalker |
| 2012 | Svědkyně ohně |
| 2018 | Lazar |
Sama sebe jsem překvapila tpělivostí. Když se mi nějaká knížka nelíbí - nedokážu se donutit do jejího dočtení, Přesto, že jsem první polovinu Hypnotizéra nečetla s nadšením, četla po pár stránkách a pak knihu odlkládala .... jsem dočetla. A musím uznat, že konec knížky mě pohltil. Takže stálo za to přečkat pár nudných kapitol.
Hodně mě při čtení "rušil" používaný přítomný čas.