Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna série
< 2. díl >
Po neuvěřitelném světovém úspěchu knihy Hypnotizér se autorská dvojice vystupující pod jménem Lars Kepler vrací v plné síle. Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá ... V salonu luxusního bytu je nalezen oběšený muž. Oprátka je připevněna k lustrovému háku, v místnosti však není jediný kus nábytku, na který by se mohl postavit... Vyšetřování obou záhadných úmrtí se ujme kriminální komisař Joona Linna. Záhy zjišťuje, že utopená dívka i oběšený muž jsou oběťmi monstrózního zločinu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:Originální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář


Taky jsem začala s posloucháním audio verze. Líbilo se mi to, ale jen do chvíle, než jsem zjistila, že je to hodně zkrácená verze. Tak jsem začala s knihou zase od začátku. A nelituju. Bylo to skvělé, napínavé čtení. Posledních 150 stran jsem musela už ten večer a noc prostě dočíst.


Knihu jsem poslouchala v audio verzi - nyní jsem se dočetla v komentářích, že je prý dosti zkrácená, nevím. Každopádně tato verze se mi líbila mnohem více než předchozí Hypnotizér. Děj odsýpá a hlavně zde nejsou dvě naprosto nesouvisející dějové linky, kdy na první časem zapomenete. Joona Lina mi nevadí, myslím, že jeho "dokonalost" je prostě součástí "hry" ;-)


Druhý Joona vysoce překonal toho prvního, takže nakonec ani nelituju, že jsem se do něj několik let po Hypnotizérovi začetl. Ale na druhou stranu pořád nic, po čem bych hned sháněl další díl. Asi na něj dojde, ale zase to bude nějakou dobu trvat.
Příběh je tentokrát vyprávěn "kompaktněji", není v něm moc retrospektiv a taky toho Joony je tu víc. Ale když už švédské krimi, tak pořád radši sáhnu po Kallentoftově Malin Forsové.


Když pominu můj neoblíbený přítomný čas, ve kterém je příběh napsán, a to, že některé policejní dialogy působily dost naivně, nebylo to zlé. K Joonovi si stále trochu hledám cestu, přijde mi příliš dokonalý, bezchybný a málo emotivní. Uvidíme dál. Velmi se mi naopak líbila hudební tématika celé knihy, zajímavá byla postava Axela a strhující závěr. Další díl zkusím.


Čekala jsem od knihy trochu víc, moc mě to popravdě nebavilo. Zbytečně zdlouhavé, začátek byl sice slibný, ale od poloviny knihy už mě příběh nudil........


Nuda, nuda, nuda, absolutně zmatené vyšetřování, nuda. Tohle se fakt nepovedlo. Byla jsem namlsaná z jiných dílů a velké zklamání


V roce 2017 jsem přečetla Hypnotizéra. A pak jsem přečetla Svědkyni ohně. Ne, skutečně netuším, jak se mi podařilo přeskočit druhý díl. Ale konečně po šesti letech se vracím napravit tuhle chybu :) Prostředí, ve kterém se děj odehrává, mi není nijak zvlášť blízké (problematika obchodu se zbraněmi) a je pravda, že některé části možná i díky tomu působily zdlouhavě, ale i tak jsem se bavila, bylo tu pár zajímavých zmínek o klasické hudbě, především tedy o houslích a Paganinim. Zápletka je na začátku pořádně zauzlovaná, Linna je sympatický vyšetřovatel a v konečném výsledku jsem spokojená, je to rozhodně lepší průměr v žánru, dávám tedy čtyři hvězdy. Docela mě to zas nabudilo na severské krimi, tak se možná i vrhnu na čtvrtý díl.


Dějová zápletka by byla dobrá, kdyby to nebylo vyprávěno tak hrozně zdlouhavě se spoustou bude omáčky okolo. Dva díly mi úplně stačily, vím, že další si už opravdu nepřečtu. Joon Linna mi dost připomíná Chucka Norise


To je divný, já si ty detektivky prostě moc nepamatuju a z týhle úplný hopovnopo. Jestli Nesbo nebo Kepler, moc to nerozlišuju a vlastně mi přijdou stejný. Kepler se mi možná líp čte, ale stejně se do děje vždycky nějak zamotám, zvlášť když se tam začnou míchat nějaký vládní techtle mechtle.


