Písečný muž
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 4. díl >
Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý. Zabil ho sériový vrah Jurek Walter, jehož poté, co ho Joona Linna zatkl, soud poslal na léčení na psychiatrii v naprosté izolaci. Ale kde ten člověk celé ty roky byl? Starý případ se znovu otevře. Zdá se, že někdo se snaží dostat pod kůži sériového vraha. Je třeba jednat rychle, protože čas běží. Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Sandmannen, 2012
více info...
Přidat komentář
Vždycky si na začátku knih od Larse Keplera říkám, že to bude nic moc. Ale potom... Příběh mě vtáhne a chci číst, pořád, dokud to neskončí... Vřele doporučuji!
(SPOILER) V podstate úplne súhlasím s grimikom a Cacolinkou nižšie, len ešte musím dodať, že ja som totálne prevracala očami nad chlapcom, ktorý bol ako 10 ročný unesený, 13 rokov väznený v jednej miestnosti so sestrou, s ktorou sa po čase prestal rozprávať, ale po úteku je schopný komunikácie (a tým myslím štýl vyjadrovania a slovnú zásobu) a správania na úrovni zdravého dvadsiatnika, ktorý maximálne tak strávil týždeň v nemocnici...
Páni, tak to jsem si moc užila! Napínavé jak gatě, jen otáčíte stranu za stranou a když uslyšíte nějaký zvuk, hned nadskočíte :D
Doporučuji!
Čtvrté pokračování Joony Linny a už je jasný, ze se budu opakovat. Kepler je proste moje krevní skupina a neskutecne mě to baví! Člověk by řekl, ze s dalším pokračováním to bude slabší, ale je to prave naopak. V písečném muži se konecne dozvídáme víc o Jurku Walterovi. Co mě překvapilo je, ze ač jsem sérii už četla, tak jsem skoro všechno zapomela (po tom množství jiných severských detektivek se není moc čemu divit), takže jsem rada, ze jsem po sérii sáhla znovu a hezky si to před Pavoukem připomenu.
Sérii jsem začala číst na přeskáčku (což nevadí, protože když je zmínka o minulosti, vždy je nějak dovysvětleno) a teď bych ráda začala postupně navazovat. Čím víc dílů mám za sebou, tím víc jsem přesvědčená o kvalitě série. Skvělé, napínavé a v podání audioverze panem Rímským snad ještě lepší. Super, těším se na další
(SPOILER) Nikdy jsem nebyla příznivcem detektivek, obzvlášť těch ze severu. Tato kniha si ke mě ale našla cestu a rozhodně toho nelituju a zařazuji Larse Keplera do oblíbených autorů. Neobvyklá zápletka, za mě super propracovaná. Špetka té severské morbidnosti - boží. Jen tedy ten konec..opravdu by záporák přežil po tolika kulkách?
(SPOILER)
Výrazné zlepšení, ale i tak nejspíš s tímto autorským párem končím. Písečný muž je rozhodně nadprůměrnou krimi, ale já mám snad s každou knihou série dost zásadní potíže.
Předně, celkově mi nesedí styl vyprávění a slohu napříč celou sérií, takže to asi nikdy nemůže být za 5.
Písečnému muži navíc přitěžuje fakt, že zásadní point, že je záporák "dabl", jsem věděl již od poslední kapitoly předchozí knihy, takže zde jsem nějakých 400 stran čekal na to, až přijdou vyšetřovatelé s "překvapivým" odhalením....zívačka, ale stane se, prostě se mi to zjevilo samo hned na počátku.
No a pak jsem se nedokázal srovnat s představou totálně zabezpečených cel s nejpřísnějším dozorem, pro ty největší magory a psychouše celé země, umístěných nikoliv ve věznici, nýbrž v pohodové nemocničce prakticky bez ostrahy (klasická nemocniční ostraha s pendrekem, tudíž na pendrek), jinak pod dohledem obyčejných doktorů. Navíc se společenskou místností společnou pro všechny cely (bez rozdílu pohlaví), hlídané jednou kamerou, která má slepé místo? Neumím si představit jakoukoliv situaci, která by zde přirozeně vyvstala, a kterou by měli krotit lékaři, kteří do cel vstupují podělaní strachy, držíc v ruce ultimátní zbraň - Diazepam.
Dále, na to, jak omezeně mohl Jurek komunikovat směrem ven, a že se mu to mockrát nepovedlo, byl vždy nějak rychle v obraze, co se venku děje.
