Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 2. díl >
Po neuvěřitelném světovém úspěchu knihy Hypnotizér se autorská dvojice vystupující pod jménem Lars Kepler vrací v plné síle. Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá ... V salonu luxusního bytu je nalezen oběšený muž. Oprátka je připevněna k lustrovému háku, v místnosti však není jediný kus nábytku, na který by se mohl postavit... Vyšetřování obou záhadných úmrtí se ujme kriminální komisař Joona Linna. Záhy zjišťuje, že utopená dívka i oběšený muž jsou oběťmi monstrózního zločinu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář
Klady: Napínavé, založené na dialozích, takže děj odsýpá, význam klasické hudby v tomto díle. Zápory: Přílišné popisy zbraní, mně vzdálenější téma. V žánru krimi ale stále špička. Jen ne tak úplně pro mě.
Druhý díl a zase zhltnuto během pár dní :) Kniha byla napínavá od začátku do konce a hrozně se mi líbí severský styl psaní :)
Po letech jsem se vrátila k autorské dvojici a opět nezklamala. Krátké kapitoly, které hltáte jednu za druhou.
Ani druhý díl z této série nezklamal! Napínavý děj a zajímavé téma, a to šlo o vývoz zbraní, který mě moc nelákal. Doporučuji. Těším se na další díl! :)
Má druhá přečtená kniha ze série s detektivem Linnou od této autorské dvojice. Přiznávám se, že mě jejich příběhy baví víc a víc.
Písanie bolo skvelé ako vždy ale samotný dej ma akosi nezaujal. Trocha som sa nútila aby som to dokončila. Podľa mňa zatiaľ najslabšia kniha od autorov.
Tak trochu detektivka, trochu thriller, trochu psychologický román. V některých místech zdlouhavé, v některých zbrklé. Připadá mi to tak trochu „pel-mel“, ale má to zajímavou zápletku a dá se to číst. Určitě budu pokračovat v této sérií, když už jsem ji kompletní dostala darem.
Začátek se mi zdál dost rozvláčný a trošku nepřehledný, ale ještě před polovičkou knih nabral děj na rychlosti. Opět skvělý díl.
Méně náročný příběh na přemýšlení. Nejvíc mě baví pomalu odhalovat život detektiva Joona Lina. Je to skvěle napsaná postava!
Tak tato kniha od Keplera mě moc nebavila,četla jsem od něj všechny,ale u téhle jsem se těšila až jí dočtu a to u jeho knih se mi nestává.
Napínavé od začátku,do konce, mohu jen doporučit,ač složitější téma a komplikovanější zápletka,dalo se v ději orientovat a nemusela jsem pracně pátrat v ději...kdo,kdy,kde a proč, jak se mi u některých knih občas stává....
Vzhledem k tomu, že v knize bylo hlavní téma vývoz zbraní, nebyl toto pro mě ten nejideálnější šálek kávy. Přesto však jsem tuto knihu přečetla za necelý týden :). Doporučuji.
Je pro mě velmi obtížné tohle dílo nějak hodnotit souhrnnými hvězdičkami. Příběh je maximálně na jednu, jeho vyprávění na čtyři, a načtení (posloucháno jako audiokniha) na pět. Takže asi tak.
Začnu od konce. Pavel Rímský Keplera umí a nedokážu si u toho představit jiný vhodnější hlas. Je to jeden z těch vzácných hlasů, které z audioknihy dělají ještě lepší zážitek, než je knížka papírová.
Pak tu máme styl vyprávění. V přítomném čase, naléhavý, rychlý, jednotlivé linie perfektně prostřídané a pospojované, stále vás něco drží ve střehu - pro mě je to právě vypravěčství, které z dvojice, skrývajicí se pod pseudonymem Lars Kepler, dělá jedny z velmistrů krimi, a to nejen severské.
No a pak tu máme příběh sám, který je slepencem nesmyslů a logických kotrmelců. Když po dočtení přemýšlím, které z postav jsem vlastně držel palce, tak mě žádná nenapadá. Všechny se chovají chvíli docela rozumně, chvíli zcela stupidně, padouchy ani policisty nevyjímaje. To, co zpočátku vypadá jako čistá krimi, se přehoupne nejprve do politického thrilleru, který se pak v závěru změní ve scénář k libovolnému hollywoodskému akčnímu filmu. Joona je tu ještě nedovtipnější než v pozdějších knížkách, nicméně u keplerovských padouchů už nalezneme zárodky superschopností, které je zdobí ve zbytku série. Asi nejvíc mě zlobilo, že švédská společnost - od běžných lidí až po politické a obchodní špičky - je tu líčena tak, že mi to bere chuť se Švédska ještě někdy podívat. V Paganiniho smlouvě v podstatě není nikdo normální, byť se všichni řídí vznešenými cíli.
Z čistě čtenářského pohledu je však tahle knížka výborná, dost špatně se od ní odtrhává a po dočtení chcete víc.
P.S. Kdybyste chtěli někdy po někom střílet, tak si vyberte celoplášťové střely. Opakuji, celoplášťové. Autor to taky opakuje každých pár stránek, takže počítám, že je to důležité...
Příběh je napínavý od začátku do konce a místy opravdu dost drsný.
Taky jste si šli po přečtení pustit Paganiniho?
Špinavá politika a pašování zbraní? Nic moc pro mě. Ale to jsem se pěkně mýlila. V podání Larse Keplera pecka! Kniha byla jedna velká jízda a za mě lepší než Hypnotizér. A ještě jsem se něco zajímavého přiučila o Paganinim.
Joono Linno, začínám vás mít ráda :-)
Tak tohle je můj poslední Kepler. Jakmile člověk jednoho dva přečte, je to fakt na jedno brdo. Oni na to maj snad nějakej mustr, nebo co.
Zajímavá zápletka, na můj vkus však až moc velký "akčňák" s holywoodským záporákem. Každopádně pokračuji dál, protože se knížky čtou perfektně.
(SPOILER) Moje druhá Keplerovka a asi i poslední. Z první jsem byla úplně zklamaná, všichni říkali "dej tomu šanci", tak jsem dala. První půlka knihy ještě docela šla. Ale od útěku Penelope a jejího přítele už to šlo z kopce...pasáž s tím magorem hercem nebo co to bylo, úplna tragédie Pak už mě v podstatě vůbec nezajímalo, jakto dopadne. No překousala jsem to, ale fakt to bolelo. Na další díly série už fakt asi nebudu mít sílu.
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severské krimi psychologické thrillery švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Druhá detektivka Larse Keplera, kterou jsem měla možnost si poslechnout. V porovnání s Hypnotizérem mi postavy přišly více přirozené, nikoliv jakoby se křečovitě pohybovaly až v příliš těsném scénáři. Stále se ale jedná o velmi povrchní, i když ne zrovna lehkou literaturu. Tak akorát na prozíváné novoroční svátky u prarodičů.