Audiokniha-Pavel Rímsky
Druhý díl o vyšetřování Joony Linny nebyl špatný , začátek se vyvíjel velmi slibně. Uprostřed děje už jsem se zase nějak ztratila :D a na úplný konec jsem se zase chytla. Moc se mi líbila hudba, kde hrály housle. Připomínalo mi to hudbu ze Schindlerova seznamu. Dávám cele čtyři hvězdy a poslechnu někdy další.


Přečtená před lety na střední.
Druhý díl skvělé detektivní série s
geniálním detektivem Joona Lina, který je snad lepší než slavný Sherlock Holmes ! Dvě vraždy, jeden vrah... nebo vrahů je víc?


Tak na toto jsem potřebovala asi dva měsíce (to mi čtení jedné knihy zabere max dva dny) a přiznám se, že konec sem ani nedočetla. :( ale stejně si myslím, že vím, jak to skončilo. Hrozně zdlouhavý děj, který mě vůbec neoslovil. Přemýšlím, jestli mám ještě dát šanci třetímu dílu


Konečně dočteno. Mě se to četlo strašně špatně, hodně jmen, děj natahovaný, nějaký náznak napětí až tak od druhé poloviny, konec nijaký. Zápletka dost předvídatelná. Druhá knížka od těchto autorů a ani ta mě nepřesvědčila. S díky odkládám a již se k nim nikdy nevrátím.


od začátku se mi to velice dobře četlo, děj byl svižný, napínavý, jenom ten Joona byl trochu jako superhrdina, na to že je to teprve 2 kniha s ním, tak nic nebylo pro něj problém, no ale i tak je sympatický a člověk se těší, jak se bude jeho příběh rozvíjet.


Skvělě načtená kniha panem Rímským, opět zamotaný detektivní příběh se zmínkou o skladateli Paganinim a samozřejmě jak jinak než neohrožený Jonna Linna. Příběh se mi líbil.


Vypadá to, že jsem si potvrdila, že nejspíš nebudu patřit mezi fanoušky dua Lars Kepler. Ačkoliv je tenhle příběh konzistentnější a méně rozvleklý než předchozí, zbytečných pasáží v něm vnímám stále dost. Téhož si nejspíš všimli také tvůrci audioknihy, pro jejíž adaptaci byly zcela vyškrtány některé kapitoly a odstavce kapitol pozůstalých, a výslednému dojmu uvedené prospívá. Vyprávění je díky tomu o něco svižnější a méně těžkopádné.
Vyloženě mi sedí zápletka na pozadí mezinárodních vztahů, politiky a obchodu se zbraněmi, ale to, jak ji autoři budují, už vůbec. U jejich knih vlastně zatím nikdy nemám takovou tu nutkavou potřebu číst dál a dál, takovou, která je pro knihy podobného charakteru typická
Fun fact závěrem:
Vyloženě mě pobavilo, jak se v knize synonymně pracuje s pojmy letadlo a vrtulník. Sama jsem na míle vzdálená nějaké technické odbornosti, ale rozeznat letadlo od vrtulníku zvládám celkem bez obtíží. Tady se skutečně pojmenovává tentýž dopravní prostředek dvěma významově odlišnými způsoby.


Fascinuje mě, jak někdo dokáže vymyslet takové příběhy. Napínavá detektivka, místy docela roztáhlá. Autor skáče z minulosti do přítomnosti, rozvíjí postavy. Posledních 200 stran jsem přečetla jedním dechem.
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severské krimi psychologické thrillery švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | ![]() |
2013 | ![]() |
2015 | ![]() |
2012 | ![]() |
2018 | ![]() |
Miestami mi to prišlo zbytočne príliš zdĺhavé, ale v podstate som dostala, čo som chcela.