Lovec králíků
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 6. díl >
Joona Linna je už dva roky ve vězení s vysokou ostrahou. A teď ho odvezli na tajnou schůzku. Po vraždě jednoho ze švédských ministrů totiž policie potřebuje, aby jí pomohl vypátrat a zastavit pachatele, který nejspíš plánuje další vraždy v politických kruzích. Policie pracuje s verzí teroristického pozadí případu, Joona však tuší, že oběti, kterých bude brzo víc, spojuje cosi jiného. On i Saga Bauerová musejí pracovat tajně a proti rozkazům svých nadřízených, aby vraha zastavili dřív, než bude příliš pozdě. Hříčka osudu nečekaně postaví do centra dění populárního kuchaře Rexe Muellera. Má v plánu poprvé se postarat o svého syna Sammyho. Ale místo tří týdnů dovolené ho čeká děsivý boj o přežití. Až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o králících, dejte se na útěk, protože právě tu slyšely všechny oběti před smrtí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Kaninjägaren, 2016
více info...
Přidat komentář
Děj je často strašně rozvleklý a místy dost nelogický a naivní. Ovšem kdo ví, co se může dít na "elitních"školách .A pak chudák Joona neví kam skočit. Ale stejně si zase půjčím jejich další dílo.
Špatné to určitě nebylo, příběh zajímavý, vrah nemilosrdný, krve jak na zabijačce, ale tolik tolik naivity.
Ideální námět na film. A to není vůbec lichotka. :(
Trochu přitažené za vlasy a dost to hraje na efekt a je velká škoda, že hlavní padouch není ještě o něco více zákeřný. Je bohužel už smutným zvykem, že pachateli nakonec nepřeje štěstí a je lapen, ačkoliv celou knihu je to on kdo má všechna esa v ruce. :(
Moc jsem se na další díl těšila a do půlky knihy docela zklamání. Ztrácela jsem se ve jménech, příběhu.....pak ale nastal zvrat a konečně jsem Keplerovce začala poznávat. Poslední třetina byla skvělá a epilog mě navnadil na další díl.
Tak se nám Joona Linna vrátil. Ale to je asi tak vše. Ke knihám od těchto autorů jsem už delší dobu měla výhrady, ale vždy jsem sáhla po nové knize z této série, protože to bylo čtivé a Joonu jsem, jako postavu, měla ráda. Jenže on už Lovec králíků není ani tak čtivý. Vlastně mi první půlka přišla dosti těžkopádná. Z Joony se stal superman s telepatickými schopnostmi, který nepotřebuje ani žádná vodítka, protože přesně ví, co vrah udělá. Linka s teroristy naproto vyšumí do ztracena a ke konci se člověk neubrání tomu, že tohle už někde rozhodně četl (ano Deset malých černoušků). Nebylo to vlastně ani zklamání, protože jsem nic nečekala, ale byla to bída. Dle konce to nebyl poslední díl. Další si přečtu, nejspíš, ale doufám, že místo hektolitrů krve a popisu co nejbrutálnějších scén se raději zaměří na propracovanější děj.
Četla jsem všechny knížky od této dvojice, ale když si to zpětně promítnu, pamatuji si jen Playground. Protože byla jiná. Co se týče Joony, ostatní díly na mě působily mnohem mnohem lépe. Je to sice možná tím, že to byly jedny z prvních severských detektivek v mé knihovně, navíc jsem v poslední době četla mnoho podobných knih, ale tady mě příběh prostě nechytl. Přišlo mi to zdlouhavé, některé pasáže nicneříkající. Možná, kdyby to mělo o nějakých 100-150 stran méně, mělo by to větší spád a čtenáře by to chytlo. Teď jen vím, že mi knihu bude připomínat jen záznam v seznamu přečtené literatury, takže za mě jen **
Ještě že jsem před přečtením knihy nečetla zdejší komentáře, které se názorově velice rozcházejí. Já tedy patřím do skupiny, která je nadšená. Kniha byla napínavá od začátku do konce. Škoda, že jsem musela doma taky něco dělat, jinak bych ji přečetla za víkend. Vůbec nesdílím názor, že byl Hypnotizér lepší. Právě naopak si myslím, že se autoři zlepšují. Co člověk, to názor. Ale co ten epilog?!
Je opravdu zapotřebí detailní popis nechutností, strachu bezmocných a traumat z dětství vrahů, aby se v člověku vyvolala emoce? Proč? Severské detektivky se v poslední době předhání v krutosti. Nechci něco takového číst. Nebaví mě to! Chci se bát "bez litrů krve". Tak, jako například u Ruin (Scott Smith), Dne trifidů, Divné Jadie, Temné hmoty (Blake Crouch)...Lovec králíků zklamal a severské detektivky tímto odkládám na neurčito.
Opět dobře napsaný thriller! I když- za mě- se to Písečnému muži nevyrovná. Na počátku napětí, pak po několika stránkách mě přepadl pocit, zda právě nečtu nějaké politické špionážní dílko.Pak úleva z toho, že teda ne. Neodbytný pocit, že jednotlivé postavy nemohou mít nic společného a proč tam teda jsou.A nakonec čtenářský maraton, kdy se kniha prostě nedala odložit.
Tak dlouho jsem čekala na návrat Joony, že mě v tomto díle trošku zklamal - bylo ho zde pro mne málo, nemohl naplno projevit svou brilantnost. Ale jinak velmi čtivá kniha, bohužel se trošku veze na trendu co nejmorbidnějšího popisu krvavých scén, jak to dnes asi někteří čtenáři vyžadují, zvláště od těch severských detektivek - bylo to možná zbytečné...
Přečteno na jeden nádech. Opět super. Ideální pokud se chcete při čtení i trochu bát toho, co přijde na další stránce.
Musím se přiznat, že série Larse Keplera mě vyloženě nadchly. Začala jsem sice Svědkyní ohně, ale po této knize jsem se vrátila i k prvním dílům. Zklamáním byla kniha Playground. Naštěstí se Alexander a Alexandra vrátili k původnímu žánru a přišla naprostá bomba! Lovec králíků byla fantastická kniha. Pro mě jako náročného čtenáře, milujícího severské detektivní příběhy, milé překvapení. Doufám, že se brzy vrátí s další knihou.
Neoriginální (podobné téma v nedávné době mnohém lépe zpracoval Olsen v Zabijácích), překombinované, nezajímavé, nepřesvědčivé postavy... Keplera čtu vlastně už jen ze setrvačnosti, protože si ho kupuje moje sestra a vždycky mi ho podstrčí. Od Hypnotizéra, který měl v sobě jistou naléhavost a chvílemi byl opravdu děsivý, už jsou ale jejich knížky jen horší a horší...
Štítky knihy
vraždy švédská literatura tajemství pomsta severská krimi švédské detektivky
Skrýt reklamy
některé pasáže mi přišly zbytečné a byly v knize jen pro prodloužení děje. epilog působí jako příprava na další knihu, snad s větším spádem.