Jako, houpat se knihou nechám, ale ne roztáčet. :))) Takže závěr po 4 dílech? Horší díl střídá lepší díl, ale žádný není zrovna chytrý. Inteligentní krimi zde čtenář hledat nemůže.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu iritující věc. To nikomu nevadí, že posledních 20-40 stran každé knihy je věnováno naprosto zbytečnému převyprávění motivu a událostí, i když jsou z knihy čtenáři dávno jasné? To se to musí polopatě celé vždy rekapitulovat? Nedůvěra ve čtenáře? Proč?
Po dlouhé době jsem se vrátila ke čtení Larse. Celkově se mi kniha líbila, jen jsem trochu zklamaná, že se mi povedlo prokouknout zápletku, to se mi moc často nestává a většinou až do poslední chvíle tápu.
Do této knihy jsem se pustil ze dvou důvodů. 1. Hodí se do čtenářské výzvy a za druhé, po zklamání že Zrcadlového muže jsem nechtěl odsoudit autory ihned. Dobře jsem udělal. Bylo to vynikající. Příběhová linka se dala sledovat docela v pohodě, žádné velké kotrmelce jako u Deavera, napsáno a vysvětleno tak, aby i neznalí pochopili. Asi si za nedlouho dám další díly.
Existují knihy, jejichž četbu si čtenář prostě užije a nemusí jít zrovna o dílo s hlubokou myšlenkou. A tato je jedna z nich, patřičné a stupňující se napětí, žádné zbytečné odbočky, prostě tahle autorská dvojka to umí.
Ani nevím, kde začít...Jako vždy se to četlo samo.
Pachatele známe od začátku. Je zavřený v psychiatrické léčebně, a než vyšetřovatelé zjistí všechny souvislosti, dojde k několika velkým zvratům, které jsou jen těžko uvěřitelné.
Bylo to velice napínavé a jen těžko jsem od čtení odcházela, ale něco mi na tom nesedí. V minulém díle jsem zřejmě něco špatně pochopila a teď mi to nedává smysl, nebo ještě zřejmě něco vypluje na povrch v příštím díle, ale jak když Linna....no nebudu zbytečně spoilerovat. Třeba se všechny nesrovnalosti vyřeší. Každopádně mě to nenechává chladnou a moc se těším na další díly a případy.
(SPOILER)
1. Jak se Jurek dozvěděl s kým Joona chodí a jako co se tato osoba živí, že ji během několika hodin od svého útěku z psychiatrie vlákal do pasti?
2. Proč Jurek nezabil i Sagu v psychiatrické klinice, když tam všechny ostatní, které potkal, zmasakroval?
3. Joona finguje smrt své manželky a dcery, ale pak si úplně v pohodě naváže nový vztah, i když si je 100% jistý, že měl Jurek komplice, který zůstal na svobodě a bude dál vraždit. Takže to vypadá, že má Disu úplně...někde.
4. No a psychiatr, který má rád sado-maso, tak ten mě úplně odrovnal...
Jako námět vcelku šel, ale ty nesrovnalosti v tom...
Ledově mrazivè,temné,severskè se vším všudy.Zaváté cesty i stavení,rampouchy,zamrzlá jezera…a to toho mrtvola tu i onde,stříkající krev a mrznoucí kaluže krve,no musím přiznat,že místy toho bylo až moc a překombinované (čím víc podřezaných a pobodaných tím líp?za mě už hraničící v některých okamžicích s parodií na detektivku) zezačàtku jsem se do toho nemohla dostat,ale na dlouhé zimní večery a k tomu horký čaj a v teple,proč ne?Poslední dva odstavce mě asi přinutí pokračovat ve čtení série.
- s každou přečtenou knihou od Larse Keplera se laťka zvedá nahoru
- Joona je čím dál větší sympaťák a i Saga nás zavedla hlouběji do svého života
- konec šokující!
Veľmi dobrá detektívka. Napätie, nečakané zvraty a odhalenia, pekne spracovaný dej. A Joona Linna je... skvelý. Jeho osobnosť tomu dodáva ten správny náboj a šmrnc.
Budu se opakovat, ale... Ach Joono, pojď já Tě pořádně obejmu.
Našeho detektiva "dohoní" jeho minulost. Byla jsem u toho napnutá jako struna a je pravda, že kdybych to četla v okamžiku, kdy kniha vycházela a nebyly další díly, byla bych dost v háji. Na konci jsem ani nedýchala, jak jsem moc doufala, že to dopadne jinak... Výborné čtení, miluju ho.